Článek
Andrea je moje kamarádka a koupit dům je pro ni velká věc. Snila o tom velmi dlouho, dřela, aby se to povedlo. A tak mi často vyprávěla, jaká úskalí se s tím pojí. Nestačila jsem se divit.
„Musím říct, že seznam požadavků pojišťovny, kdy nás posílala na zdravotní vyšetření, byl vážně síla. Byly tam testy na HIV, hodnoty vápníku, železa, tlak, krevní obraz, žloutenka,“ přišla tehdy s novým zážitkem. Uzavřít pojištění k hypotéce se ukázalo jako trénink na olympiádu.
Otázka na psychologa nás překvapila
„Pokud si dobře vzpomínám, bylo tam vyšetření moči kvůli užívání drog, hodnoty bilirubinu, ptali se nás, zda nás často bolí hlava, máme psychologa, psychiatra. Dokonce si vyžádali moje papíry z porodnice, aby bylo evidentní, s jakým poraněním jsem odcházela. Přišlo mi to naprosto neadekvátní. Aby byla však hypotéka pojištěná, tak nebylo jiné cesty. Dokonce jsem se musela objednat na ergometrii, což je zátěžový test pro vrcholové sportovce. Šlapala jsem na kole a doktorka měřila, jak je na tom moje srdce. Asi, abychom jim moc brzo neumřeli, já nevím,“ vypráví Andrea své zážitky.
„To vlastně nebylo jediné úskalí, které jsme řešili. Vstřícně nám nabídli online odhad nemovitosti, což byla velká úleva. Stačilo poslat fotky, půdorysy, energetické štítky. Jenže nám nikdo neřekl, že pokud se dělá online odhad, nabídnou nám jen 80 % hodnoty nemovitosti.“
Kde vezmeme zbytek peněz?
„Na základě věku bychom bývali měli nárok na hypotéku ve výši 90 % hodnoty nemovitosti, ale to nebyl největší problém. Ačkoliv dům stál 10,5 milionu, podle banky měl hodnotu jen 8,5. A tak nám jednou volali, že podle jejich výpočtu nám na tu zastavenou nemovitost mohou půjčit maximálně 6,8 milionu korun. Kde vezmeme zbytek, to nikoho nezajímalo. Tou dobou už jsme měli uzavřenou rezervační smlouvu a zaplacený poplatek 350 tisíc korun. Kdybychom teď nedostali hypotéku, nikdo nám ty peníze nevrátí,“ popisuje Andrea, co s manželem řešili.
„Museli jsme rychle přemluvit někoho z rodiny, aby nám zastavil druhou nemovitost, aby nám to vyšlo. Úskalí bylo, že i na tu druhou nemovitost byla banka ochotna půjčit maximálně 80 % zástavní hodnoty. Našetřené peníze ani zdaleka nestačili. A co vám budu, ono většinou ty lidi nechtějí v tomhle směru pomoci, bojí se, že je vystěhujete, že to nebudete platit. O své bydlení se bojí každý.“ Nakonec Andrea přemluvila maminku, která nedávno doplatila hypotéku na dům, který si pořídila před 20 lety po rozvodu. Nebyla nadšená, ale když viděla, že je dcera v úzkých, pomohla. Teď je říjen, a hypotéka, která se řeší od června, není ještě uzavřená a dům není koupený. „V tomhle státě je to tak obrovská byrokracie, že to překvapilo i mě. A to obvykle neremcám a plním, co mám. Můžeme jen doufat, že to nakonec dopadne.“
Autor název banky i pojišťovny zná, ale s ohledem na smluvní tajemství a stále nedokončenou žádost o hypoteční úvěr, nebylo zveřejněno.
