Hlavní obsah

Pravidla správného větrání v horku zná v Česku málokdo. Technika 55 % udrží teplotu na uzdě

Foto: gpointstudio/Magnific.com

Jakmile začne sluníčko nemilosrdně pražit, naskočí nám v hlavě jediná myšlenka: dokořán rozevřít okna a nechat dovnitř proudit vzduch. Jenže v parném létě tahle rovnice nefunguje tak hladce, jak by se mohlo zdát.

Článek

V poledne otevřené okno do bytu nažene jen další vlnu horka

To hlavní vodítko možná zaskočí. Pokud venkovní teplota přesáhne tu domácí, mají okna zůstat zavřená, jelikož teplo neustále putuje z teplejšího prostoru do chladnějšího, a tak rozevřené křídlo o polednách jen vtáhne dovnitř to rozpálené ovzduší. Příčí se to instinktu, který nosíme hluboko v sobě, a nejspíš kvůli tomu na ten omyl spousta lidí skočí.

Po dobu, kdy venkovní teploměr vykazuje vyšší hodnoty než ten v pokoji, zabrání zavřená okna tomu, aby se venkovní žár dostal za parapet. Rozevřít je v okamžiku, kdy rtuť vyšplhá nad třicítku, se rovná pozvánce pro horko, jehož se snažíme zbavit. Postačí vybavit si rozevřené okno mířící do rozžhaveného dvorku a okamžitě dojde, kde se teplo bere. Během dne se tedy oplatí ponechat byt uzavřený a dávat pozor, ať se do něj horko zbytečně netlačí. A přestože větrání představuje cenově i energeticky nejvýhodnější cestu k ochlazení domova, svůj účinek odvede pouze v tu pravou hodinu.

Pouštět vzduch dovnitř se vyplatí teprve po západu slunce

Rozhodně to ale neznamená proměnit domov v zatemněnou tvrz. Ten správný moment pro dokořán otevřená okna nastává po setmění a časně zrána, kdy se ovzduší venku konečně ochladí pod hodnotu naměřenou v bytě. V tuhle chvíli odmění víc trpělivost než zbrklost. Největší službu udělá průvan vedoucí napříč bytem: jakmile rozevřete okna na opačných koncích, vzduch celým prostorem prožene a vydýchané dusno nahradí čerstvým. Smysl to dává jen tehdy, je-li přiváděné ovzduší chladnější a méně vlhké než to, které už v místnosti máte. Ona podvečerní chvilka, kdy konečně vpustíte dovnitř svěžest, má v sobě téměř obřadní půvab. Zapamatovat si přitom postačí jediné prosté pravidlo: navečer rozevřít, za rozbřesku ještě před prvním přívalem žáru opět uzavřít.

Čím to je, že se při totožné teplotě zpotíte víc?

Teploměr ovšem zdaleka neříká vše. O tom, jak na nás horko doléhá, totiž z velké míry rozhoduje vzdušná vlhkost. Nejspíš to máte zažité z parných nocí, během nichž oko nezamhouříte, ačkoli teploměr naznačuje, že by se to mělo dát vydržet. Organismus se v parnu ochlazuje zejména tím, že se z něj odpařuje pot, jenže pokud je ovzduší přesycené vodními parami, odpařování vázne, pot ulpívá na pokožce a místnost pak vnímáme jako podstatně teplejší, než jakou hodnotu hlásí teploměr. Funguje tu nenáročná souvislost: s rostoucí vlhkostí stoupá i pocit horka, byť se skutečná teplota nikam neposunula. A ten rozestup bývá pořádný. Když rtuť ukazuje dvaatřicet stupňů a vlhkost dosáhne sedmdesáti procent, tělo si horko vykládá, jako by panovalo přes čtyřicet.

Za hranicí pětapadesáti procent začíná dusno

Z téhož důvodu má cenu mít přehled o tom, kolik vláhy v bytě vlastně panuje. Jako přiměřená letní úroveň se uvádí přibližně pětapadesát procent, zatímco v zimě klesá o kousek níž, zhruba k pětačtyřiceti. Měřič vlhkosti za pár drobných tak patří k vůbec nejlevnějším výdajům za letní pohodu.

Výrazně dusno a lepkavo ovšem začíná působit až za hranicí šedesáti procent, kterou jako práh nepohody uvádějí autority typu EPA a ASHRAE; pásmo kolem pětapadesáti procent je ještě snesitelné. Daří-li se vláhu udržet pod tímhle stropem, domov hned vyznívá svěžeji a člověk snese i o stupeň teplejší prostředí, aniž by ho to obtěžovalo. Za ideál se obvykle označuje rozmezí čtyřicet až padesát procent, přičemž pětapadesát procent berte spíš jako horní hranici, pod kterou se vyplatí zůstat. Existuje i další pohnutka, proč vláhu nepouštět ke stropu: pokud trvaleji vystoupá nad pětašedesát procent, do dvou dnů se na zdech a v koutech začne uchycovat plíseň.

Co okno nesvede, dotáhnou klimatizace a odsávač

Za horkého či vlhkého dne navíc dokořán otevřené okno není jedinou, a mnohdy ani tou nejlepší volbou. Klimatizaci doma nemá každý, ovšem i bez ní lze s vláhou zacházet rozumně. Klimatizační jednotka kromě chladu odebírá i vláhu, neboť ovzduší ochladí asi na deset až třináct stupňů, kdy už vodní pára nevydrží a kondenzuje. Během jediné hodiny takové zařízení stáhne vlhkost přibližně o pět až deset procent.

Nemalá porce tepla a páry přitom vzniká rovnou v domácnosti, u plotny a ve sprše, a zrovna tehdy poslouží odsávací větráky v kuchyni a koupelně, jež je odvedou přímo v místě vzniku. A jeden detail nakonec: namísto rozžhavené trouby je lepší zvolit mikrovlnku nebo grilování pod širým nebem, aby se byt zbytečně neproměnil v pec. Že vláhy přebývá, ostatně rozpoznáte bez potíží, ovzduší těžkne a dusí, rychleji vás přemůže horko a na sklech se objevují kapky.

Pro chládek zmůže zastíněné okno víc než to dokořán otevřené

Naprosto nejlepší obranou je ale teplo k oknu vůbec nepřipustit. Potvrzuje se tu osvědčená moudrost, že nejlépe se řeší trable, které nikdy nezačnou. Obyčejným dvojsklem se totiž do interiéru v podobě tepla protlačí kolem šestasedmdesáti procent slunečních paprsků, které na něj dopadnou. Stažené žaluzie a zatažené závěsy na prosluněné straně tak znamenají markantní úlevu, přičemž zastínit se vyplatí především v rozmezí od jedenácté dopoledne do čtvrté odpolední.

Ventilátor teplotu sám neubere, prospěje ale vašemu potu

A jak je to s oblíbeným větrákem? Teplotu ovzduší o sobě nesrazí, v rozpálené místnosti pouze přemísťuje horký vzduch sem a tam. Je tedy spíše parťákem vašeho organismu než zázračnou bedýnkou plnou chladu. Jeho úloha spočívá v něčem jiném: proudící vzduch popožene odpařování potu, díky čemuž se vám uleví, přestože hodnoty na teploměru zůstávají beze změny.

Stručně řečeno: ve dne uzavřít a zatáhnout stínění, po setmění a za časného rána pustit do bytu pořádný průvan a vláhu udržovat někde okolo pětapadesáti procent. Žádná z těch věcí nepřijde na celé jmění, podstatný je hlavně zvyk a špetka pozornosti vůči tomu, co se s počasím venku děje. Horko za okny tím sice nezaženete, doma si ho ovšem udržíte v mantinelech, ve kterých se dá obstojně fungovat.

Zdroje

https://greensavers.com/articles/windows-open-or-closed-when-hot

https://www.greenmatch.co.uk/blog/windows-open-or-closed-when-hot

https://www.dakowindows.com/en/blog/should-you-open-windows-during-heatwaves-facts-and-myths

https://smarterhouse.org/ventilation-and-air-distribution/whole-house-ventilation-strategies

https://www.energy.gov/energysaver/ventilation-systems-cooling

https://iaq.works/humidity/what-humidity-level-is-uncomfortable-a-practical-guide-by-season/

https://www.trane.com/residential/en/resources/glossary/humidity-meaning/

https://www.searshomeservices.com/blog/hvac-tips-maintain-the-best-humidity-levels

https://www.farmersalmanac.com/relative-humidity-chart

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz