Článek
Její manželství nebylo špatné. Pro Věru byl její partner skvělým parťákem i chlapem do nepohody. Nikdy si nestěžovala. Poslední dobou na ni ale všechno padalo. Manžel byl nervózní, protože změnil práce a některé informace, které před nástupem dostal, se ukázaly jako falešné. Do toho se Věra pohádala s nejlepší kamarádkou, ani s jejím bratrem neměla ideální vztah. Zkrátka se rozhodla, že potřebuje alespoň na pár dní od všeho utéct a řešit jen to, co si dá k jídlu a jaké plavky obléknout. Manžel nebyl proti, Egypt byl pro ni jasná volba.
Její plány vzaly rychle za své
Za prvé se do této africké země chtěla vždycky podívat. A za druhé byla všude celá řada nabídek za příznivé ceny. Za dva dny už seděla v letadle s úsměvem na tváři a pocitem, že se teď deset dní nemůže vůbec nic stát. Doma totiž nahlásila, že si vypíná telefon a na příjmu bude jen po večerech, aby dala vědět, že je v pořádku. Nebrala si s sebou tablet ani počítač. Prostě vypnout v jejím případě tentokrát opravdu znamenalo odstřihnout se úplně od všeho. „Strašně jsem se na ten detox těšila. Neměla jsem několik let pořádnou dovolenou a všechno to, co se kolem mě dělo, byl důsledek,“ vysvětlovala sympatická blondýnka.
Vybrala si krásný pětihvězdičkový hotel, už dopředu si domluvila masáže, kosmetiku a další procedury. Chtěla se nechat hýčkat. Hlavně, aby po ní nikdo nic nechtěl. „Kdyby mi někdo řekl, že v tom hotelu strávím minimum času, klepala bych si na hlavu a myslela si, že se dotyčný bláznil.“ Jenže přesně to se stalo. Po příletu na ni čekal v letištní hale odvoz. Jeden z místních mladíků s úsměvem od ucha k uchu, který se lámanou češtinou snažil vysvětlit, že přijel pro Věru. Když mu řekla, že klidně může anglicky, viditelně se mu ulevilo.
Naprosto ji okouzlil
Ve chvíli, kdy sedla do auta, začal její řidič mluvit. Nejprve jí to bylo nepříjemné a měla chuť ho požádat, aby přestal. Jenže jeho vyprávění bylo zajímavé. „Mluvil o rodině, o Egyptě jako takovém, o místě, kam jsme jeli a tak. Přistihla jsem se, jak hltám každé jeho slovo a nemohu spustit oči z jeho hrudníku, který se rýsoval pod košilí,“ vzpomínala Věra. Uvědomila si, že manželovi nikdy nebyla nevěrná, hlavou se jí honily nejrůznější myšlenky. On jakoby to vycítil a začal se jí na různé věci ptát, pak chválil její oblečení i styl. V autě spolu strávili bezmála hodinu a nakonec se dohodli, že zajdou na večeři, aby Ahmed Věře ukázal pravé krásy Egypta.
Takže sotva se ubytovala a rozkoukala po okolí, běžela na večeři s tím sympatickým chlápkem. Byl okouzlující. „Elegantně oblečený, pěkně vystupování. V místní komunitě uznávaný, s mnoha lidmi se zdravil, většinou oni jeho jako první. Tvrdil, že mnoha z nich pomohl, neměla jsem důvod mu nevěřit. Asi to tak vážně bylo.“ Každopádně se začali vídat častěji, vlastně neutekl den, aby Věra egyptského krasavce neviděla. Bylo jasné, kam to směřuje. Vyspali se spolu třetí den, když ji vzal na výlet do pouště.
Bylo to velké nedorozumění
Věra neřešila, že mu bylo hodně pod třicet. Užívala si každý jeho dotek. Na druhou stranu se bála, co bude dál. Děsila se toho, že Ahmed bude chtít, aby ho vzala pryč s Egypta. Nevěděla však, jak daleko je od pravdy. Když se blížil den jejího odjezdu, mladík byl více a více odtažitý. „Nakonec mi vzkázal, ať už za ním nechodím, že by to nemělo smysl. Jenže to nebylo nic pro mě, já ho chtěla vidět a říct mu, že od něj fakt nic nečekám.“ Věra se za ním tedy vydala na vlastní pěst. Zjevil se, když to nejméně čekala, odvedl ji stranou a začal jí tvrdit, že už s ní nesmí být vídán, protože mu to nedělá dobře v komunitě.
To ale bylo něco pro Věru! Za žádnou cenu nechtěla odejít bez vysvětlení. „Řekl mi, ať tedy přijdu večer, že mi to vysvětlí. Napsal mi adresu, kam jít.“ Když tam žena dorazila, v místnosti byli další čtyři muži. Věra dostala až panický strach. „Hodně se to zvrtlo. Začala jsem ječet, ať mě nechají být, že jim dám všechno, co chtějí, že už o mě neuslyší a tak. Prostě byla jsem jak pomatená,“ přiznala. Chlapi na ni koukali vyjeveně. Jako první se vzpamatoval Ahmed a začal jí vysvětlovat, že jí nikdo nechce ublížit. „On si je vzal jako svědky. Měli mu potvrdit to, že se s ním už nemám stýkat a nechat ho na pokoji.“ To Věra velmi ráda udělala. Vše jim odkývala a rychle utekla. Nevěřila, jak moc se bude těšit domů za všemi svými starostmi.
