Kamarád vyhrál peníze v loterii. Když mi řekl, jak mu to pokazilo život, přestala jsem závidět

Seděli jsme v hospodě, kde jsme se dřív vídali pravidelně. Tentokrát vypadal unaveně, skoro cize. Řekl mi, že výhra nebyla žádné štěstí, ale začátek zmatku, který by si nepřál ani nepříteli. Myslela jsem, že přehání, ale pak začal vyprávět. Prý mu ze dne na den začali psát lidé, které roky neviděl. Někteří se vyptávali, kolik přesně vyhrál, jiní mu rovnou navrhovali, že by „společně investovali“. Přátelé, kteří ho dřív brali jako sobě rovného, se mu začali podivně podbízet.

Řekl, že první týdny byly euforické. Koupil si nové auto, splatil dluhy a chtěl pomoct i rodičům. Jenže brzy se to zvrtlo. Kamarádi, kteří se s ním dřív bavili normálně, najednou chtěli půjčit peníze. Když odmítl, urazili se. Někteří se přestali ozývat, jiní na něj tlačili, aby „nebyl skrblík“. Do práce se mu začalo chodit těžko, protože kolegové mu záviděli a dělali si poznámky. Šéf mu dokonce naznačil, že už tam vlastně nemusí být, když si může dovolit všechno.

Řekl mi, že ztratil chuť do práce. Všechno, co dělal, mu připadalo zbytečné. Dřív ho těšilo, když si na něco našetřil, ale teď mohl mít cokoli okamžitě a nic z toho mu nedělalo radost. Mluvil o tom, že i obyčejné věci, jako jít si večer sednout na pivo, se pro něj staly nepříjemné. Lidé na něj koukali jinak, ptali se, jak se cítí „jako boháč“, a pořád se kolem toho točila řeč. Měl pocit, že už není normální člověk, ale jen „ten, co vyhrál“.

Přiznal, že se stal podezřívavým. Bál se, že kdokoli se s ním baví, má postranní úmysl. Přestal si užívat i vztah. Přítelkyně po něm chtěla, aby koupil větší byt, začala mluvit o svatbě a o tom, že by měli využít peníze „rozumně“. Řekl, že jí přestal věřit. Nakonec se rozešli. Najednou byl sám, i když měl víc než kdy dřív. Každý den prý vstával s prázdným pocitem, že by radši znovu řešil obyčejné starosti než tohle podivné bohatství, které ho od všech odřízlo.

Když jsme se rozloučili, cítila jsem zvláštní smutek. Dřív jsem si myslela, že peníze jsou jistota, ale jeho slova mi zůstala v hlavě. Říkal, že by klidně vrátil všechno, kdyby mohl mít zpět normální život. Od té doby, kdykoli slyším o výhře v loterii, už si nepředstavuju svobodu a štěstí. Vidím člověka, který si splnil sen a tím ho ztratil.