Článek
Mluví otevřeně, někdy s nadhledem, jindy s odzbrojující upřímností. A právě to z Veroniky Žilkové (64) dělá osobnost, která lidi zajímá i mimo filmové a divadelní role. Její životní příběh totiž není jen o kariéře, ale i o hledání vztahového štěstí, vnitřní rovnováhy a jistoty v rodině. Nebylo to vždycky jednoduché. V poslední době se ale zdá, že si svůj velký sen konečně splnila.
Skončily roky plné lží
Herectví bylo pro Žilkovou vždy přirozenou součástí života. Od mládí stála na jevišti i před kamerou a práce pro ni nebyla jen zaměstnáním, ale způsobem sebevyjádření. Na obrazovce i v rozhovorech působí energicky a přímočaře, bez snahy o odstup nebo stylizaci. Možná i proto si ji diváci spojují s autenticitou a s pocitem, že to, co říká, myslí vážně.
Vztahy pro ni nikdy nebyly jen doplňkem k práci. Lásku nepovažuje za výsadu mladých. „To může mít každý, kdo je odvážný. Takže buďte odvážní,“ vysvětlovala. Třikrát vstoupila do manželství a o každém ze svých bývalých dnes dokáže mluvit s odstupem. Mohla by je pranýřovat a vláčet bahnem. Snad kromě rozvodu s Martinem Stropnickým, tam to bylo divoké. „Skončilo tři a půl roku lží. To se říká v jedné divadelní hře. Lepší hořkou pravdu zvěděti, než ve sladké nevědomosti žíti,“ říkala, když na bývalého velvyslance prasklo, že udržuje poměr se sekretářkou markétou Horňákovou.
Martin Stropnický podváděl Žilkovou se svou sekretářkou
Manželé ji podváděli
Nutno ale říct, že Stropnický nebyl jediný, kdo ji podváděl. Stejně na tom byla v manželství s reklamním režisérem Jiřím Hanychem i stavařem Markem Navrátilem. „Proč jsem se vdávala třikrát? Protože předchozí manželé mě nechali přijít na jejich nevěry. Nevěry se stanou, ale ta zahýbající strana musí udělat maximum pro to, aby to neprasklo a nezranili svého partnera či partnerku,“ glosovala to poměrně odvážně. Věrnost a důvěra pro ni snad i proto nejsou dnes prázdná fráze, ale zásadní hodnoty, které zmiňuje častěji než romantická gesta.
Ostatně v jejím životě hraje rodina zásadní roli. Se svými dětmi má blízký vztah a často zmiňuje, že právě ony pro ni byly oporou ve chvílích, kdy procházela náročným obdobím. Na druhou stranu se z nich nesnažila vychovávat mamánky. „Na své děti jsem nikdy nedávala úkoly, protože si myslím, že se musí naučit zodpovědnosti samy,“ zamýšlela se. I když respektuje samostatnost svých dětí, ale zároveň si zakládá na vzájemné blízkosti. Rodinné zázemí je pro ni místo, kde se dobíjí energie a kde nemusí nic hrát.
Rozchod po SMS
Po rozvodu s Martinem Stropnickým se podle svých slov víc zaměřila na sebe, na práci, zdraví i psychickou pohodu. „Celým svým životem se snažím být vyslankyně dobré nálady a chuti do života. Láska nemusí být jen od jednoho člověka. Já ji dostala od svých diváků a to mě úplně vyléčilo,“ tvrdila. Neznamená to, že by na lásku zanevřela, spíš změnila úhel pohledu. Vztah se scenáristou Ivanem Hubačem vznikl postupně.
Ovšem je třeba říct, že i herečka, která dnes září třeba v seriálu Bratři a sestry, má tak trochu máslo na hlavě. Před Hubačem randila s bývalým basákem skupiny Argema Josefem Holámáčem. Dala mu kopačky, dle jeho slov prostřednictvím textové zprávy. „Jeden den se spolu učíme text na natáčení a druhý den obdržím SMS, že se rozcházíme. Oficiálně proto, že jsem jí nepopřál k zdárnému průběhu premiéry Mýdlový princ, na což jsem opravdu zapomněl,“ vzpomínal rocker. To si Žilková za rámeček nedá.
Přiznala nízký důchod
Každopádně herečka dnes otevřeně mluví i o praktické stránce života. Přiznala například, že výše jejího důchodu ji překvapila a že herecká profese není zárukou finanční jistoty. „Mám strašně nízký důchod. Ještě mi to stále nepřišlo vypočítané, ale řekli mi, že bude mezi šesti a sedmi tisíci,“ prozradila. I to je podle všeho důvod, proč stále pracuje.
Zajímavé je, že s přibývajícími lety působí uvolněněji. Častěji mluví o tom, že člověk nemusí splňovat očekávání okolí a že důležité je cítit se dobře sám se sebou. Nevyhýbá se ani tématu stárnutí, bere ho jako přirozenou součást života, nikoli jako strašák. Možná právě tahle otevřenost jí získává sympatie napříč generacemi.
