Článek
Někteří lidé jim moc nevěřili. Když Jana a její partner Alois oznámili, že se budou brát, hodně jejich známí jen nechápavě kroutilo hlavami. Oni jim však dokázali, že se hodně pletli. Nejen, že se z nich stal v podstatě dokonale fungující manželský pár, ale nakonec i ti „nevěřící“ si z nich začali brát příklad. Málokdo by v tu chvíli věřil, že se něco může zvrtnout. Jenže člověk míní a osud má často jiné plány. Na druhou stranu je pravda, že sympatická brunetka se k problémům postavila čelem a místo lítosti je začala řešit. Jen je otázka, jak dlouho její řešení vydrží jako funkční model.
Jeho milenku odhalila náhoda
Poslední měsíce byly pro Janu těžké. Zjistila, že jí je její manžel nevěrný, dlouho ale nemohla přijít na to, kdo ona dotyčná je. „Věděla jsem, že někoho má. Cítila jsem ji z něj. Dokonce bych přísahala, že jsem ten parfém už někde cítila. Připadala jsem si jako blázen,“ vzpomínala na chvíle, kdy začala mít konkrétní podezření na manželovu milenku. Začala tedy pátrat. Chtěla se dozvědět pravdu, protože z manžela nic nedostala, Alois stále jenom zapíral. Když už byla v koncích, tak jí pomohla náhoda. Naprostá banalita, které by si možná předtím vůbec nevšimla. Někdy se to ale takto sejde a člověk si pak všechno spojí dohromady.
Byla totiž se svou nejlepší kamarádkou na obědě. Když chtěla, aby se zdržela o něco déle, odpověděla jí, že to nejde, protože má další schůzku. „Použila tehdy takový zvláštní obrat. řekla, že s tím nic nenadělá a musí onu věc řešit, protože když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. Dobrý, přešla jsem to, i když jsem to od ní nikdy neslyšela. A šla jsem zase do práce.“ Když večer přišla domů, manžel nebyl doma. Vrátil se pozdě a Jana z něj opět cítila ten parfém, který na stop procent nedávno cítila i někde jinde. Byla si prostě jistá.
Potřebovala najít řešení
Nechtěla se moc hádat, na manžela tak spustila vlastně jen proto, aby nevyšla ze cviku. Na jednu z jejích uštěpačných poznámek nic neříkal, pak jen utrousil, že jde spát, protože je unavený a ráno musí na důležitou schůzku za Prahu. A použil přirovnání - když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře. Janě se v tu chvíli rozsvítilo, spojila si i onu vůni. „Zaječela jsem na něj, ať se okamžitě zastaví. Další slova nebudu opakovat, nejsem na ně moc pyšná. Každopádně jsem z něj konečně dostala pravdu. Přiznal se, že Karolína je jeho milenka.“
Pro Janu ale začalo něco, co nedokázala popsat. Její pocity se v sobě praly. Nechtěla o manžela přijít, nechtěla přijít ani o nejlepší kamarádku. Několik dní nechtěla ani jednoho z nich vidět. Pak ale navrhla, že by mohli zkusit vztah ve třech. „Někomu to může přijít ujeté. Ale já je mám ráda oba. Dohodli jsme si pravidla. Někdy je se mnou, jindy s Karolínou. To zásadní je, že si nebudeme lhát. Jenomže mě na tom od začátku něco nesedí. Mám pocit, že se dál schází za mými zády, i když teď nemají důvod to tajit.“
Jana zatím nepřišla na nic, co by její domněnky potvrzovalo. Má jen pocit, že se její manžel a její kamarádka stále chovají divně. „Jakoby za tím bylo víc. Možná se do sebe zamilovali a nevědí, jak mi to říct. Nevím, zkrátka je to zvláštní.“
Zdroj: autorský článek
