Článek
Noční hluk
Bydlení v paneláku má svoje plusy i minusy. Už jsem si zvykla na kroky nad hlavou, na občasné hádky z vedlejšího bytu i na štěkot psa. Jenže sousedka z bytu pod námi začala pravidelně prát v noci. Bubnování a hučení se neslo stupačkami a vibrovalo to v podlaze ložnice. První noc jsem si říkala, že je to náhoda, ale když se to opakovalo několikrát do týdne, bylo jasné, že to nebude jen občasná výjimka.
Marné domluvy
Ráno jsem ji slušně poprosila, jestli by mohla prát dříve. Usmála se, kývla, ale další noc se ozvalo stejné hučení. Zkusili jsme to znovu, tentokrát důrazněji. Tvrdila, že jinak to nestíhá a že se máme naučit spát i s hlukem. V tu chvíli mi došlo, že dohoda nebude možná. Manžel navrhl, že to prostě budeme ignorovat, ale po několika probdělých nocích se únava nedala vydržet.
Rázné rozhodnutí
Jednoho večera jsme se vraceli domů a znovu slyšeli bubnování pračky. Šli jsme do sklepa, kde vedly uzávěry vody. Věděli jsme, která trubka patří k jejímu bytu, a jednoduše ji zavřeli. Pračka po chvíli umlkla a v domě se rozhostilo ticho. Bylo to poprvé po dlouhé době, kdy jsme se vyspali do sytosti.
Odjezd na dovolenou
Druhý den jsme měli sbaleno a vyráželi na plánovaný týdenní pobyt mimo město. Uzávěr jsme nechali zavřený a odjeli. Upřímně, cítila jsem zvláštní směs škodolibosti a úlevy. Po všech neúspěšných prosbách to pro mě byla malá spravedlnost.
Očekávaná reakce
Po návratu jsme ji potkali hned u vchodu. Sotva mě zahlédla, zvedla bradu a bez pozdravu prošla kolem. Bylo jasné, že zjistila, co se stalo, a byla pořádně dotčená. V očích měla něco mezi uražeností a výčitkou. Já se jen pousmála a šla dál. Od té doby už pračku v noci nepouští.
Ticho po bouři
Nikdy jsme se k tomu otevřeně nevrátili. Ona se mnou mluví jen, když opravdu musí, a já to nijak nevyhledávám. Přesto se v domě rozhostil klid. Hluk z pračky zmizel, noci jsou tiché a já se znovu těším do postele bez obav, že mě uprostřed spánku probudí cizí prádlo točící se v bubnu.
