Článek
Když se režisér Oldřich Lipský pustil do natáčení komedie Šest medvědů s Cibulkou, zřejmě netušil, jak náročná práce ho čeká. Snímek z roku 1972 se sice stal klasikou české kinematografie, jeho vznik ale rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem. Největší komplikace nepředstavovali herci, ale zvířecí představitelé, kteří si často dělali, co sami uznali za vhodné. „Od začátku do konce natáčení bylo veselo. A bylo to i hodně náročné! Spolupráce se zvířaty a s dětmi, to je největší peklo pro filmaře, co může být,“ vzpomínal režisér.
Medvědi vzbuzovali respekt
Ve filmu účinkovalo šest medvědů z cirkusu Berousek – Regina, Máša, Džony, Ilona, Valoš a Máňa. Na plátně působí přátelsky, ve skutečnosti z nich ale měli herci i štáb velký respekt. Medvědi totiž nemají výraznou mimiku, a člověk tak jen těžko pozná, zda jsou klidní, nebo se chystají zaútočit. Během natáčení navíc došlo k vážné nehodě. Jeden z ošetřovatelů utrpěl po útoku medvěda těžké poranění hlavy, dá se říct, že byl téměř skalpován. Chybělo málo a mohla se stát tragédie. Událost jen potvrdila, že práce se šelmami rozhodně nebyla bez rizika.
Ani představitel hlavní role Lubomír Lipský neměl na růžích ustláno. Nebezpečné scény proto za něj natáčelo hned několik kaskadérů a dublérů. Aby medvědi spolupracovali, používali jejich cvičitelé jednoduchý trik, po skončení záběru jim schovávali pamlsky, které pak zvířata hledala. Na kameře to působilo jako přesně nacvičené herectví, ve skutečnosti ale šlo hlavně o pátrání po dobrotách. Kvůli bezpečnosti měli medvědi také přesně stanovenou pracovní dobu. Po zhruba hodině a půl natáčení následovala dlouhá přestávka, aby si odpočinuli.
Vycpaná zvířata vyvolala paniku
Jedna z nejkomplikovanějších situací nastala při natáčení v přírodopisném kabinetu. Jakmile medvědi spatřili vycpaná zvířata, začali být neklidní a vrhli se na rekvizity. Štáb musel práci přerušit a několik dní je postupně zvykal na nové prostředí, než bylo možné pokračovat.
Ani opičí představitel Tondy filmařům práci neusnadňoval. Ve skutečnosti ho ztvárnili hned tři různí šimpanzi, protože každý zvládal jinou dovednost. Jeden uměl rozbíjet vajíčka, druhý bubnoval a třetí se dokázal najíst příborem.
Šimpanzi navíc nosili pod kostýmy pleny, protože při stresu nebo leknutí často nedokázali udržet potřebu. Maskéři zase vzpomínali, že jim opice opakovaně mizely s líčidly, která jim připadala zajímavější než připravené rekvizity. „Brácha to zvládal bravurně. Mít v ateliéru medvědy, čuníky, opice a ještě k tomu děti, klobouk dolů. Tohle všechno uměl ukočírovat,“ usmíval se Lubomír Lipský.
Srstka letěl dál, než měl
Dodnes patří mezi nejpamátnější scény ta, v níž postavy kloužou po chodbě až do ředitelny. Trik vznikl pomocí speciálně nakloněné podlahy a šikovně umístěné kamery. Jenže během natáčení se fyzika postarala o nečekané drama. Kaskadér a herec Zdeněk Srstka získal takovou rychlost, že prorazil dveře, prolétl dílnou a zastavil se až těsně před cirkulárkou.
Celý štáb tehdy na okamžik ztuhl, naštěstí ale vyvázl bez vážnějších následků. „Mázli to, já tam vylezl a to bylo jak Jánošík na hrachu. Najednou žuch, jel jsem po plechách, rozmlátil futra a přistál u cirkulárek v dílně, která byla za ateliérem,“ tvrdil herec.
Prasátka měla vlastní jména
Ve filmu se objevují i cvičená prasata, která nebyla jen nenápadnou kulisou. Každé z nich mělo své jméno – Tonda, Vašek, Pepík a Šmudla. Pozorným divákům možná neunikne ani drobná hudební zajímavost. Ve scéně, kdy ředitel cirkusu prasátka představuje, zazní z orchestrionu melodie, kterou dobře znají fanoušci seriálu Hříšní lidé města pražského.
Lubomír Lipský sehrál jednu ze svých nezapomenutelných rolí
Zajímavostí je také filmová magie pražských exteriérů. Cibulka ve filmu dobíhá autobus, aby stihl školu. Jenže jeho domov i školní budova stojí ve skutečnosti ve stejné vinohradské ulici, takže by tam došel během několika minut pěšky. Autobusová zastávka byla vytvořena pouze pro potřeby natáčení. Škola v Lužické ulici se navíc později objevila i v dalších známých českých filmech a seriálech, například v muzikálu Rebelové nebo seriálu Vyprávěj.
Chyby, kterých si všimnou jen pozorní diváci
Kuriózní změna nastala při uvedení filmu ve Francii. Tamním tvůrcům dabingu připadalo jméno Cibulka příliš obtížné, a hlavní hrdina se tak proměnil v Tribulku. Proč padla volba právě na toto jméno, není dodnes jasné. Fanoušci si mohou část filmových rekvizit prohlédnout i dnes. Medvědí kožešiny použité při natáčení byly po skončení výroby uloženy na zámku v Českém Krumlově.
Ani tak oblíbenému filmu se nevyhnuly drobné nedostatky. V několika scénách je obraz lehce neostrý, což vzniklo technickými problémy při natáčení. V jiné scéně zase šimpanz hází do síta bílá vejce, po střihu se ale najednou objeví skořápky hnědých. Podobné drobnosti však ke starým českým komediím neodmyslitelně patří a jejich kouzlu rozhodně neubírají.
Zdroje:
