Článek
Herec Karel Roden (63) patří k těm vyvoleným, o kterých se říká, že uspěli v Hollywoodu. Je to pravda. Jenže u něj tahle věta nikdy nebyla cílovou stanicí, metou, po které by bažil za každou cenu. Zatímco jiní by na zahraniční kariéře stavěli image i byznys, on zvolil jinou cestu. Investoval do klidu, krajiny a projektů, které dávají smysl mimo kamery. Jeho život dnes připomíná příběh člověka, který si po letech v rychlém pruhu vědomě vybral pomalejší tempo.
Z Hollywoodu na venkov
Rodenova zahraniční kariéra je pro českého herce výjimečná. Objevil se ve velkých mezinárodních produkcích, pracoval s výraznými režiséry a dostal se do prostředí, kam se většina herců z Česka ani nepřiblíží. Přesto z něj nikdy nebyl „hollywoodský typ“, který by žil mezi castingy, večírky a PR strategií.
Dlouhodobě je známý tím, že si role vybírá. Ne podle velikosti projektu, ale podle kvality scénáře a smyslu postavy. Odmítání nabídek je v hereckém světě luxus, který on si může dovolit právě proto, že nestaví kariéru na kvantitě. Herectví je pro něj důležitá profese, ale ne jedinou náplní života. A to je možná klíč k pochopení jeho dalších kroků.
Koupě zámku bylo životní rozhodnutí
V roce 2006 herec koupil zámek Skrýšov. V té době šlo o objekt ve špatném stavu, který vyžadoval rozsáhlou a dlouhodobou rekonstrukci. Nebyl to developerský projekt ani romantický rozmar. Spíš závazek na desítky let. „Lidé mají občas pocit, že mít zámek je nějaký luxus, ale to je úplně jinak. Luxus může být možná v nějakém domečku, ale ne na zámku, který opravujete. Je to práce na celý život. Důležité pro mě je zámek zachránit, uvést ho do původního stavu, aby zase ožil,“ vysvětloval.
Opravy probíhaly postupně. Roden nechtěl luxusní resort, který by pronajímal. Spíš domov. A pak snad něco dalšího. Důraz tedy byl zejména na citlivou rekonstrukci a reálné využití prostoru. Zámek se nakonec stal kombinací domova, hospodářského stavení a kulturního místa.

Karel Roden na premiéře filmu Tancuj Matyldo
Součástí areálu je i vinný sklep, který odráží Rodenův dlouhodobý vztah k vínu. Ne jako sběratelské trofeje, ale jako radost a sdílený zážitek. „Je samozřejmě příjemné, že když už tvoříme vína, tak to jsou vína úspěšná,“ pochvaloval si. Pozemky kolem zámku otevřely další kapitolu: hospodaření. Roden se nepustil do farmy jako do víkendové zábavy pro městského člověka. Od začátku šlo o provoz, který musí fungovat ekonomicky i organizačně.
Borůvky jako seriózní byznys
To zahrnuje chov zvířat, péči o krajinu i promyšlený výběr plodin. A právě tady vstupují do hry borůvky. Na první pohled zní „borůvková farma“ poeticky. Ve skutečnosti jde o poměrně sofistikovaný zemědělský obor. Velkoplošné pěstování kanadských borůvek totiž vyžaduje:
- přesně upravené kyselé prostředí půdy,
- detailně řízenou závlahu,
- ochranu proti výkyvům počasí,
- síťování proti ptactvu,
- pravidelný řez a obnovu keřů,
- rychlou sklizňovou logistiku.
Na skrýšovské farmě se část produkce odehrává ve fóliovnících a na speciálních substrátech. Zálivka je automatizovaná a reaguje na potřeby rostlin i počasí. Každý detail má vliv na kvalitu i výnos.
Roden sám přiznal, že pěstování není legrace. „Je to o hodně složitější, než jsem si myslel. Děláte chyby, a když je uděláte, tak je uděláte ve velkém,“ uvedl herec. Což je jen tak mimochodem častá zkušenost lidí, kteří vstoupí do moderního zemědělství z jiného oboru. Borůvky jsou sice ekonomicky zajímavá plodina, ale také citlivá a náročná na know-how.
Důvod volby právě pro borůvky je přitom racionální. Na menší výměře dokážou vytvořit vyšší hodnotu než tradiční plodiny. Nicméně v každém případě nejde o žádnou romantiku, ale precizní management.
Kulturní život pro veřejnost
Areál Rodenova zámku však sem tam ožívá i kulturně. Konají se tu komornější hudební večery a koncerty, které mají dlouholetou tradici. Nejde o masové festivaly, ale o akce, kde hraje roli atmosféra místa. O zámku a farmě mluví Roden poměrně často, alespoň na jeho poměry. O osobním životě však v podstatě vůbec. V době, kdy je běžné sdílet každý detail na sociálních sítích, působí jeho zdrženlivost nezvykle. Nutno ale říct, že je v tom dlouhodobě zcela konzistentní.
Kdo by si však myslel, že Rodenův „útěk“ na zámek je tečka za jeho hereckou kariérou, byl by na velkém omylu. Samozřejmě stále hraje, ale jak už bylo řečeno, projekty, do kterých vstoupí, si pečlivě vybírá. Zkrátka si „jen“ kolem herectví postavil jiný, takový alternativní život.






