Článek
Narodit se do slavné rodiny zní jako výhra. V případě Jany Werichové (†45) to ale byla spíš komplikovaná startovní čára. Přišla na svět v roce 1935, v době, kdy byl její otec Jan Werich (†75) jednou z nejvýraznějších osobností české kultury. Krátce nato rodina odešla do Spojených států a právě tam si Jana vytvořila vztah k prostředí, které jí později citelně chybělo. Amerika pro ni nebyla jen epizodou. Naučila se jazyk, nasála otevřenější atmosféru a zvykla si na pocit svobody. Skvělé, ale vzhledem k budoucnosti velice problematické.
Neustále ji srovnávali s Janem Werichem
Když se totiž po válce vrátila do Československa, ocitla se najednou v úplně jiném světě. Uzavřenějším, přísnějším a svázaném očekáváními, která se týkala i jí samotné. Jana nikdy úplně nezapadla do role, kterou jí okolí připisovalo. Jako dcera Jana Wericha nesla břemeno neustálého srovnávání. Lidé čekali výjimečnost, charisma, talent, to vše ideálně ve stejné podobě, jakou měl její otec. Možná ještě ve větší míře. „To je malá Werichová. Jestlipak bude jako otec?“ šuškali si lidé. Jenže ona sama si nebyla jistá, jestli chce jít stejnou cestou.
Přesto ji nakonec nastoupila. Po maturitě zamířila na DAMU, i když to nebylo její vlastní rozhodnutí. Studium dokončila, ale herectví pro ni nebylo přirozeným prostředím. Objevila se sice v několika filmech, třeba ve známých pohádkových klasikách jako Byl jednou jeden král, ale větší herecký průlom nepřišel.
Možná i proto si zvolila jinou cestu, méně viditelnou. Díky perfektní angličtině se věnovala překladům a dramaturgii. Pracovala s textem, upravovala scénáře a podílela se na televizní tvorbě. Právě tady se ukázalo, že má cit pro jazyk i jemný humor. Jen bez potřeby stát v centru pozornosti.
V rodině neměla ideální zázemí
Za zavřenými dveřmi to ale nebyl klidný život. Vztahy v rodině měly k ideálu daleko. Podle svědectví nebyl vztah s matkou nikdy vřelý a ani s otcem nebyla situace jednoduchá. Werich byl silná osobnost, obdivovaná veřejností, ale doma spíš dominantní než podpůrná. Do toho přišla další rovina tlaku. V době normalizace byla rodina pod dohledem StB, což znamenalo neustálou kontrolu a stres. Jana se postupně dostávala do začarovaného kruhu, ze kterého nebylo snadné vystoupit.
Osobní stabilitu našla relativně pozdě. Až kolem třicítky se provdala za lékaře Jiřího Kvapila a narodila se jí dcera Zdena, přezdívaná Fanča. Právě mateřství jí přineslo alespoň na čas pocit ukotvení. Jenže životní okolnosti jí znovu podrazily nohy. Péče o stárnoucí a nemocné rodiče, jejich postupná ztráta a dlouhodobý tlak se podepsaly na jejím psychickém stavu. Alkohol se stal únikem, který ale situaci jen zhoršoval.
Jiří Petrášek je synem slavného Jana Wericha
Zemřela krátce po smrti svého otce
Když se rozhodla situaci řešit a nastoupit léčbu, přišla další rána v podobě diagnózy pokročilé rakoviny děložního čípku. Kombinace nemoci a závislosti byla nakonec silnější. Jana Werichová zemřela v roce 1981 ve věku pouhých 45 let, krátce po smrti svého otce.
Její příběh není tragédií v klasickém slova smyslu. Je to spíš o životě, který se odehrával mezi očekáváním a realitou, mezi talentem a nejistotou. Jana Werichová nebyla kopií svého otce a možná právě v tom je klíč k pochopení jejího osudu. Ať to ale bylo jakkoli, zůstala po ní práce, která sice není vidět jako ta, kterou „odkázal“ její tatínek. Rozhodně má však také svoji hodnotu.
Zdroje: novinky.cz, stoplusjednicka.cz, temata.rozhlas.cz, dotyk.cz, lifee.cz
