Článek
Zásadní problém je v tom, že pokud svátek připadá na standardní pracovní den, tak i když do práce nejdete, náleží vám náhrada mzdy za tento den. Ten však již nedostanete v případě, když do práce nastoupíte. Místo něj dostanete onen „stoprocentní“ příplatek, který se v podstatě rovná právě oné náhradě mzdy.
Je to celkem sranda, protože když potřebuji jakožto vedoucí pracovník dostat někoho na sváteční směnu, tak s tím díky „stoprocentnímu“ příplatku nemám extra velký problém a lidé se hlásí dobrovolně. S víkendovými směnami je to již bohužel trochu horší. Paradoxně jsou však ve výsledku odměněny lépe než směny ve svátek.
Jak je to možné si vysvětlíme na jednom příkladu.
Příklad:
Máme zaměstnance A a B. Zaměstnanec A se rozhodl vzít směnu v úterý, kdy je státní svátek. Zaměstnanec B zůstane ten den doma, ale půjde na směnu v sobotu. Oba berou za den stejnou mzdu a to 1 000 korun.
Zaměstnanec A za úterý dostane 1 000 korun za odpracovanou směnu plus dalších 1 000 korun jako příplatek. Zaměstnanec B dostane náhradu mzdy za svátek a to 1 000 korun. Zaměstnanec B jde na směnu v sobotu za což mu náleží 1 000 korun za odpracovanou směnu a příplatek 25% za práci o víkendu (ze zákona je to jen 10%, ale pro lepší ilustraci konkrétního případu vycházím z pravidel firmy, kde současně pracuji).
Výsledek je tedy ten, že oba odpracovali stejně hodin, ale zaměstnanec A si prací o svátku vydělal 2 000 korun, kdežto zaměstnanec B, který měl o svátku volno a šel na víkendovou směnu si vydělal 2 250 korun. Vítězem je tedy zaměstnanec, který se nenechal nachytat „stoprocentním“ příplatkem za práci ve svátek.
Poznámka: Výpočet pro jednoduchost nepočítá s rozdílnými průměrnými náhradami a možností práce přes čas
Zdroje:
