Článek
Když plot roste přes čáru
Jednoho dne jsem si všimla, že soused začal stavět nový plot. Neřekl nám o tom ani slovo. Nejprve jsem si myslela, že si to nechal zaměřit, ale když byla hotová první část, bylo mi jasné, že je něco špatně. Plot se táhl přes naši zahradu, asi o půl metru dál, než měl. Ukázala jsem to manželovi a ten zuřil. Chtěl to hned řešit, ale já ho přemlouvala, ať se souseda nejdřív klidně zeptá.
Soused si ale stál za svým. Řekl, že hranici pozemku zná a že plot stojí přesně tam, kde má. Když se manžel nenechal odbýt, dodal s posměchem, že pokud se nám to nelíbí, máme si klidně pozvat geodeta. A tak jsme to udělali. Měření potvrdilo, že plot opravdu zasahuje na náš pozemek. Jenže soused se tvářil, jako by mu to bylo jedno. „Kvůli pár centimetrům dělat scénu?“ utrousil.
Tichá odveta
Manžel se tehdy rozhodl, že to nenechá jen tak. Řekl, že když si soused může posunout plot, může si i on posunout něco svého. V létě jsme plánovali pergolu, která měla stát u domu. Jenže manžel ji postavil na druhé straně, těsně k hranici pozemku. Zrovna tam, kde měl soused nově postavený plot.
Pergola nebyla nijak obrovská, ale vrhala stín na část jeho zahrady. Soused se přišel rozčilovat, že mu kazíme výhled a že mu tam teď nic neroste. Manžel mu odpověděl s naprostým klidem, že pergola stojí výhradně na našem pozemku a že má přece rád, když si lidé hlídají přesné hranice. Soused nic neřekl, jen odešel a od té doby se s námi nebavil.
Ticho za plotem
Upřímně, necítila jsem z toho radost. Vadilo mi, že se sousedství změnilo v napjaté mlčení. Dřív jsme si aspoň popřáli dobrý den, teď se díváme jinam. Manžel byl spokojený, tvrdil, že si to soused zasloužil, a že aspoň pochopil, že s námi nemůže jednat z pozice síly.
Já jsem ale cítila spíš únavu. Všechno kvůli několika prknům a tvrdohlavosti. A když jsme jednou s manželem seděli pod pergolou a slyšeli souseda, jak si na svém pozemku tiše cosi brumlá, řekla jsem: „Víš, že mu tahle pergola musí ležet v hlavě víc než ten jeho plot?“ Manžel se pousmál a odpověděl, že přesně to byl záměr.
Naše hranice
Od té doby se nic nezměnilo. Soused si plot nechal, my pergolu také. Každý si hlídá své hranice a ani jeden z nich už neuhne o centimetr. Občas, když zalévám záhon u plotu, napadne mě, že tahle tichá válka má možná větší sílu než hádky. A že někdy člověk nepotřebuje k vítězství víc než dobře postavenou pergolu.
