Článek
Když to pod stromem vypadá jako po bouřce
Maličké nedozrálé plody dopadají na trávu i do záhonů a v člověku snadno vznikne dojem, že se cosi pokazilo. Ve skutečnosti se jedná o zcela obvyklou věc, která se týká jabloní, hrušní, švestek i třešní, a odborně se jí říká červnový propad. Opadávání probíhá v dosti krátkém časovém úseku, působí to znepokojivě, jenže na větvích zpravidla zbude docela pěkná úroda.
Časové vymezení odpovídá názvu jen zhruba. K opadávání dochází kdykoli od května do konce června, a to v závislosti na počasí, lokalitě i odrůdě.
Strom dělá vlastní inventuru
Stěžejním spouštěčem celého jevu je sebečištění rostliny. Strom se zbavuje květů a posléze i plodů proto, aby předešel vyčerpání z nadměrné úrody. Každičký plod, jenž vyraší z květu, totiž zápolí se svými sousedy na stejné větvi o totéž množství vody a živin.
Rostlina si tudíž samostatně určuje, co si nechá a co spadne na zem. Pouští k zemi chatrnější a nedostatečně opylené plůdky a zbývající energii nasměruje do těch nejslibnějších. Takové opadávání představuje zdravou biologickou odpověď. Strom provádí jakousi vnitřní revizi a odvrhuje nedopylené i narušené plůdky.
Svůj vliv má rovněž opylení. Jestliže během rozkvětu panovalo chladno a vlhko, včely poletovaly jen málo, květy se opylily nedostatečně a strom posléze takové plody odvrhne. Druhý nápor opadávání se pak dostavuje zhruba na počátku června a má spojitost právě se zápolením mezi rostoucími plody o výživu, vodu a živiny.
Příroda je k tomu navíc štědrá až rozhazovačná. Pokud by se na jabloni staly plody ze všech květů, jejich tíha by větve zkrátka rozlámala. Proto by se podle znalců měl v plod přetvořit zhruba pouze každý desátý květ.
Padající plod neznamená, že je zralý
Právě tady se skrývá obvyklé nedorozumění. Skutečnost, že plody padají, naprosto neznačí, že jsou zralé. Obzvlášť u jablek a hrušek, jež dozrávají teprve daleko později v průběhu sezony, se opadávající plůdky nedají chápat jako pokyn ke sklizni.
Pod některými stromy se přitom snáší nečekaně velké množství. Broskvoně a ostatní peckoviny totiž nasazují dvojnásobek plodů, než kolik je strom schopen uživit, takže se jich část musí nezbytně zbavit. I přesto, že to budí poplach, jde o přírodní a nezbytný děj.
Proč strom nestihne všechno sám
Zádrhel spočívá v tom, že příroda to za vás úplně nedokončí. Strom totiž nikdy neodhodí takové množství plodů, jaké by si pro vlastní prospěch žádal, a tak je nutné, aby pěstitel ubral ještě nějaké navíc.
Ruční probírka má rovnou několik opodstatnění. Tím podstatným je zvětšit a vylepšit kvalitu ponechaných plodů, jelikož strom přehlcený úrodou rodí drobné ovoce ubohé jakosti. Probírka současně uleví větvím, jimž hrozí prasknutí pod zatížením plnou úrodou.
Zahrnuje to i výhled do nadcházejícího roku. Poupata pro úrodu příští sezony se zakládají již v této chvíli, v době vývoje letošních plodů, a jakmile strom veškerou energii vydá na nadbytek ovoce, příští rok odpočívá a sotva plodí. Odborné materiály to dokládají: probírka omezí počet plodů v daném roce, čímž zvětší zbývající ovoce a vylepší násadu i úrodu v roce následujícím. Opomenutá probírka strom naopak zeslabí a projeví se na budoucích sklizních.
Kdy sáhnout po nůžkách
Ostřílení pěstitelé probírají v raném létě, neboť zrovna tehdy ponechané plody nejvíce naberou na velikosti. Jestliže si však nejste jisti, je moudřejší vyčkat, dokud nedoběhne přirozený červnový propad, a začít teprve potom.
Jak na to bez chyby
Postup není složitý. Plůdky netrhejte, nýbrž je ustřihněte čistými zahradnickými nůžkami a na větvi ponechte ty nejzdatnější a nejlépe vyvinuté. Jako první odstraňte plody zjevně narušené ptactvem, hmyzem nebo strupovitostí a poté ty pod míru.
Probírejte strom shluk za shlukem a u každého posuďte, kolik plůdků se musí odebrat, nejlépe nechat jediný na shluku. U rozměrných stromů, kam nedosáhnete, prospěje opatrné zatřesení větví, aby se uvolnily volně visící plůdky a opadávání se urychlilo.
Rozestupy se odvíjejí od druhu ovoce. Jablka i hrušky se obvykle ponechávají v počtu přibližně jednoho plodu na 15 až 23 centimetrů větve. U peckovin radí zkušenost rozestup okolo 15 až 20 centimetrů mezi mladými plody.
S probírkou je vhodné nelenit. Čím dříve po odkvětu, tím lépe, jelikož včasné odebrání zanechá více energie plodům, které zůstanou. Z probírky profituje většina opadavých ovocných stromů: jabloně, hrušně, asijské hrušně, meruňky, švestky i broskve.
Až tedy napříště zahlédnete pod stromem roztroušené drobné plody, nezneklidňujte se. Dopřejte přírodě, ať odvede úvodní kolo, a strom následně doupravte. Několik minut s nůžkami v ruce vám na podzim oplatí větší a sladší ovoce a stromu poskytne sílu plodit i v příštím roce.
Zdroje
https://ucanr.edu/blog/under-solano-sun/article/june-drop
https://yardandgarden.extension.iastate.edu/how-to/alternate-bearing-fruit-drop-and-hand-thinning-tree-fruits
https://lifecyclesproject.ca/2021/06/02/fruit-thinning/
https://extension.oregonstate.edu/catalog/em-9598-fruit-thinning
https://www.rhs.org.uk/fruit/fruit-trees/thinning
https://www.gardeningknowhow.com/edible/fruits/fegen/june-drop-information.htm
https://www.patwelsh.com/citrus-fruit-trees/june-drop-on-peach-trees-and-proper-thinning-of-fruit/
https://orchardnotes.com/2020/06/17/thinning-out-apple-and-pear-fruitlets/
https://apples.extension.org/apple-fruit-thinning/
