Článek
Rychlý nákup před cestou domů
Šla jsem jen pro pár potravin. Vzala jsem banány, chleba, pár jablek a rajčata. Všechno jsem dala do tenkých sáčků, které visí u regálu. Brala jsem je automaticky, tak jako celý život. Nikdy mě nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Vzala jsem tři, jeden na pečivo a dva na ovoce a zeleninu. Byla to úplná samozřejmost.
U pokladny jsem položila zboží na pás a čekala. Pokladní markovala rychle a nic nenasvědčovalo tomu, že by mě mělo něco překvapit. Když ale na displeji naskočila celková částka, zpozorněla jsem. Byla vyšší, než jsem čekala. Ne o mnoho, ale natolik, že mi to hned projelo hlavou jako podezřelý detail.
Podivná položka na účtence
Zadívala jsem se na seznam položek a uviděla tam něco, co mě opravdu zarazilo. Byly tam tři poplatky navíc. U každého bylo napsáno, že jde o sáček. Krátký název, pár korun, ale třikrát za sebou. V první chvíli jsem si myslela, že jde o chybu. Sáčky u váženého zboží přece byly vždy zdarma. Nikdy jsem nezažila, že by si za ně někdo účtoval peníze.
Oslovila jsem pokladní a zeptala se, jestli se nespletla. Podívala se na mě úplně klidně a řekla, že se za ně teď platí. Prý je to běžná praxe a divila se, že mě to překvapuje. Ten tón mě zaskočil snad víc než samotný poplatek. Jakoby bylo zvláštní, že si toho někdo vůbec všimne.
Trapný okamžik u pásu
Najednou jsem nevěděla, co říct. Nákup už byl v těch sáčcích, takže jsem je nemohla vrátit. Stála jsem tam jako někdo, kdo právě objevil věc, kterou už ostatní dávno berou jako normální. Přitom jsem byla v obchodě jen pár dní předtím a nic takového jsem neplatila.
Celou dobu jsem měla pocit, že jde o něco, co se změnilo potichu, bez upozornění. Všechny ty roky jsem sahala po sáčcích automaticky a nikdy jsem neplatila ani korunu. Teď jsem měla pocit, že se mě obchod snaží naučit nový zvyk bez toho, aby to kdokoliv vůbec vysvětlil.
Nečekaná úvaha na cestě z obchodu
Když jsem vyšla ven, nesla jsem si nákup v těch stejných sáčcích jako vždy, ale najednou mi připadaly úplně jiné. Malé, tenké, skoro bezcenné, a přesto zpoplatněné. Pořád jsem nad tím přemýšlela. Nešlo o peníze, šlo o ten podivný pocit, že se něco, co bývalo samozřejmé, změnilo na pravidlo, které jsem si ani nestihla všimnout. A to mě zneklidnilo víc než celá účtenka.
