Článek
Chlapec, který tancoval dřív, než skákal
Gregory Efthimios Louganis se narodil 29. ledna 1960 v kalifornském El Cajonu rodičům samojského a švédského původu, kteří ho jako kojence dali k adopci.
Vyrůstal v pěstounské rodině řeckého původu a od osmnácti měsíců navštěvoval hodiny tance, akrobacie a gymnastiky.
V devíti letech, když rodina pořídila bazén, přešel ke skokům do vody. Talent se projevil brzy. Už jako šestnáctiletý vybojoval na olympiádě v Montrealu v roce 1976 stříbrnou medaili ve skocích z věže.
Na mistrovství světa v roce 1982 se zapsal do historie jako první skokan, kterému všech sedm rozhodčích udělilo plný počet deseti bodů.
Na domácí olympiádě v Los Angeles 1984 ovládl skoky z prkna i z věže a svět ho začal považovat za nejlepšího skokana všech dob.
Diagnóza, která měla zůstat tajemstvím
Půl roku před olympijskými hrami v Soulu dostal Louganis zprávu, která mu podlomila kolena. Test na HIV vyšel pozitivní. Virus mu přenesl jeho tehdejší partner a manažer Jim Babbitt.
Lékaři mu nasadili antiretrovirový přípravek AZT, který užíval každé čtyři hodiny, a to i během olympijských her.
V rozhovoru pro ESPN později vzpomínal, že v té době vnímal HIV jako rozsudek smrti a jeho prvním instinktem bylo zabalit si kufry a zavřít se doma.
Jeho trenér Ron O'Brien o diagnóze věděl, ale Louganis americkému olympijskému výboru nic neřekl, protože ho k tomu jeho nejbližší okolí nabádalo.
19. září 1988: náraz, krev a strach
Při kvalifikaci na třímetrovém prkně se Louganis pokusil o dvě a půl salta zpětně. Už při odrazu cítil, že něco nesedí. Tělo se nevzdálilo dost od prkna a zadní částí hlavy narazil do jeho hrany.
Krev z rozťaté hlavy se rozlila do bazénu. Olympijský lékař James Puffer mu ránu ošetřil několika stehy, aniž by měl na rukou rukavice.
Louganis v tu chvíli prožíval hrůzu, která neměla nic společného s otřesem mozku. Jak později přiznal Barbaře Waltersové ze stanice ABC, chtěl jen zadržet krvácení a nedovolit nikomu, aby se ho dotýkal.
Přesto se vrátil, kvalifikaci dokončil na třetím místě a následující den předvedl dominantní výkon. Finále ovládl s náskokem dvaceti pěti bodů a získal zlato.
Ve finále skoků z desetimetrové věže pak zvítězil nad čínským skokanem Xiong Nim s těsným rozdílem pouhých 1,14 bodu.
Stal se prvním mužem v historii, který obhájil obě zlaté medaile ze skoků do vody na po sobě jdoucích olympiádách.
Po závodu objal trenéra O'Briena a rozplakal se. Řekl mu jedinou větu: nikdo se nikdy nedozví, čím jsme si právě prošli.
Tajemství na sedm let
Na rok 1993 svolal Louganis narozeninovou oslavu pro nejbližší. Považoval ji za své poslední rozloučení, protože počítal s tím, že brzy zemře.
Medicína ale pokročila rychleji, než čekal. V roce 1994 se na Gay Games veřejně přihlásil ke své sexuální orientaci a o rok později, v autobiografii „Breaking the Surface“ a v rozhovoru s Barbarou Waltersovou, oznámil i pozitivní HIV status.
Nikdo z účastníků soulských her se nenakazil.
Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/Greg_Louganis https://www.salon.com/2024/08/10/greg-louganis-beat-calls-to-tone-the-gay-thing-down-as-an-hiv-positive-olympian-in-the-1980s/ https://www.espn.com/olympics/story/_/page/bodygreglouganis/olympic-diver-greg-louganis-living-hiv-staying-fit-56-body-issue-2016 https://www.spokesman.com/stories/1995/feb/23/louganis-suffers-from-aids-diving-great-admits/
Obrázek
„Greg Louganis“ by Alan Light is licensed under CC BY 2.0.





