Článek
Nasednutí bez očekávání
Byla jsem unavená po dlouhém dni a chtěla jsem se jen dostat domů. Když jsem nastoupila do vozu a řekla adresu, taxikář se otočil a jeho výraz se změnil. Zeptal se, kam přesně to je, a pak jen mávl rukou. Prý je to kousek a za takovou vzdálenost se mu to vůbec nevyplatí. Řekl to bez zloby, ale naprosto jasně. V tu chvíli jsem měla pocit, že ho obtěžuji svou existencí a že jsem špatně odhadla, co je v ten večer přijatelné chtít.
Nepříjemná výměna slov
Snažila jsem se zůstat klidná. Vysvětlila jsem, že nejdu pěšky kvůli tmě a bezpečí. On však pokračoval ve svém monologu o cenách, benzínu a tom, kolik času by ztratil. Mluvilo se o pár korunách, které podle něj neměly žádnou hodnotu. Seděla jsem na zadním sedadle a sledovala ubíhající světla venku. Zvažovala jsem, jestli mám prostě vystoupit a jít, i když se mi vůbec nechtělo. Bylo mi trapně a zároveň mě to štvalo víc, než jsem si chtěla připustit.
Změna tónu
Pak jsem udělala něco, co jsem normálně nedělala. Řekla jsem mu nechám 500 Kč a dodala, že mu nechám i spropitné. V tu chvíli se atmosféra změnila. Taxikář přestal mluvit, podíval se dopředu a nastartoval. Bez dalších řečí se rozjel a najednou bylo všechno v pořádku, jako by předchozí rozhovor nikdy neproběhl.
Cesta ke vchodu
Cesta netrvala dlouho, ale já ji celou vnímala jinak než na začátku. Sledovala jsem ruce na volantu a přemýšlela, jak rychle se dokáže změnit postoj člověka. Když jsme přijeli k domu, nezastavil jen u rohu ulice, ale zajel až ke vchodu. Vystoupila jsem, zaplatila a poděkovala. Usmál se a popřál mi hezký večer. Ten kontrast byl skoro absurdní. Ještě před pár minutami jsem byla přítěž, teď jsem byla zákaznice, kvůli které se vyplatilo zajet o pár metrů dál.
Ještě než jsem zavřela dveře domu, slyšela jsem, jak auto odjíždí. Stála jsem chvíli na chodníku a dojem z celé situace ve mně zůstal déle než samotná jízda. Nebyl to vztek ani radost, spíš tiché překvapení nad tím, jak snadno se váha slov a gest může přepnout podle částky vyslovené nahlas. Domů jsem došla pomalu a pořád nad tím přemýšlela.
