Článek
Filmy režiséra Jaroslava Soukupa mají v české kinematografii své pevné místo, ale právě Kamarád do deště z roku 1988 patří k jeho nejúspěšnějším počinům. Příběh taxikáře Tomáše a číšníka Michala spojil humor, akci i tehdy neobvyklé téma veksláctví a drobných podvodníků. Především ale zafungovala chemie mezi Lukášem Vaculíkem a Sagvanem Tofim, která se stala hlavním důvodem obrovského diváckého úspěchu.
Na film se čekalo kvůli vojně
Málokdo dnes ví, že scénář vznikl už v roce 1985. Natáčení ale muselo několik let počkat, protože Lukáš Vaculík nastoupil základní vojenskou službu. Režisér Jaroslav Soukup odmítl hlavní roli přeobsadit a rozhodl se počkat, až se herec vrátí do civilu. Ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí. Právě dvojice Vaculík–Tofi se stala jedním z největších fenoménů českého filmu konce osmdesátých let. Přestože spolu hráli už dříve ve filmu Vítr v kapse, skutečná vlna popularity přišla až s Kamarádem do deště.
Na Lukáše Vaculíka se čekalo, ale vyplatilo se
Ke snímku neodmyslitelně patří titulní píseň Dávej, ber, kterou složil Ján Baláž. Původní plán ale vypadal jinak, než jak ho znají posluchači dodnes. Ve studiu totiž skladbu nazpívali společně Sagvan Tofi i Lukáš Vaculík. Producenti však nebyli spokojeni s Vaculíkovým pěveckým výkonem a z finální verze ho vystřihli. Na výsledné nahrávce tak zpívá pouze Sagvan Tofi, pro kterého se píseň stala jedním z největších hudebních hitů kariéry. Skladba následně ovládla tehdejší diskotéky a dodnes patří mezi nejznámější filmové písně své doby.
Film málem narazil už při schvalování
Než vůbec padla první klapka, musel scénář projít schvalovacím procesem. Tehdejší úřady měly podle Jaroslava Soukupa výhrady k tomu, že příběh ukazuje prostředí veksláků a podvodníků. „Scénář se musel schvalovat na vnitru, kde k němu měli ideologické výhrady. Říkali, že to zpracování kazí mládež. Nicméně film se podařilo natočit a byl to trhák,“ vysvětloval.
Jednou z nejpamátnějších scén je exploze taxikářské Volhy na pražské Národní třídě. Natáčení bylo technicky velmi náročné a štáb musel zajistit noční uzavírky i výluku tramvajové dopravy. Jaroslav Soukup později vzpomínal, že bezpečnostní složky měly obavy z reakce zahraničních obyvatel okolních domů.
Nakonec vše proběhlo bez větších problémů, i když tlaková vlna poškodila několik výloh v okolí. „Největší problém byl, že jak je ta jazyková škola, tak nad ní byly byty. Bylo nám naznačeno, že tam bydlí nějací Palestinci a že policajti nevědí, co udělají, až jim tam vybuchne nějaké auto. Já jsem říkal, to už by museli být úplně blbí, kdyby neviděli z oken, že je tam filmový štáb,“ usmíval se Soukup.
Krainová přišla o hlas a Augustův démon
V roce 1992 vzniklo pokračování Kamarád do deště II – Příběh z Brooklynu, ve kterém se vedle Vaculíka a Tofiho objevila tehdy začínající modelka Simona Krainová. „Do Kamaráda do deště dvojky jsem potřeboval dívku, které budou diváci věřit, že je luxusní prostitutka. Mezi českými herečkami tehdy taková žádná nebyla. Tudíž jsem musel hledat jinde,“ říkal Soukup. A Krainová byla dokonalá. Před kamerou obstála bez problémů, režisérovi ale vadil její výrazný ostravský přízvuk. Rozhodl proto, že její postavu předabuje herečka Ljuba Krbová. Krainová se k tomu později vyjádřila s nadhledem. „Panu režisérovi vadil můj ostravský přízvuk,“ tvrdila.
Mimochodem, filmová diskotéka Brooklyn nebyla jen kulisou. Ve skutečnosti fungovala v Praze na Stodůlkách a po úspěchu filmu ji nějakou dobu vlastnili právě Sagvan Tofi a Lukáš Vaculík. Oba herci tehdy dokázali obrovské popularity využít i mimo film. Objížděli diskotéky po celé republice, kde se objevovali jako hlavní hvězdy večera. Podle dobových informací šlo o mimořádně výnosný byznys, který navázal na obrovský úspěch filmu.
Výraznou postavou obou filmů byl také padouch Kadlec v podání Karla Augusty. Herec patřil k mimořádně talentovaným osobnostem, dlouhodobě ale zápasil se závislostí na alkoholu. Během natáčení pokračování někdy potřeboval sklenku vína, aby zvládl podat požadovaný výkon. Přesto na něj kolegové vzpomínali jako na výborného herce, jehož osobní problémy bohužel výrazně ovlivňovaly práci.
Třetí díl zůstal jen na papíře
Jaroslav Soukup měl připravený i scénář třetího pokračování. Počítal s návratem hlavních hrdinů i dalších známých postav.
Plány ale ukončila smrt Karla Augusty v roce 1998. Další pokračování bez charismatického padoucha Kadlece prostě nebylo možné. Scénář tak zůstal v šuplíku a trilogie se nikdy neuzavřela.
Zdroje: autorský článek s využitím
