Článek
Když něco přestane fungovat
Zavolala jsem opraváře, kterého mi doporučila sousedka. Prý šikovný, rychlý a férový. Dorazil odpoledne, s modrou taškou nářadí a výrazem, který napovídal, že ví, co dělá. Všechno šlo hladce. Pračku rozebral, něco přepojil, změřil a do dvaceti minut bylo hotovo. Bubnu se znovu roztočil život a já cítila úlevu.
Když zavřel kufřík s nářadím, řekl cenu. Dva tisíce korun. Sáhla jsem do peněženky, ale měla jsem jen pár stovek. Zrudla jsem a zamumlala, že výplatu dostanu až příští týden.
Chvíli mlčel, pak se opřel o pračku a s klidem řekl, že bych to mohla odpracovat. V tu chvíli jsem to vzala doslova. Zeptala jsem se, jestli potřebuje pomoc s úklidem nebo s papíry. Usmál se takovým zvláštním způsobem a odpověděl, že něco by se určitě našlo.
Kolem horké kaše
Nejdřív jsem nechápala, proč mluví tak neurčitě. Seděl na židli, nohu přes nohu, a hrál si s metrem, které pomalu roztahoval a zase smotával. Říkal věty, které na první poslech zněly obyčejně, ale mezi slovy bylo něco, co mě znejistělo. „Někdy se dá zaplatit i jinak než penězi,“ pronesl tiše a podíval se mi do očí.
Zasmála jsem se, i když to nebylo vtipné. Snažila jsem se zachovat klid, ale bylo mi horko. Najednou jsem věděla, kam míří. Nepřipadal mi jako hrubián, spíš jako někdo, kdo je zvyklý, že se věci dají vyřešit po svém.
Řekla jsem, že bych radši zaplatila normálně. Pokrčil rameny a řekl, že to je škoda, protože prý „některé zákaznice to pochopí hned“.
Ticho po odchodu
Když odešel, sedla jsem si ke stolu a chvíli jen zírala na pračku, která tiše hučela, jako by se nic nestalo. Bylo mi zvláštně. Ne vyděšeně, spíš unaveně z toho, že se to pořád děje. Z lidí, kteří mají potřebu zkoušet hranice.
Ten den jsem si slíbila, že příště zaplatím předem, i kdybych měla rozbít kasičku s drobnými. Nešlo o peníze, šlo o to, že pračku opravil, ale mně v hlavě zůstala pachuť, kterou voda neodplaví.
Voda odtéká, ale pocit zůstává
Od té doby pokaždé, když slyším, jak pračka vypouští vodu, vzpomenu si na jeho pohled. Na to, jak se ta situace mohla snadno zvrhnout, kdybych kývla. A taky na to, že někdy jsou věci, které se dají opravit, a jiné, které se prostě pokazí v lidech.