Článek
Na jednu stranu píši pochopitelně, ale bohužel pro celkem významnou část to asi zas tak pochopitelné není, protože si stále ještě pamatuji celkem výrazný posměch lidem, kteří si tyto dluhopisy koupili. Čas však dal jednoznačně za pravdu lidem, kteří si dluhopisy včas stihli pořídit.
Po minulém úroku 15,1 %, tu máme letošních cca 8,5 %. To znamená jednoduchou matematikou fakt, že za dva roky tu máme zisk cca 25 % a to v podstatě bez jakéhokoliv rizika. Pokud tedy někdo nakoupil dluhopisy za 100 000 korun, tak dnešní hodnota je bez asi dvou stovek 125 000 korun. Je sice pravda, že S&P 500 loni rostl také o cca 25%, ale o podobné číslo předloni přišel, takže tyto dluhopisy stále ve finále můžeme hodnotit jako velmi povedenou investici.
Srovnávat můžeme třeba i s bitcoinem, který sice loni rostl o více než 100 %, ale je zde stejný problém jako s S&P 500. Předloni totiž spadl o více jak 50 %.
Co se však řešilo koncem minulého roku celkem intenzivně, byla otázka, zda nastal pravý čas k jejich prodeji a přesunu někam jinam. Zde si dovolím zcela osobní názor na to, proč jsem se rozhodl stále dluhopisy držet.
1.) Jedná se o produkt, který již nelze zakoupit.
2.) Produkt stále nabízí zhodnocení o inflaci a to bez jakékoliv daně.
3.) Peníze v nich mám jako střednědobé na případnou rekonstrukci nemovitosti.
4.) Je poměrně jasné, že úroky na spořících účtech začnou klesat, což se vlastně již teď děje viz. třeba Česká spořitelna a Komerční banka.
Počítám s tím, že v následujícím roce se již nebude jednat o úroky, které byly minulé dva roky. Stále však budou ve finále na konci poměrně zajímavé. Možná se najdou nějaké spořící účty, které se budou snažit hranici výnosu státních protiinflačních dluhopisů pokořit, ale každý měsíc koukat kdo má zrovna nejvyšší úrok a převádět neustále peníze z jedné banky do druhé není úplně pro mě. Radši zůstanu tam, kde jsem teď.
