Článek
Veřejné záchodky nebývají pro města a ani občany prioritou. To vše samozřejmě do doby, než je někdo opravdu nutně potřebuje.
Nejvíce se s nimi můžeme setkat v různých obchodních centrech a na vlakových nádražích. Kdo pamatuje situace z dob minulých, tak se těmto místům raději vyhne, ale co když to fakt již nejde? Předně bych rád řekl, že situace se již naštěstí změnila k mnohem lepšímu a většina veřejných záchodků již není o strachu, zda tam nechytneme žloutenku, tyfus nebo snad ještě něco horšího.
Dnes už tam také nesedí ani žádná paní, lidově zvaná hajzlbába, která vybírá peníze a za odměnu vám dá asi pět čtverečků toaletního papíru, se kterým musíte hospodařit tak aby… No, asi to nemusím dále rozebírat, protože asi tušíte, co myslím.
Dnes už na nás čekají čisté toalety s nikterak omezeným přídělem toaletního papíru. Dovnitř většinou pouští již automat, který po vhození příslušné částky otevře dveře. Naštěstí i v tomhle oboru šla „digitalizace“ a otevřít dveře si můžeme i při platbě kartou. To je věc, kterou opravdu oceňuji. Ne každý má u sebe drobné v příslušné hodnotě a kolikrát nebývá bohužel času nazbyt. Představa dojít si někam něco koupit a vystát frontu, abych dostal nazpět nějaké ty drobné, mě celkem děsí. Zvláště v případě absolutní nouze.
Naštěstí na to konstruktéři veřejných WC mysleli a nenechávají lidi bez drobných napospas svému osudu. Kartou se tedy dá platit snad již opravdu všude a za všechno.
