Článek
Vasilij Alexandrovič Archipov se narodil třicátého ledna roku 1926 ve Staraje Kupavně, malé obci nedaleko Moskvy. Z chudých poměrů ruského venkova se chlapec dostal k námořnictvu, kde si během dvou desetiletí postavil pověst zkušeného ponorkového důstojníka. Funkci zástupce velitele na čerstvě uvedenou ponorku třídy Hotel s označením K-19 přijal v červenci 1961. Sotva však loď opustila brusné dno doků, přišlo z reaktorové sekce hlášení, které spustilo události zásadní pro celý jeho další osud na palubě ponorek.
Záchranu zařízení nakonec zajistilo sedm techniků, kteří v přímé blízkosti reaktoru sestavili druhotný chladicí systém; všichni do měsíce podlehli akutní nemoci z ozáření. Ti, kdo zákrok přežili, si plavbu nesli v paměti i v těle dlouhá léta, někdy až do konce života. Posádka mezi sebou ponorce začala přezdívat „Hirošima“ kvůli zhoubným následkům, které si nesla na celý život.
Tajný kurs ke kubánskému Marielu
Klid kovových chodeb K-19 však zanedlouho vystřídala docela jiná tropická zatěž, která čekala mladého důstojníka o tisíce kilometrů jižněji. Vedle dvaadvaceti torpéd v zásobníku schraňovala každá z plavidel jedinou jadernou pumu o síle deseti kilotun, kterou Sověti pojmenovali „speciální zbraní“. Vzdušnou čarou je z Marielu na floridské pobřeží jen devadesát mil. Tehdy ještě nikdo z mužů uvnitř netušil, že právě jejich tichý sestup do tropických vod Karibiku rozhoduje o budoucnosti planety.
Americkému loďstvu se 27. října 1962 podařilo zaměřit B-59 nedaleko břehů Kuby. Pronásledovat ji se vydala formace jedenácti torpédoborců a letadlová loď USS Randolph třídy Essex. Pro Archipova to nebyla první zkouška ohněm, tentokrát se však ocitl ve zcela jiných souřadnicích, kde místo arktického chladu sálaly tropy. K vyhledání čtveřice sovětských ponorek soustředilo americké velení přes dvě stě hladinových plavidel, kolem dvou set letadel a celkem osmdesát pět procent svých atlantických protiponorkových sil. Z těchto čísel vyplývá, jak hluboce Washington bral hrozbu sovětské podmořské síly v Karibiku, a zároveň jak málo věděl o tom, co se nese pod hladinou.
Sovětská ponorka B-59
Plynové komory
Mezi pátou a šestou hodinou večerní začal torpédoborec USS Beale spouštět nad ponorkou cvičné nálože a ruční granáty zabalené v rolích toaletního papíru, aby vybuchovaly přímo u trupu. S klimatizací mimo provoz se teploty v útrobách B-59 vyšplhaly na 45 až 50 stupňů Celsia a posádka v dusnu omdlévala. Vedle pravidelného mužstva se na palubě tísnilo dalších devět specialistů z odposlechové jednotky OSNAZ i s veškerou aparaturou. V té chvíli se ze sovětské ponorky stala plovoucí plechová klec, kde se k vrcholícímu žáru přidávala panika z domnělého útoku.
Bezpečnostní mechanismus
Pravidlo dvou klíčů platilo pro většinu sovětských ponorek; B-59 však byla výjimkou. Klíč k odpalovacímu mechanismu byl rozdělen na dvě poloviny, jednu nesl kapitán, druhou politruk, a teprve jejich spojením se hlavice připravila k výstřelu. Kromě kapitána a politruka, ale musel v tomto případě musel souhlasit i přítomný náčelník štábu Archipov. Konstrukce odpalu měla zajistit, aby na světě skutečně nestál jediný muž s mocí spustit jadernou apokalypsu z palubního panelu. Hodnostně sice druhý za Savitským, fakticky však Archipov coby šéf štábu flotily disponoval pravomocí, která lodní hierarchii převýšila.
Rozkaz, který nikdy nepadl
Kapitán Savitskij, vyčerpaný a přesvědčený, že válka už začala, nařídil připravit jadernou torpédu k boji. Důstojník Vadim Orlov si později vybavil kapitánův výkřik: „Možná je nahoře už válka. Hned je rozprášíme. Zemřeme, ale stáhneme je s sebou, flotilu neztrapníme.“ Archipov svolení k odpalu odmítl dát a po vyčerpávající rozepři přesvědčil Savitského, aby ponorku raději vynořil a vyčkal na další pokyny.
Vysvětloval kolegům, že hluk pukajících náloží, ať už vlevo, vpravo, vpředu či vzadu, není ostrá palba, nýbrž zpráva: byli jsme zaznamenáni a máme se ukázat. Pozdního večera 27. října vyplula vyčerpaná ponorka uprostřed amerických hlídkových plavidel a zaplavily ji světlomety a vrtulníky z USS Randolph.
Čtyřicet let mlčení
Bezmála čtyři desetiletí udržovali velitelé brigády incident pod pokličkou; první trhlinu způsobil v roce 1995 článek Alexandra Mozgového v Komsomolské pravdě. Sám Archipov o události promluvil veřejně jen jediný den, 14. října 1997 na moskevské konferenci k pětatřicátému výročí karibské krize. Manželka Olga později uvedla, že o událostech doma mluvil jen velmi neochotně, protože měl pocit, že to, čím si posádka prošla, zůstalo nedoceněno. Mlčení důstojníka, který v rozhodující chvíli zachoval chladnou hlavu, je samo o sobě výmluvným komentářem k tomu, jak sovětský systém s podobnými příběhy nakládal.
Archipov zemřel 19. srpna 1998. Příčinou byla rakovina ledvin, kterou si lékaři spojovali s ozářením, jež utrpěl při havárii K-19.
Pozdní uznání
K pětapadesátému výročí dramatu předal v Londýně Future of Life Institute Archipovově rodině inaugurační cenu Future of Life Award doplněnou o padesát tisíc dolarů. Cenu jménem rodiny převzala Archipova dcera Elena s vnukem Sergejem. Olga Archipova o svém manželovi pověděla: „Vždycky jsem na něj byla pyšná a vždycky budu. Je to muž, který zachránil svět.“
Roku 2002 prohlásil Thomas Blanton, ředitel amerického National Security Archive, že Archipovovi vděčí svět za záchranu. Hollywoodský film Třináct dní z roku 2000 příběh karibské krize vyprávěl pouze z amerického pohledu, s heslem „nebudete věřit, jak blízko jsme se dostali“.
Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/Vasily_Arkhipov
https://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_submarine_B-59
https://nsarchive.gwu.edu/briefing-book/russia-programs/2022-10-03/soviet-submarines-nuclear-torpedoes-cuban-missile-crisis
https://nsarchive.gwu.edu/briefing-book-special-exhibit/cuba-cuban-missile-crisis-russia-programs/2022-10-04/cuban-missile
https://futureoflife.org/2017/10/27/55-years-preventing-nuclear-attack-arkhipov-honored-inaugural-future-life-award/
https://www.pbs.org/wnet/secrets/the-man-who-saved-the-world-about-this-episode/871/
https://beyondnuclearinternational.org/2022/10/16/vasily-arkhipov-saved-the-world/
https://www.historyhit.com/vasili-arkhipov-the-soviet-officer-who-averted-nuclear-war/
https://www.historicmysteries.com/history/vasily-arkhipov/29441/
https://www.transcend.org/tms/2017/05/you-and-almost-everyone-you-know-owe-your-life-to-this-man/
