Článek
Od premiéry pohádkové komedie Kačenka a strašidla uběhly už víc než tři dekády. Přesto si diváci dodnes vybaví její hlavní hrdinku a s ní i Helenu Vitovskou (43), tehdy dětskou hereckou hvězdu, která si získala popularitu přirozeností a nenuceným projevem. Herectví se jí do života dostalo opravdu brzy. Už jako pětiletou ji do malé role obsadil režisér Vít Olmer.
Texty jí četl někdo jiný, tak se je učila
Na první pohled nenápadná zkušenost ale odstartovala sérii dalších příležitostí. Zásadní roli v jejím rozjezdu sehrála režisérka Věra Plívová-Šimková, která měla cit pro dětské herce a dokázala z nich dostat maximum. Právě s ní vznikl film Nefňukej, veverko, kde Vitovská ztvárnila malou holčičku vyrovnávající se s příchodem mladších sourozenců. K roli se dostala víceméně náhodou, na casting ji přivedla teta. Zpočátku přitom nebyla jasnou favoritkou, rozhodlo až její vystoupení před kamerou.
Přirozenost a schopnost vnímat situace jí nakonec zajistily hlavní roli i v pokračování. Zajímavé je, že v té době ještě neuměla číst. „Texty mi zkrátka někdo přečetl a já si to zapamatovala,“ vzpomínala. I to ukazuje, jak intuitivní její herectví bylo. Spíš než technika hrála roli paměť a cit.
Do školy rovnou z natáčení
Natáčení se postupně začalo prolínat se školou. „Přestoupila jsem na jazykovou školu a měla individuální plán. Do školy jsem chodila rovnou z natáčení a v kostýmu,“ tvrdila. Z dnešního pohledu to může působit jako zajímavá zkušenost, tehdy to ale znamenalo hlavně velkou zátěž. Neustálé dohánění učiva a tlak na výkon ji postupně přiměly přehodnotit priority.
Rozhodnutí nevěnovat se herectví naplno tak přišlo poměrně brzy. Pomohlo i to, že ji bavilo studium. Po základní škole nastoupila na česko-španělské gymnázium a zvažovala práva. Nakonec se k nim dostala oklikou, když vystudovala Policejní akademii, kde získala magisterský titul. Později přidala i ekonomické vzdělání na České zemědělské univerzitě. „Po showbyznysu jsem nikdy netoužila.“
Je manažerka a chová kočky
Profesně se pak vydala úplně jiným směrem. Z původní sekretářky se postupně vypracovala na manažerskou pozici a od roku 2018 působí v zahraničí. Herectví pro ni dnes zůstává uzavřenou kapitolou, ke které se vrací spíš ve vzpomínkách. Vedle práce se dlouhodobě věnuje i chovu koček, se kterými se účastní výstav a sbírá ocenění. „Chovám kartouzské a britské kočky a jezdím s nimi na výstavy,“ usmívala se před časem. I to je trochu jiný typ „pódia“, než na jaký byla zvyklá jako dítě, ale zjevně jí vyhovuje víc.
S nadhledem dnes říká, že její herecká kariéra byla ve znamení jediné postavy – Kačenky. Stejné jméno totiž nesly hrdinky ve více projektech, ve kterých hrála. Opakovaně se na place potkávala i s Jiřím Schmitzerem, který ztvárňoval jejího otce.
Tehdy ale nevnímala, že pracuje s výraznými osobnostmi českého filmu. Pro ni to byli jednoduše „dospělí z natáčení“.
Zdroje:
