Článek
Nepříjemné překvapení
Jednoho podzimního večera jsme si s dlouholetou kamarádkou řekly, že si uděláme radost a zajdeme do nové restaurace v centru. Byla jsem zvědavá, všichni o ní mluvili. Objednaly jsme si jídlo, povídaly si a všechno vypadalo příjemně. Až do chvíle, kdy nám přinesli účet. V seznamu položek jsme obě zahlédly něco, co nás zaskočilo. Podle číšníka jsme si totiž musely zaplatit příbor. Nešlo o velkou částku, ale přišlo mi to zvláštní. Vždyť příbor je přece základní věc, kterou restaurace poskytuje. Zaplatily jsme a jen jsme si vyměnily pohled. Nebyla jsem jediná, komu to připadalo absurdní.
Rozhodnutí udělat si legraci
Doma jsem o tom přemýšlela a čím víc jsem si tu situaci přehrávala, tím víc mě to pobavilo. Druhý den jsem zavolala kamarádce a navrhla, že tam příště půjdeme znovu, ale přineseme si vlastní příbory. Souhlasila bez váhání. Smály jsme se u toho jako malé holky. Byl to náš malý protest, ale hlavně jsme chtěly vidět reakci obsluhy.
Večeře s vlastním vybavením
O týden později jsme se oblékly a vyrazily do stejné restaurace. V kabelce jsem měla zabalený svůj nerezový příbor, který používám doma. Když nám přinesli jídlo, vytáhla jsem z tašky vidličku a nůž a položila je na stůl. Kamarádka udělala to samé. Číšník nás chvíli sledoval, ale nic neřekl. Seděly jsme tam s vážnou tváří, jako by to byla ta nejběžnější věc na světě. Když si všiml, že jsme použily vlastní příbory, trochu se pousmál. V tu chvíli jsem měla co dělat, abych se nerozesmála nahlas.
Jak jsme nakonec dopadly
Když přišel účet, položka za příbor tam nebyla. Tentokrát se nás číšník opatrně zeptal, jestli jsme to udělaly schválně. Odpověděla jsem mu, že ano, protože minulý týden nás to popravdě trochu zaskočilo. Smál se a řekl, že ten poplatek zavedli jen nedávno a sami ještě nevědí, jestli u něj zůstanou. Přiznal, že nejsme první, komu to přijde zvláštní. Naše historka skončila tím, že nám nakonec nabídli dezert zdarma.
Co si z toho odnáším
Dodnes na to vzpomínám s úsměvem. Nešlo o peníze, ale o ten pocit, že některé věci jsou prostě absurdní. A někdy je nejlepší reagovat s nadhledem a trochou humoru. Pokaždé, když otevřu příborník, vybavím si tu večeři a říkám si, že i z obyčejné situace se dá udělat zážitek, který si člověk bude pamatovat.
