Článek
Projekt Aréna Rejvíz počítá s vybudováním zázemí pro běžecké lyžování v okolí jesenického Rejvízu. Součástí záměru je také infrastruktura pro technické zasněžování a osvětlení tratí. Podle zveřejněných informací se celkové náklady pohybují kolem 12 milionů korun. Olomoucký kraj na projekt schválil dotaci ve výši 9 milionů korun, tedy podstatnou část předpokládaných nákladů. Právě způsob využití veřejných peněz vyvolává otázky. Rejvíz totiž není běžnou lokalitou pro sportovní infrastrukturu. Jde o mimořádně cenné rašeliništní území, jehož ekologická stabilita je úzce spjata s vodním režimem krajiny.
Voda jako klíčová otázka
Jedním z hlavních témat je proto otázka, odkud by se pro případné technické zasněžování brala voda a jaký dopad by její odběr měl na místní vodní režim. Rejvíz je známý rozsáhlými rašeliništi a mokřadními stanovišti, která jsou citlivá na změny hydrologických poměrů. Jakýkoli odběr vody v takto citlivém území proto vyžaduje pečlivé posouzení jeho dopadů. Není přitom rozhodující pouze množství vody potřebné pro samotnou výrobu sněhu. Důležitá je také dostupnost zdroje v obdobích, kdy by zasněžování bylo potřeba nejvíce – tedy během chladných a současně často suchých částí zimy.
Bez znalosti konkrétního vodního zdroje, jeho vydatnosti, plánovaných odběrů a podmínek jejich povolení nelze odpovědně tvrdit, že zasněžování bude mít na místní ekosystém zásadní negativní dopad. Stejně tak ale není možné otázku vody jednoduše pominout.
Klimatická nejistota
Druhou otázkou je samotná budoucnost zimních podmínek. Zvyšování průměrných teplot a změny sněhových poměrů představují pro níže položená a středně vysoká zimní střediska dlouhodobou výzvu. Technické zasněžování sice může prodloužit životnost sněhové pokrývky, není však nezávislé na počasí. Výroba sněhu potřebuje vhodné teplotní a vlhkostní podmínky a zároveň spotřebovává vodu a energii. U investice do zasněžovací infrastruktury proto není důležité pouze to, zda lze sníh vyrobit dnes, ale také jak často a za jakých podmínek bude možné zařízení využívat v dalších desetiletích.
To je podstatné zejména u veřejné investice. Pokud má významná část nákladů pocházet z veřejných rozpočtů, je namístě posuzovat nejen pořizovací cenu, ale také dlouhodobé provozní náklady, očekávanou využitelnost zařízení a klimatická rizika.
Proti záměru vznikla petice
Projekt se setkal s odporem části místních obyvatel. Vznikla Petice za zachování jedinečného charakteru Rejvízu, jejíž signatáři požadují mimo jiné opuštění záměru výstavby areálu, neposkytnutí městských pozemků a revokaci rozhodnutí Olomouckého kraje o devítimilionové dotaci. Petice upozorňuje na hodnotu Rejvízu jako místa spojeného s přírodním charakterem krajiny, klidem, tmou a historickým rázem. Právě osvětlení a další infrastruktura proto podle iniciátorů představují zásah, který by mohl charakter lokality změnit.
Je přitom důležité rozlišovat mezi postojem signatářů petice a objektivně doloženými dopady projektu. Ty by měly být před případnou realizací vyhodnoceny v příslušných povolovacích a odborných procesech.
Co by mělo být před rozhodnutím jasné
Debata o Aréně Rejvíz není tedy pouze otázkou, zda má být v Jeseníkách možné běžkovat na upravených tratích, ale jde také o to, jaký typ infrastruktury je vhodný pro konkrétní místo a zda odpovídá jeho přírodním podmínkám. Před investicí veřejných prostředků by proto měly být transparentně zodpovězeny přinejmenším tyto otázky:
- Z jakého zdroje bude voda pro technické zasněžování získávána?
- Jaká bude jeho vydatnost v zimním období?
- Jaké množství vody bude areál potřebovat při běžném a při nepříznivém průběhu zimy?
- Jaké budou roční náklady na elektřinu, údržbu a provoz zasněžovacího systému?
- Kolik dní v roce lze při očekávaných klimatických podmínkách reálně počítat s jeho využitím?
- Jaké budou dopady osvětlení a další infrastruktury na přírodní charakter lokality?
A především:
- Odpovídá plánovaná investice dlouhodobě podmínkám konkrétního místa?
Veřejná podpora sportu sama o sobě není neobvyklá. U citlivé lokality, jakou je Rejvíz, však dává smysl posuzovat projekt nejen podle jeho sportovního přínosu, ale také podle nároků na vodu, energii, krajinu a dlouhodobou ekonomickou udržitelnost.
Zdroje informací:
Kudy z nudy – Aréna Rejvíz, připravovaný areál pro běžecké lyžování
Portál e-Petice – Petice za zachování jedinečného charakteru Rejvízu
Hanácká Drbna – Informace o projektu, schválené dotaci a reakci místních obyvatel
