Článek
Neustálé stížnosti
Od chvíle, kdy šla do důchodu, se každý náš rozhovor točil kolem peněz. Tvrdila, že důchod je směšný, že sotva vyjde s nájmem a že všechno zdražilo. Nabízela jsem jí, že jí pomůžeme, třeba s nákupem nebo složenkami. Nikdy nic konkrétního nechtěla, jen si chtěla postěžovat. Cítila jsem lítost, protože jsem věřila, že je na tom opravdu špatně. Dokonce jsem jednou zaplatila za ni větší nákup, i když to sama nepovažovala za nutné.
Auto, které nikdo nečekal
Jednoho dne jsme s manželem jeli do města a všimli jsme si známého tvaru postavy u nového malého SUV. Manžel přimhouřil oči a řekl: „To je snad moje máma.“ A opravdu byla. Stála u úplně nového auta, které ještě mělo dočasné značky. Když si nás všimla, jen se usmála a prohlásila, že „na to narazila v akci“ a že si ho musela dopřát, protože si zaslouží trochu radosti. Stála jsem tam v naprostém úžasu a nevěděla, co říct.
Omluvy a výmluvy
Později nám tvrdila, že auto pořídila na splátky a že to vlastně nic nestojí. Jenže když jsme se podívali na model, muselo jít o částku, kterou by si běžný důchodce nemohl dovolit. Manžel se snažil situaci neeskalovat, ale mě to uvnitř zraňovalo. Tolik měsíců jsme jí věřili, že nemá peníze ani na základní věci. A zatím si jen tiše plánovala, jak si pořídí nové auto. Vysvětlovala, že nechce být na nikom závislá a že si chtěla dokázat, že něco ještě zvládne.
Ztracená důvěra
Přestala jsem jí věřit. Kdykoli teď mluví o tom, jak je všechno drahé a jak to sama nezvládne, jen přikyvuju. Dřív bych jí nabídla pomoc, dnes se spíš obrním mlčením. Nejde o ty peníze, ale o pocit, že nás vodila za nos. Že si ze mě udělala posluchačku pro svoje stížnosti, zatímco si v hlavě plánovala koupi auta.
Hořká pachuť
Když k nám teď přijede, parkuje to své lesklé auto přímo před domem a pokaždé se o něm musí zmínit. Já se usmívám, ale uvnitř mě pálí vztek i smutek. Měla jsem ji za člověka, který je upřímný a skromný. Teď už vím, že někdy si lidé raději hrají na chudé, než aby přiznali, že se jim prostě daří líp, než chtějí dát najevo. A i když to auto září novotou, v našich vztazích zůstalo něco rezavého, co už nepůjde přeleštit.
