Článek
Kdyby mohla vrátit čas, Alena by to určitě udělala. Nikdy by se nevdala, nebo by si alespoň nevzala svého současného manžela Karla. Ušetřila by si tak spoustu bolesti, ale hlavně obrovské zklamání. Na druhou stranu s odstupem času tvrdí, že ji dnes už bývalý partner vyléčil z její naivity. Nový vztah sice ještě nemá, ale ať už začne randit s kýmkoli, bude mnohem opatrnější. Na druhou stranu šmahem ji odsoudit by také nebylo správné. To, že svému manželovi věřila, není žádná vada. Bohužel se ale často ukáže, že takováto důvěra skončí zklamáním.
Omotal si ji kolem prstu
Když se před sedmi lety brali, měli za sebou přes rok randění. Takže se určitě nedá říct, že by se do něčeho vrhli po hlavě a o tom druhém nic nevěděli. Navíc Karel platil za sympatického chlápka, se kterým je sranda a hlavě měl pověst fér člověka. „Dnes se tomu jen směji. Na hodně lidí hrál habaďůru. Ale jasně, když si vás omotá kolem prstu, těžko mu budete nedůvěřovat a myslet si, že lže,“ usmívala se hořce sympatická brunetka. Každopádně když se vdávala, byla hodně zamilovaná. Což jí ostatně vydrželo až do samotného trpkého konce. Až do poslední chvíle si myslela, že něco jen špatně pochopila a věci se mají jinak.
Alena totiž dlouho nedostávala žádné indicie o tom, že by v manželství bylo něco špatně. Karel se sice nechoval vzorně, ale určitě nijak nevybočoval. Že si občas vyrazil s kamarády, nebo že přišel později, než původně zamýšlel? Tomu Alena nepřikládala příliš velkou váhu. Možná ale měla. „Kdybych věděla tehdy to, co vím dnes, dělala abych toho hodně jinak. A když už nic, tak bych se dřív rozvedla. Jenže po bitvě je každý generál, prostě netušíte, když někoho milujete.“
To, co viděla, jí stačilo
Její nejlepší kamarádka ji několikrát upozorňovala, že se něco děje, že Karla viděla s jinou ženou. Alena to vždy přešla, sama sebe přesvědčila, že je to jen jeho kamarádka a kolegyně. Ostatně, vždyť on jí to takto vysvětlil, když se ho zeptala. „Můžete si o mě myslet, že jsem hrozně hloupá. Ale já chtěla, aby to klapalo, to byl asi ten největší problém.“ Poprvé se jí v hlavě rozblikal varovný majáček až v době, kdy bylo pozdě. Tehdy jí manžel poslal zprávu, která nebyla určena pro ni. I když se z toho ještě vylhal, Alena začínala mít tušení, že na varování její kamarádky něco bude.
Definitivní jistotu ale měla až o několik měsíců později. Manžel jí tehdy řekl, že jedou s kamarády na fotbalový turnaj na Moravu s tím, že je to akce na celý víkend. „Fajn, říkala jsem si. Nebylo to poprvé. V sobotu ráno jsem mu zavolala přes počítač. Nic jsem tím nesledovala, jen jsem ho chtěla vidět. A nestačila jsem se divit.“ Snad to bylo tím, že byl její manžel ještě rozespalý a měl kocovinu, třeba byly důvody jiné.
Každopádně na gauči, která byl za ním, Alena jasně viděla podprsenku. A najednou dva prsty, které ji stáhly dolů. „Bylo mi jasné, že jak jsem volala, tak se nějaká ženská schovala za gauč. Chápete to, on je tak hloupý, že sám sebe usvědčí. Ale možná už mu tenkrát bylo všechno jedno.“ Byla to poslední kapka. Alena se s Karlem rozvedla, což považuje za svoji životní výhru.
Zdroj: autorský článek
