Článek
Pavel nikdy nesnil jen o pódiu. Od dětství ho fascinoval fotbal. „Představoval jsem si, že budu hrát v Barceloně, Realu Madrid nebo v Arsenalu,“ nechal se slyšet Řezníček. Jenže osud měl jiné plány a brněnské divadlo otevřelo dveře k herecké kariéře. Po vojně začal v Divadle bratří Mrštíků. DAMU byla jen formalita.
Tato cesta od míče k jevišti a kamerám z něj udělala žádaného herce, který si dokáže získat pozornost i srdce diváků. Pavel, jakožto velký introvert, si časem osvojil techniku, která mu umožňuje zvládat natáčení i náročné role. Stále se učí nové metody, jak svou práci posouvat na vyšší úroveň, přičemž jeho disciplína a vášeň fascinují kolegy i fanoušky.
Intimní scény jako peklo
Sexy role a lechtivé scény? Pro Pavla spíš úskalí než zábava. „Je to peklo! Máte-li ale zobrazit, že dva lidé spolu mají milostný vztah, musí to být pravdivé a uvěřitelné,“ komentoval intimní scény s kolegyněmi.
Jako stydlivý trémista dává přednost natáčení s minimem lidí a přiznává, že role vyžadující otevřenou sexualitu jsou pro něj náročné. Přesto je jeho práce srdcovou záležitostí a všichni vidí jeho charismatickou stránku, která dokáže zaujmout diváky i kritiky. Pavel přitom dokáže své emoce přenést skvěle do svých postav, ať už hraje dramatické či komediální role. Právě to mu přináší respekt i uznání.
Posted by Ivan Ráca on Friday, October 10, 2025
Samota, práce a sobecká pravda
Řezníček otevřeně přiznává, že vztahy nejsou jeho silnou stránkou. „Neumím to. Jsem příliš sobecký, příliš zahleděný do své práce, na ní mi záleží nejvíc,“ vyjádřil se Pavel k vlastní vztahové stránce.
Osudové ženy už nejspíš potkal, ale nechal je odejít. „Mám obavu, že ty pravé jsem už potkal, neuvědomil si, že jsou to ony, a nechal je odejít. Prošvihl jsem je.“ Herec si zvykl na život svobodného mládence, který mu umožňuje soustředit se jen na herectví. Samota mu zároveň poskytuje prostor k soustředění a kreativitě, kterou by ve vztahu mohl jen těžko plně rozvinout. Tento životní styl mu umožňuje být pánem svého času.
Samotářská povaha a dědictví otce
Pavlovo chování pramení i z rodinné zkušenosti. „Táta celý život četl Jacka Londona a snil o srubu na Aljašce. On pak třeba při oslavě taky lidi bavil, ale ve skutečnosti byl samotář. Myslím, že se to ve mně propojilo,“ sdílel otevřeně Řezníček. Výchova se nezapře.
Samota je jeho přirozeným stavem, herectví jeho vášní a exhibicionismus mu není vlastní. „Jsou herci, kteří jsou rození extroverti a mají rádi, když se mohou předvádět. Já to tak ale nemám. Exhibovat před lidmi, to není moje parketa,“uzavřel Řezníček. Pavel si tedy užívá život podle svých pravidel. Bez partnerky, bez dětí, s vášní pro herectví, a přitom si dovoluje být autentický a otevřený svému světu. Každý den je pro něj možností zdokonalit své řemeslo a zároveň prozkoumat hlubiny své samotářské duše, což dává jeho životu unikátní a silný náboj.
Zdroje: svetzeny.cz, kafe.cz, dotyk.cz
