Článek
Úvod
Fotbalový Leverkusen poprvé ve svých dlouhých dějinách vyhrál titul německého mistra a má před sebou ještě finále Evropské ligy a finále německého poháru.
Nejen, že tým pod vedením Xabiho Alonsa vyhrál titul po 120 letech, ale navíc k němu došel zatím bez prohry, což je něco neuvěřitelného a unikátního. Momentální série bez prohry ve všech soutěžích je 49 zápasů, čímž Leverkusen překonal rekord Benficy Lisabon z 60. let. Připomeňme si, že je to přesně dvacet let, kdy dokázal Arsenal vyhrát anglickou ligu bez prohry, od té doby se nic podobného nestalo.
Příběh současné cesty ke slávě začal na podzim 2022, kdy tým Leverkusenu přebral Alonso. Tým se tehdy nacházel po devíti kolech v pásmu sestupu na sedmnáctém místě. Přesto na konci sezóny mohl tým slavit postup do evropských soutěží ze šestého místa. A letos titul v lize, která je z hlavních pěti evropských soutěží nejméně napínavá, protože ji devatenáctkrát za posledních 25 let vyhrál Bayern Mnichov, z toho jedenáct titulů si Bayern připsal v posledních jedenácti sezónách.
Leverkusen byl nejblíže titulu v roce 2002, kdy skončil druhý v lize. Zároveň prohrál finále německého poháru a slavné finále Ligy mistrů proti Realu Madrid. I proto se Leverkusenu přezdívalo „Neverkusen“, protože nikdy nic nedokázal vyhrát. Až tým ze sezóny 2023/2024 to dokázal změnit.
Faktor Alonso
Alonsovi se povedlo vytvořit tým s vítěznou mentalitou, který se nikdy nevzdává. V této sezóně dokázal Leverkusen vstřelit 17 gólů v 90. minutě nebo později. Takto tým získával rozhodující body. Například v Lipsku měl Leverkusen k dispozici jen třináct hráčů, prohrával, ale stejně výsledek dokázal otočit a rozhodující gól padl v nastaveném čase. Mimochodem stejně jako v předchozím kole v Augsburgu.
Xabi Alonso byl vítěz už jako hráč, mezi jeho trenéry patřili další vítězové: Ancelotti, Mourinho, Guardiola a ve svých vrcholných letech například i Benítez. Alonso hrál v nejlepších klubech, kde bylo povinností vyhrát každý zápas. Prohra nikdy nebyla možnost a to platí i pro současný Leverkusen. Pokud hráči dokázali jednou zápas otočit a vyhrát v nastaveném času, proč by to nedokázali i podruhé? A samozřejmě pokud dokázali dát gól patnáctkrát v nastavení, vědí, že to mohou dokázat i v dalším zápase. Tým Leverkusenu dokázal z otáčení zápasu a střílení gólů v posledních minutách zápasu udělat rituál, normalizovat to. Klasicky týmy, které chtějí vstřelit branku v situaci, kdy zbývá pár minut do konce, podléhají tlaku, mají problém tvořit, nahrát si, jejich hra je narušena, tak na náhodu nakopávají míč dopředu. Ne tak Leverkusen, hráči nemění plány, pokračují konstruktivně a výsledkem je právě střílení gólů.
Kádr
Současným tým Leverkusenu má základ v nákupech a prodejích za posledních pět let. Každý z těchto roků Leverkusen prodal svého nejlepšího hráče - Brandta za 25 miliónů euro, Havertze za 80 miliónů euro, Bailey odešel za 32 miliónů euro a před touto sezónu Diaby za 55 miliónů. Tím samozřejmě Leverkusen získal prostředky na nákupy hráčů. Klíčové nákupy přišly před touto sezónou, jak zmínil Simon Rolfes, bývalý hráč Leverkusenu a dnešní sportovní ředitel, povedlo se jim přivést hráče na každou pozici, kterou potřebovali, a zároveň se vždy jednalo o hráče, který byl na prvním místě vytipovaných posil. Něco takového se stane jen výjimečně. Leverkusen přivedl Xhaku a Hoffmana nejen kvůli schopnostem na hřišti, ale i kvůli organizaci kabiny a jako vzory pro mladší hráče. Boniface přišel z Belgie na pozici útočníka. Za možná nejlepší posilu je ale často považován levý obránce Grimaldo, který přišel zadarmo a má v Bundeslize zatím devět gólů a třináct asistencí. Významnými posilami byli i Tella a Stanisič na hostování z Bayernu.
Výsledkem je tým, který je vybalancován, má mladé energické hráče, ale i zkušenosti starších hráčů. Pět hráčů dalo více jak deset gólů ve všech soutěžích, šest hráčů má deset a více nahrávek na gól. Tým není na žádném hráči naprosto závislý a tak i když odjel Boniface, nejlepší střelec v té době, na africký šampionát a pak se zranil, prakticky nic se nezměnilo, do sestavy nastoupil uzdravený Patrick Schick a góly stříleli i další hráči.
Taktika
Strategie, kterou na hřiště dostal Alonso, se nedá jednoduše vysvětlit a už vůbec ne pojmenovat. Jedná se o totální balanc, v kterém hráči využívají prvky z různých systémů, nejsou závislí na jednom stylu hru a jedné strategii. Využívají postupný útok i protiútok, velmi nebezpeční jsou i ze standartních situací.
První charakteristikou je velké množství přihrávek, kterých má za tuto sezónu Leverkusen nejvíc v lize v průměru na 90 minut (659; průměr Bundesligy je 466). V čase držení míče je Leverkusen třetí v lize.
Na trávníku hráči neustále vytváří „trojúhelníky“, aby vždy každý hráč měl minimálně dvě možnosti, komu nahrát. Rozestavení 3 – 5 – 2 se velmi často mění na 4 – 2 – 3 - 1. Hráči neustále hledají místa, volný prostor. Výsledkem je další typický prvek - vždy přehrát soupeře tak, že na daném místě má Leverkusen více hráčů. Hráči v obraně a „pivoti“ v záloze často začínají hru pomalými nahrávkami mezi sebou, jakmile se ale dostanou z pod tlaku presinku soupeře, rychle dostávají hru do pozic, kde mají přesilu, a soupeř ztrácí organizaci. Často přečíslují obranu soupeře v poslední třetině hřiště, protože jich je kolem vápna pět (útočník, dva ofenzivní záložníci a dva křídelní obránci). Rozložení útočné fázi hry je opět naprosto vybalancované, 33 % útoků jde přes levé křídlo, 33 % pravé, 34 % jde středem.
Prvek hry, který Leverkusen využívá statisticky nejméně v německé lize, jsou centry do vápna. To zmiňoval i Patrik Schick při posledním reprezentačním srazu, klasický útočník nemá v systému Alonsa takovou roli.
V obranné fázi hrají velmi intenzivně, Leverkusen je první v získávání míče, hráči vyznávají gegenpressing, kdy se snaží získat míč okamžitě poté, co jej ztratí a to kdekoliv na hřišti.
Epilog
Letos na Leverkusen nikdo nestačí. V 21. kole Leverkusen přejel Bayern 3 – 0 a poprvé od začátku ligy zvýšil svůj náskok ze dvou bodů na pět. Symbolický byl rozhodující zápas, po kterém Leverkusen vyhrál titul. Žádný neklid, nervozita, Leverkusen si hrál svou hru a vyhrál 5 – 0, kdy klenot Wirtz nastoupil až do druhého poločasu a stejně vstřelil tři góly.
Do konce sezóny zbývají čtyři zápasy (první z nich se odehraje pravděpodobně ještě před zveřejněním tohoto článku) v následujících dvou týdnech. I když titul pro německého mistra už je jasný, Leverkusen pořád hraje o hodně. S Bochumí a Augsburgem o neporazitelnost v lize, s Bergamem a Kaiserslauternem o další trofeje. Pokud by se Leverkusenu podařilo neprohrát a ještě získat další dvě trofeje, budeme svědky úctyhodného zápisu do dějiny.
Další otázky pak už míří na další sezónu. Zůstane skutečně Alonso? Zůstane Wirtz a další hráči?
Zdroje:
How Xabi Alonso Created His Own Style of Football. in: YouTube (online). 26. 10. 2023, citováno 11. 5. 2024. Kanál uživatele Football Meta. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=q-tMawfeCOw
Alonso: Leverkusen má pořád šanci na tři trofeje. A zaslouží si všechny. In: ČT Sport (online). 10. 5. 2024, citováno 11. 5. 2024. Dostupné z: https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/fotbal/evropska-liga/alonso-leverkusen-ma-porad-sanci-na-tri-trofeje-a-zaslouzi-si-vsechny/663dd0b161d8d475342116c3
LIZEC, Jiří, Pohádka pokračuje! Leverkusen je ve finále Evropské ligy a dál sní o treblu. In: Sport.cz (online). 9. 5. 2024, citováno 11. 5. 2024. Dostupné z: https://www.sport.cz/clanek/fotbal-evropska-liga-trojice-cechu-saha-s-leverkusenem-po-finale-fotbalove-evropske-ligy-5027896
