Článek
Naposledy se Magda Vašáryová objevila před kamerou v roce 1990 ve snímku Soukromé životy. Později odmítla roli v Koljovi, skvěle ji nahradila Libuše Šafránková. Herectví pro ni bylo únikem někam, kde mohla být alespoň trochu svobodná v době, kdy nemohla dělat svou vysněnou práci. Vystudovala totiž sociologii se zaměřením na statistiku.
Našla se však nakonec v úplně jiném povolání. Když opustila jeviště, vrhla se na dráhu diplomatky. Nejdříve byla velvyslankyní v Rakousku, později v Polsku. Zájem o dění kolem sebe neztrácí ani dnes, přestože jí bude brzy šestasedmdesát let.
Jasná Markéta Lazarová
Pokud někomu přijde, že Vašáryová má noblesní vystupování, není daleko od pravdy. Její rodina je mixem německé, maďarské, italské a slovenské krve. „Ve jméně mám ypsilon, což, jak se v Uhrách traduje, ukazuje na šlechtický původ. Naše příjmení je italské, moji předkové přišli ze severní Itálie, zřejmě v 15. století, do vojska císaře Zikmunda,“ vyprávěla bývalá herečka o svém šlechtickém původu.
Část svého charismatického vystupování, ale i vědomostí, má bezesporu od svého tatínka. Středoškolský profesor literatury a gramatiky ji často bral na různé společenské akce, kde si přivydělával k nízkému učitelskému platu. Doprovázela ho na klavír a mimo jiné se také naučila šest světových jazyků. A možná že někde tam se také Vašáryová vzhlédla v předvádění, líbilo se jí, když se lidé bavili.
První hereckou roli dostala v šestnácti letech ve filmu Senzi mama. Nebyl to žádný velký trhák, všiml si jí ale asistent Františka Vláčela a bylo rozhodnuto o představitelce Markéty Lazarové. Slovenská herečka okouzlila diváky i štáb. Ten však často přiváděla k šílenství, když si v pauzách četla knihy, případně řešila složité matematické úkoly.
Kvůli herectví ale málem nedostudovala vysokou školu. Hrála totiž ve snímku Juraje Jakubiska Siroty, ptáčkové a blázni, který se stal na hodně dlouhou dobu trezorovým. Z univerzity ji vyhodili, s pomocí učitelů ale sociologii tajně dokončila. Přesto se rozhodla, že se vydá jinou cestu.
Osudový muž
Její první opravdu velkou láskou byl herec Dušan Jamrich. Přesto, že se měli moc rádi, se po sedmi letech rozvedli. Zůstali však přáteli. A do života Vašáryové vstoupil Milan Lasica, kterému nejprve vykala a vzhlížela k němu. Nakonec se do sebe zamilovali a byli spolu skoro čtyřicet let. Vychovali spolu dvě dcery, prošli si ale také velkou tragédií. O vysněného syna totiž přišli, chlapec se narodil předčasně a zemřel.
Jinak byli šťastný, ale svým způsobem zvláštní pár, což bylo umocněno tím, že Vašáryová pracovala v diplomatických službách a byla často pryč. Lasica jí kariéru nikdy nevyčítal přesto, že se o něm rozhodně nedá říct, že by byl mužem v domácnosti. Vašáryová ukázala svoji sílu i ve chvíli, kdy Lasica dostal přímo na jevišti infarkt a zemřel. „Komu se podaří odejít během sekundy na prknech svého divadla a za potlesku publika?“ tvrdila.
Několikrát přiznala, že se hodně bála, aby ze světa neodešla dřív než její manžel: „Bála jsem se, jak by to tady zvládal, jak by si s ním poradily dcery, protože jsem ho příšerně rozmazlovala,“ říkala s drobnou ironií, ale i respektem a láskou. Takové oni to mezi sebou měli - respektovali se a milovali.
Zdroje: dvojka.rzohlas.cz, denik.cz, blesk.cz, osobnosti.cz, novinky.cz, tn.nova.cz, kafe.cz
