Článek
Mladý herec Max Dolanský vyrostl v herecké rodině a dabingovém studiu. V Koťák Live popsal svoji první větší dabingovou roli, při které měl namluvit hned šest milostných scén. Výsledek? Ve studiu byl podle svých slov tak předejchaný, že měl pocit, že omdlí.
Dabing zní pro diváka jednoduše. Herec sedí ve studiu, vidí obraz, přečte text do mikrofonu a hotovo. Jenže Max Dolanský v Koťák Live velmi rychle ukázal, že někdy to může být fyzicky náročnější než běžná scéna před kamerou. Zvlášť když vaše první větší dabingová role obsahuje šest milostných scén.
Max k dabingu neměl daleko. Vyrůstal v herecké rodině a ve studiu trávil hodně času už jako dítě. Jeho táta je výrazný dabér, spojený třeba s Futuramou, Primou Cool nebo hlasem Bilba v Hobitovi. Max ho do studia často doprovázel, protože nebylo hlídání, a tak prostředí mikrofonů, replik a obrazovek znal odmala.
Jenže být ve studiu jako dítě a stát tam u mikrofonu jako herec jsou dvě různé věci. Max popsal, že nedávno daboval francouzský středověký seriál. Šlo o jeho první větší dabingovou roli, asi šedesát replik. To samo o sobě nezní nijak děsivě. Pak ale přišel detail: z toho bylo šest milostných scén.
Daboval mladého rytíře. A mladý rytíř v příběhu zjevně prožíval věci, které se nedají odbýt větou pronesenou z pohodlí židle. Max musel sledovat obraz, číst text, hlídat pusu postavy, načasování a do toho vytvářet zvuk, který sedí k tomu, co se na obrazovce děje. V praxi tedy nejen mluvit, ale i dýchat, funět, reagovat a tvářit se u toho, že je to úplně normální pracovní úkol.
Koťák si samozřejmě okamžitě představil režiséra, který herce hecuje slovy „víc, víc, teď už to na něj jde“. Max vysvětloval, že takhle přesně to neprobíhalo, ale trapnost celé situace byla z jeho vyprávění dost jasná. Sedíte ve spíkrovně, před sebou obraz, na uších sluchátka a snažíte se napodobit někoho, kdo na obrazovce zrovna prožívá intimní chvíli. Romantika nikde. Jen technika, časování a mikrofon.
A právě to ho skoro odrovnalo. Podle svých slov byl po těch scénách tak předejchaný, že seděl ve studiu úplně zelený a myslel si, že omdlí. Člověk by čekal, že mladého herce dostane tréma, velká kamera nebo premiéra. U Maxe to byl dabing mladého rytíře, který měl až příliš aktivní milostný život.
Na celé historce je dobré i to, že ukazuje méně viditelnou část herectví. Divák často zná herce z filmu, seriálu nebo divadla, ale dabing je samostatná disciplína. Musí sedět rytmus, emoce, čas, dech i přirozenost. A když se k tomu přidá intimní scéna, najednou nejde jen o hlas, ale skoro o malý sportovní výkon.
Max v dílu zároveň nepůsobí jako člověk, který by si hrál na hotovou hvězdu. Naopak. Hned na začátku říká, že vlastně neví, co v Koťák Live dělá, protože si nepřipadá tak mediálně známý. Koťák to otočí na investici do budoucnosti: mladý talent, který zatím možná není všude, ale může brzy „bouchnout“.
A možná právě tahle kombinace funguje. Max má herecké zázemí, vyrůstal mezi scénáři a studii, ale zároveň působí civilně. Umí si udělat legraci ze sebe, ze vztahů, z konzervatoře i z toho, že na první větší dabingovou roli doplatil skoro vlastním dechem.
Někdo si první velkou hereckou zkušenost pamatuje kvůli potlesku. Max Dolanský si ji možná bude pamatovat kvůli tomu, že po šesti milostných scénách v dabingu potřeboval hlavně kyslík.
