Článek
Prodavač slyšel hlavně výši mého rozpočtu
Do obchodu jsem šla s jednoduchou představou. Chtěla jsem hodinky, které ukážou čas, počet kroků a příchozí hovor. Prodavač se mě zeptal, kolik mohu utratit. Když jsem řekla šest tisíc, přinesl nejdražší model v mém rozpočtu a začal vyjmenovávat měření spánku, stresu, okysličení krve a připomínky pohybu.
Připadala jsem si moderně. První důchod právě dorazil na účet a já si chtěla dokázat, že nové věci nejsou jen pro děti. Prodavač hodinky rozbalil, spojil s mým telefonem a zaškrtl několik souhlasů v aplikaci. Doma jsem měla prý už jen nabít baterii.
Než jsem dojela autobusem domů, hodinky mě třikrát vyzvaly, ať se postavím. Při chůzi do schodů zavibrovaly kvůli vysokému tepu. U večeře oznámily, že jsem nesplnila denní cíl. Když jsem se večer posadila s knihou, připomněly mi pití. Po desáté hodině se rozsvítily a pochválily mě za dobu spánku, přestože jsem byla vzhůru.
V šuplíku byl konečně klid
Zkoušela jsem upozornění vypnout, ale aplikace měla několik nabídek a každá vedla k dalším nastavením. Omylem jsem změnila ciferník na obrázek s kroužky, jejichž význam jsem neznala. Potom se objevila žádost o placené zkušební členství. Hodinky jsem sundala, vypnula a zavřela do zásuvky k náhradním knoflíkům.
Druhý den jsem se vrátila do obchodu. Ukázala jsem účtenku a připomněla, že jsem výslovně žádala jednoduché funkce. Odpověděl, že model všechny má a že složitost není vada.
Nechtěla jsem přijít o několik tisíc jen proto, že jsem se nechala přesvědčit. Požádala jsem o vedoucího. Nakonec jsme se dohodli na tom, že technik se mnou projde nastavení a pokud zařízení ani potom nebude odpovídat tomu, co mi bylo slíbeno, obchod je vymění za jednodušší model.
Technik vypnul skoro všechno
Na schůzku jsem přišla s papírem, na který jsem napsala tři požadavky: čas, kroky a zobrazení hovoru. Technik Ondřej se nepousmál. Nejprve zrušil placenou zkušební službu, potom vypnul zdravotní výstrahy, soutěže, připomínky, automatické cíle i rozsvěcení displeje v noci.
Vysvětlil mi, že některá měření nejsou lékařská diagnóza a že špatně utažený řemínek může vytvářet nesmyslné hodnoty. To byla informace, kterou jsem měla slyšet už při nákupu. Nastavil velký ciferník s časem, kroky a stavem baterie. Volání nechal jen jako jméno na obrazovce, bez možnosti složitě odpovídat.
Hodinky najednou působily obyčejně. Právě to jsem chtěla. Ondřej mi ukázal jedinou nabídku, kterou budu potřebovat, a postup napsal na zadní stranu účtenky. Vedoucí nabídl výměnu za levnější model s doplatkem zpět. Rozhodla jsem se současný pár týden vyzkoušet, protože po úpravě už mě neobtěžoval.
Odměna nemusí řídit celý den
První týden jsem hodinky nosila jen dopoledne. Zjistila jsem, že cestou na trh udělám více kroků než při cíleném obcházení bloku. Číslo mě zajímalo, ale nenechala jsem se jím posílat ven v dešti. Když jsem chtěla číst, četla jsem. Žádný kroužek mi neurčoval, zda byl den hodnotný. Jednou mi po cestě domů zavibroval příchozí hovor od sestry. Nemusela jsem lovit telefon ze dna kabelky a jen jsem se rozhodla, že jí zavolám později. To byla první chvíle, kdy mi hodinky skutečně usnadnily den. Naopak měření spánku jsem znovu zapnout nechtěla. Nechybělo mi číslo, které by ráno hodnotilo noc, o níž sama dobře vím, zda byla klidná.
Do obchodu jsem se už nevrátila. Ne proto, že bych najednou využila všechny funkce, ale protože jsem si zařízení upravila podle sebe. V telefonu mám vypnuté automatické aktualizace nastavení a placené nabídky. Na lednici visí Ondřejův stručný návod. Kdyby se nastavení změnilo, vím také, komu zavolat a na co se přesně zeptat.
Šuplík, ve kterém hodinky první večer skončily, používám dál. Odkládám je tam na noc a ve dnech, kdy je nechci mít na ruce. První důchod jsem neutratila ideálně, ale nenechala jsem obchod rozhodnout, že jedinou možností je přijmout složitost nebo prodělat polovinu ceny. Technika mi má sloužit. Když neslouží, první krok není stydět se, ale klidně vypnout všechno, co jsem si neobjednala.
