Článek
Do České republiky proudí mnoho Slováků za prací nebo studovat. Na opačnou stranu však míří jen nepatrný zlomek Čechů. To je hlavní důvod, proč Slováci Čechům většinou rozumějí bez problémů, naopak je to ale mnohem složitější. Vždyť i slovenská televize velmi často vysílá české filmy bez titulků. Něco takového je u nás jen těžko představitelné.
Pojďme si vzít pár slov a schválně si vyzkoušejte, zda jim rozumíte. Co třeba mihalnice, věděli jste, že jde o řasy? Nebo že vopcháčikem se myslí párek v rohlíku? „Když se někdy bavím se slovenskými kamarády či obchodními partnery, mám s tím trochu problém. Jsou slova, která si musíme vysvětlovat a musím přiznat, že jich spíš přibývá,“ usmívá se Jaroslav Kopecký, který má malou firmu s barvy, laky.
Opravdu umíte slovensky?
Většina Čechů si přitom na první „dobrou“ řekne, že na slovenském jazyce přeci není nic těžkého a tvrdí, že ho zvládají bez problémů. Když je ale požádáte, aby vám podali kaleráb, koukají, jako by jim ulétly včely. Jen málokterý z nich sáhne po kedlubně. I když může být velký maškrtník, tedy mlsoun. A když chcete, aby přidali na kúrenie, možná vám podají cigaretu, ale rozhodně nepřidají na topení.
Pak takovému člověku můžete právem říct, že je klamár, tedy lhář, když říká, že něco umí a přitom to není pravda. A je jedno, jestli je to váš ujo, tedy strýc. Padni komu padni, říká jedno pořekadlo.
Ve škole mají nového cizince
„My jsme ještě starší generace, máme v sobě něco ze společných let. Takže to není o tom, že bychom si vůbec nerozuměli. Ale můj syn teď přišel ze školy, že mají nového cizince. Když jsem se ptal, odkud spolužák je, tak prý ze Slovenska. Tvrdil, že si moc nepokecají, prý snad až se nováček naučí česky,“ tvrdí Kopecký.
Faktem je, že některá slova mohou našincům znít poněkud zvláštně, snad až sprostě. Třeba když je někdo na Slovensku najebaný, je prostě opilý, netřeba za tím hledat nic jiného. Také budzogáň asi v mnoha z nás evokuje úplně něco jiného, než obyčejný kyj. A schválně - identifikujete Rumpeľu a Ciášika jako Rumcajse a Cipíska?
Takto bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Slov, která už zapomínáme (nebo jsme nikdy neuměli) je prostě veľa, neboli hodně. Takže až příště budete mluvit se Slovákem, slovník do vrecka (kapsy) a hurá do toho!
