Článek
Záření z mikrovlnky vás neozáří
Slovo „záření“ v lidech vyvolává obavy, jenže není záření jako záření. Mikrovlnná trouba pracuje s neionizujícím typem elektromagnetických vln, který se od rentgenových paprsků liší zásadním způsobem.
Správné zacházení s funkčním spotřebičem podle WHO nepředstavuje pro uživatele žádné ohrožení. Kdo se přesto bojí stát poblíž zapnuté trouby, může se uklidnit čísly: už v půlmetru od spotřebiče klesne síla vyzařování na pouhou setinu oproti hodnotě měřené u samého povrchu.
Protože jde právě o neionizující typ vln, nemohou vyvolat poškození buněk vedoucí ke vzniku nádorů.
Vitamíny si poradí líp, než byste čekali
Při jakékoli tepelné úpravě část cenných látek v jídle nevyhnutelně ubývá. Mikrovlnka ale v tomto srovnání vychází překvapivě dobře. Vitamin C, který patří k nejcitlivějším na teplo, se při krátkém ohřevu v mikrovlnce rozkládá méně než při delším vaření na plotně.
Názorným příkladem je brokolice: vařená ve vodě ztrácí glukosinolát, tedy sloučeninu s přisuzovanými protirakovinovými účinky, zatímco po přípravě v mikrovlnce si ho uchovává podstatně víc.
Výzkumy opakovaně potvrdily, že nutriční ztráty při ohřevu v mikrovlnce nejsou vyšší než u jiných způsobů přípravy pokrmů. Celkově platí, že rychlý ohřev s malým množstvím vody uchovává minerály a vitamíny účinněji než většina běžných kuchyňských postupů.
Plastová krabička v troubě: tady pozor
Skutečný problém mikrovlnky nespočívá v záření, ale v tom, co do ní vkládáte. Z nevhodných plastových nádob se při zahřátí uvolňují chemické sloučeniny jako bisfenol A, ftaláty nebo styren.
Tyto sloučeniny fungují jako endokrinní disruptory, tedy látky schopné rozhodit hormonální rovnováhu organismu. Bezpečné nádoby pro ohřev v mikrovlnce poznáte podle symbolu tří vlnovek nebo nápisu „microwave-safe“, což znamená, že prošly zátěžovými testy.
Nejjistější cestou je sáhnout po skle nebo keramice, tedy materiálech, z nichž se žádné nežádoucí látky neuvolňují.
Nerovnoměrný ohřev skrývá jiné riziko
Elektromagnetické vlny pronikají jen do omezené hloubky potraviny, takže masivnější kusy nemusí být prohřáté celé naráz. Z praktického pohledu to znamená, že zbytky masa nebo plněná jídla je vhodné po ohřevu nechat ještě chvíli stát, aby se teplo rozvedlo do celého objemu.
Naprostá většina úrazů spojených s mikrovlnkou navíc nemá se zářením nic společného; typicky jde o popáleniny od přehřátého obsahu nebo prudce vzkypělé tekutiny. Pokrm připravený v mikrovlnce si přitom zachovává srovnatelnou výživovou hodnotu jako jídlo z klasické trouby.
Žádné vědecké důkazy nenasvědčují tomu, že by mikrovlnná trouba sama o sobě poškozovala lidské zdraví. Pokud chcete mikrovlnku používat bez zbytečných rizik, stačí dodržovat pár jednoduchých zásad. Ohřívejte jídlo ve skle nebo keramice, nikdy v poškozených či neoznačených plastových krabičkách. Větší porce promíchejte v polovině ohřevu, aby se teplo rozložilo rovnoměrně. Dvířka trouby udržujte čistá, a pokud špatně přiléhají, spotřebič nechte zkontrolovat. S tímto přístupem vám mikrovlnka poslouží spolehlivě a bez obav.
Zdroje
https://www.fda.gov/radiation-emitting-products/resources-you-radiation-emitting-products/microwave-ovens
https://www.dtest.cz/clanek-8778/sedm-mytu-o-mikrovlnce
https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/pracovni-prostredi-a-zdravi/faktory-pracovniho-prostredi/fyzikalni/elektromagneticke-pole/mikrovlnne-trouby/
https://www.ferwer.cz/blog/skodlivost-mikrovlnky
https://www.kulturistika.com/magazin/vyziva/je-pouzivani-mikrovlnne-trouby-opravdu-skodlive
https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/microwave-cooking-and-nutrition
https://cdr.cz/clanek/vedecky-koutek-co-se-deje-s-plastovymi-nadobami-kdyz-je-ohrivate-v-mikrovlnce
https://www.kupi.cz/magazin/clanek/29598-ohrivani-jidla-mikrovlnka
https://cs.medlicker.com/1371-mikrovlnna-trouba-zdravi
