Článek
Dokonalost sama, lepší, lepší, nejlepší, pořád roste a je málem mesiáš, určený k nápravě lidstva. Až ho všichni opustí, bude mučedníkem s křížem. Má speciální výcvik na potlačování emocí, který my ostatní nemáme. Naše emoce ho nezajímají, sám žádné emoce nepotřebuje. Přijde, otevře dveře a prohlásí „Nakupujte zásoby , do týdne bude konec světa. Jste hloupí a uvidíte, protože nevěříte.“ Konec světa nepřišel, ale pan Narcis zapomněl, tak přišel s dalším bludem. Nejsem prý jeho matka. Rodný list je cár papíru. Pak zase, že jsem ho dala do kojeneckého ústavu a přehrává dívadlo, jak matka odevzdává kojence do babyboxu. Popisuje svůj vlastní porod, a já se nestačím divit. Pak změní taktiku, že prý jako dítě špatně mluvil a já, matka, jsem ho nenechala jít jeho přirozenou cestou, jeho duchovnem. Učila jsem ho mluvit. Pak mu vadilo, že měl ještě další sourozence, a tak v pubertě definitivně odešel z domu do rodiny své lásky, a konečně mu někdo otevřel oči, když se ho snažil převychovat k dobru. Navíc jsme neměli, úplná hrůza, doma ani prase či slepice. Pak se rozhodl jít duchovní cestou a nám oznámil, jak jsme méněcenní. Zakázal televizi, nedoporučoval četbu neduchovních knížek, zakázal konzum. Posílal youtuberská videa s tematikou, která mu imponovala a hodila se mu do krámu. Například, jak všechny matky synů po vzoru Freuda chtějí své syny znásilnit, protože žárlí na jejich lásky. Chtěl na vysokou, odešel z ní bez vysvětlení. Chtěl lásku na celý život, rozvedl se. Chtěl dojít na svaté místo do Kompostely, nedošel. Zamiloval se, a chtěl po ní pravdu, jen tu svou pravdu. Přiznala mu nevěru a on jí samozřejmě také. Tak si našel jinou, které byl zase nevěrný s tou první, a nakonec i nevěrný původní manželce. Pak je zase malý chlapeček, co přišel uražený z pískoviště a potřebuje svou bolest vypovídat matce, včechno vypovídat o celém svém svém životě a o hrozných křivdách. Mluví jen pravdu, a proto musí lhát. Je účastníkem placených kurzů kraniosakrální terapie, aby pomáhal lidem umřít, protože jinak tato metoda není na běžné nemoci moc účinná. Nefunguje ani akupunktura. Když ho bolelo koleno a poníženě musel k doktorovi, které jinak nesnáší, měl těžké psychické trauma. V době covidu nakoupil vodičky se s kolodiálním stříbrem. Vystupoval na veřejnosti proti očkování, nadává na Ukrajince, přestože jeho děda, můj otec, byl Ukrajinec. Nesnáší jakoukoliv kritiku, neposlouchá názory lidí, nepamatuje si, co si kdo myslí. Nedává prostor, aby mu mohl někdo oznámit důležitou věc, protože pro něj důležitá není. Ubližuje, ale vinu nedává sobě, viníkem je prý nevyrovnanost, kterou on bude úspěšně léčit otapkáváním páteře. A zadarmo! Prý si ho málo vážíme. Ani ve snu ho nenapadne, že jsem stará, bolavá, špatně chodím a kromě fyzické pomoci potřebuji občas i dobré slovo. Mám zoufalou otázku: Dočkám se ještě někdy změny? Mám ještě tři další děti, které mě rozhodně netrápí. Co jsem udělala špatně, že se mi tohle dítě nepovedlo? A co mám dělat dnes?
