Článek
Doporučila jsem ji vedoucí
Moje mladší sestra Iveta přišla o práci po zrušení malé prodejny. Několik měsíců střídala krátké brigády a začala mít problém s nájmem. Ve firmě, kde dělám mzdovou účetní, se právě uvolnilo místo na recepci. Iveta byla spolehlivá, uměla jednat s lidmi a práci by zvládla. Přemluvila jsem vedoucí, aby ji pozvala na pohovor.
Zkušební směna dopadla dobře. Iveta dostala nabídku na dobu neurčitou a měla nastoupit první pondělí v listopadu. Plat nebyl vysoký, ale měla by pravidelnou pracovní dobu i jistý příjem. Slíbila mi, že smlouvu podepíše. Já se za ni před vedoucí zaručila a přesvědčila kolegyni, aby s odchodem ještě týden počkala.
Iveta se na místo těšila. Koupila si dvě halenky, nechala si zkrátit kalhoty a chtěla ode mě vědět, jak lidé ve firmě obědvají. Dokonce jsme spolu nacvičovaly práci s návštěvní knihou. Kdyby nabídku odmítala od začátku, chápala bych to. Ona se však rozhodla až ve chvíli, kdy měla jistotu a začala se bát, že se zaváže příliš brzy.
Jedna předpověď změnila její rozhodnutí
O víkendu mi Iveta zavolala, že nabídku odmítne. V horoskopu četla, že pro její znamení přichází do konce roku výjimečná pracovní šance a že se nemá spokojit s první jistotou. Nejdřív jsem si myslela, že žertuje. Ona však několik týdnů sledovala astroložku na internetu a byla přesvědčená, že stálé místo by jí zavřelo dveře k něčemu lepšímu.
Prosila jsem ji, aby nastoupila a případnou lepší nabídku řešila později. Iveta namítla, že tím dává vesmíru najevo nedůvěru. V pondělí ráno poslala vedoucí krátký e-mail, že nenastoupí. Na recepci zůstal neobsazený stůl a část telefonů začala vyřizovat naše účtárna. Vedoucí mi řekla, že příště nebude přijímat nikoho jen na moje doporučení.
Horoskop nebyl jedinou příčinou. Iveta se bála, že po letech v obchodě skončí v další práci bez možnosti postupu. Předpověď jí dala vznešenější vysvětlení pro obyčejný strach. Místo aby se zeptala na budoucnost pozice, označila odmítnutí za odvážné rozhodnutí. Každou mou námitku pak mohla chápat jako nedostatek víry, ne jako praktickou otázku.
Čekání platila z mých peněz
Prosinec přišel bez mimořádné pracovní šance. Iveta dál odpovídala jen na inzeráty, které jí připadaly dostatečně osudové. Když neměla na nájem, půjčila jsem jí osm tisíc. Další měsíc chtěla pět. Začala jsem mít pocit, že její víra v budoucí příležitost stojí na mé ochotě platit současnost.
Ve firmě se mezitím osvědčila žena, kterou přijali místo ní. Po zkušební době dostala smlouvu a později přešla na administrativu, po které Iveta toužila. Sestra se mě na jaře zeptala, zda by se nemohla o stejné místo ucházet znovu. Vedoucí mi jasně řekla, že pozice je obsazená a další se otevírat nebude.
Půjčky mezi námi změnily i běžné rozhovory. Když si Iveta koupila dražší boty, počítala jsem, kolik mi ještě dluží. Když jsem odmítla zaplatit společný výlet, tvrdila, že jí peníze připomínám schválně. Obě jsme přestaly mluvit jako sestry a začaly se chovat jako dlužnice a věřitelka. To jsem nechtěla prodlužovat další půjčkou.
Podruhé jsem se za ni nezaručila
Iveta se na mě zlobila, že jsem ji nepřemluvila důrazněji. Připomněla jsem jí naše telefonáty a e-mail, který odeslala sama. Potom požádala, abych se přimluvila alespoň u dodavatele, který hledal administrativní výpomoc. Odmítla jsem. Ne proto, že bych jí přála neúspěch, ale protože moje jméno už jednou použila jako vstupenku, kterou zahodila.
Nakonec přijala směny ve skladu za méně peněz a v horší pracovní době. Část půjčky mi splácí po tisícovce. Horoskopy čte dál, jen už podle nich nepodává výpověď ani neodmítá podepsanou nabídku. Když se bavíme o práci, občas řekne, že ta správná příležitost teprve přijde. Možná ano. Ta stejná, kterou jsem jí jednou pomohla získat, už se ale nikdy nevrátila.
Vedoucí mi po několika měsících znovu dovolila doporučit kandidáta, ale tentokrát jsem nikoho z rodiny nenavrhla. Iveta to nejprve vzala jako zradu. Později přiznala, že by na mém místě postupovala stejně. Ve skladu si mezitím všimla interního kurzu pro administrativu a přihlásila se bez čekání na příznivé datum. Když uspěla, zavolala mi až po podpisu. Nechtěla pochvalu ani půjčku, jen mi oznámila, kdy nastupuje. Sama dnes říká, že horoskop nebyl příkaz, jen jí nabídl výmluvu, kterou tehdy potřebovala slyšet. Naše vztahy se pomalu vracejí k normálu, pracovní rady už si však necháváme každá pro sebe. A když mi pošle horoskop, odpovím jí obrázkem kalendáře se splatností další tisícovky. Obě se tomu dokážeme zasmát, ale smlouvu jí ten smích nevrátí.
