Článek
Zakázat mobily na základních školách je hrubý populismus. Je to jako kdyby vláda rozdala dospělým Čechům 20 000 korun na účet a zlevnila pivo. Jde o jednoduchý rádoby líbivý vzkaz veřejnosti, který nic nevyřeší a který ukazuje jen nekompetenci vlády. Pořád jsme se nepoučili v základní poučce, že zákazy nefungují?
Hrozné mobily
Chápu argumenty pro zákaz. Chápu, že algoritmy jsou špatné. Chápu, že mobilní telefony rozptylují. Stejně si ale nemyslím, že zákaz je dobrý krok pro školy. Je to jen politické plácnutí bez pochopení reality. A především je to naprosté popření funkce škol. Naopak potřebujeme technologie ve vzdělávání, abychom nebyli skanzen. Škola má naučit. A jedna z nejužitečnějších věcí, které by školy měly učit, je zacházení s algoritmy, s pozorností jako současným platidlem. Kde se děti naučí pracovat s pozorností? Doma? Tomu se lze jen zasmát.
Dobře, dejme tomu, že vezmeme žákům rozptýlení. Bude teď vše lepší? Budou teď učitelé lépe učit? Mobily způsobují dětem psychické problémy, stejně jako řvoucí, nadávající a frustrovaní učitelé. Zakážeme špatné učitele?
Mobily špatný, sociální sítě špatný, chápu. Mobily ani sociální sítě však nikam nezmizí. Vláda pomáhá asi tak, jako kdyby dávala po tornádu někomu deštník – opět jen nasadí masky, na kterých napsáno „děláme, že něco děláme“, ale střecha je dál děravá a dál do ní bude téct.
Špatný nápad, provedení ještě horší
Ale udělejme si myšlenkové cvičení – dejme tomu, že nápad na plošný zákaz mobilů je dobrý. Co provedení? Problém české verze plošného zákazu je, že provedení je ještě horší. Zabavení mobilů znamená, že je musí někde skladovat, kdo to zas bude hlídat? Kde? Zaplatí to stát? Co stížnosti rodičů? Vyřeší to ministr či premiér za školy?
Školy už nyní mobily zakázat mohou, od 1. září 2027 budou muset, což se mi jeví jako další chyba. V podstatě to chápu tak, že schopné školy jsou trestány za svou schopnost. Navíc v současné verzi budoucího „zákazu“ škola může mobilní telefony a další zařízení stejně povolit, jen zas musí dělat práci navíc. Děti si mohou do školy mobil brát, takže mobily budou v batohu (což znamená, že se prakticky nic nezmění) nebo budou někde uložené (zase práce a finance navíc). Paradoxně si žáci budou moct brát mobily na školní výlety, školu v přírodě apod., kde je nejvíce zdravých podnětů.
Mentální zdraví a jeho zlepšení
Zákaz mobilů přece neznamená, že se najednou změní psychický stav dětí a ony budou šťastné a spokojené. Nic neukazuje, že zákaz mobilů něco zlepší. Žádné zlepšení známek, žádné snížení množství kyberšikany, žádné zlepšení duševního zdraví. Jen nám budou někteří tvrdit, že „děti spolu teď víc mluví“. Opět budeme žít dojmy místo dat. Kdyby chtěla vláda skutečně zlepšit život dětí, pravděpodobně by musely následovat další kroky, ale to by musely být chytré kroky, což těžko očekávat od jakékoliv české vlády. Jedná se tak o neefektivní pokus o řešení.
Problémy se sociálními sítěmi vznikají odpoledne a večer, ne ve škole během desetiminutové přestávky. Ve škole se děti neválí několik hodin na telefonech. Jsme u zodpovědnosti rodičů. Jsou děti, které stráví na obrazovce hodinu denně. Proč? Rodiče se starají, vychovávají, určují pravidla, stanovují hranice a najdou synům a dcerám podněty, aby děti byly aktivní a ani je nenapadlo scrollovat na mobilu. Jsou děti, které mají osm až dvanáct hodin denně. Proč? Rodiče nevychovávají. Vážně si někdo může myslet, že dítě získá čtyři, osm, dvanáct hodin u obrazovky mobilního telefonu ve škole? Děti tráví čas na telefonu doma, s rodiči. Přijde mi, že si společnost představuje děti sedící a ležící ve škole, jak celou dobu jen zírají do mobilů. Představme si, že dítě stráví každou přestávku ve škole na mobilu. To je hodina denně. I z tohoto pohledu nedává smysl zakázat mobily ve škole, když pak děti stráví celé odpoledne doma na telefonech.
Nařízení z Prahy
Současný zákaz mobilů na školách nic neřeší, jen nám vláda dává signály, jak se k nám jako společnosti bude dál chovat. Jedná se o diktát z Prahy, který nedává smysl, protože vláda žádnou školu nezřizuje. Vláda nemá nad školami žádnou zodpovědnost a žádné školy neřídí. Školy navíc už často mají pravidla týkající se mobilů zažitá, jak jsem psal výše, školy mohou mobily zakázat, pokud chtějí, pokud potřebují. Plošný zákaz mobilů je podražení nohou schopným lidem ve školství, kteří jsou schopni nastavit si pravidla. Co bude příště? Děti už nejsou tolik manuálně zručné, tak jim u oběda zakážeme příbor?
Jedná se o další rozhodnutí starců na základě dojmů, které je navíc nedemokratické způsobem, jakým bylo prosazen. Hlavně rychle a bez debaty.
Poselství
Jeden ze špatných důsledků zákazu mobilních telefonů na školách je i poselství, které tím vláda posílá. Trestá totiž oběť, ne pachatele. Děti jsou obětí jak největších globálních korporací, jejichž záměrem je prostě vydělat více peněz bez ohledu na důsledky, tak i rodičů, kteří dávají čtyřletému dítěti první zařízení, aby se zabavilo. Později si zvyknou dát mobil dítěti hned při posazení v restauraci, aby neotravovalo, a sami scrollují večer na gauči a tím dávají dítěti špatný vzor. Kde se vzalo scrollování u dětí? Jeden nástroj dostávají od rodičů, druhý od firem.
Co zákazem říká vláda dětem? Zase budeme učit děti podvádět a lhát. Čekat, až se dospělý otočí. Už takhle jsou jedním z největších problémů školství špatné vztahy mezi dětmi a učiteli, zákaz mobilů posiluje jen budování nedůvěry.
Zas nám uteče reálný svět
Subjektivně mi přijde, jako kdyby školy budovaly neprostupné zdi mezi budovami škol a vnější realitou. Plošný zákaz technologií odtržení od reality jen podpoří. Často se tvrdí, jak má škola připravovat na reálný svět. Zákaz ukazuje dětem, že technologie jsou tabu, místo toho, aby je škola naučila, jak s mobilem a obecně technologiemi zacházet. Zákaz křičí „hlavně ne práce s digitální hygienou, kritickým myšlením, seberegulací!“ Místo prevence tak zde budeme mít děti, které budou už například v páté třídě potají chodit na záchod, aby si ukázaly vtipné video. A učitelé si zase budou hrát na policajty místo vzdělávání, místo dělání své práce. Mimochodem, přidá stát učitelům, když teď budou dělat další práci navíc? Role učitele je učit, ne řešit hádku s dítětem poté, co dítě nebude chtít odevzdat mobil. Co se bude dít, až učiteli mobil dítěte spadne a rozbije se?
Zákaz je naprosto v rozporu nejen s realitou každodenního života, ale i s chodem školy. Každá škola má svůj digitální systém (Bakaláři, EduPage a další…), kde si žáci kontrolují svůj rozvrh, suplování, známky a komunikují s učiteli.
Závěr
Ještě bych mohl spustit argument o tom, jak škola bude zabavovat soukromé vlastnictví. Ale co čekat od bývalého estebáka, že?
Plošný zákaz nic neřeší, klasicky řeší jen symptomy místo příčin, dělá ze zaměstnanců škol nejen policajty, ale nesvéprávné jedince, a ničí hlavní roli škol – učení.
