Hlavní obsah

Učitelka dala synovi pětku za to, že neumí kotrmelec. Sedla jsem do auta a jela si to s ní vyříkat

Foto: freepik/Freepik.com

Když mi syn řekl, že dostal pětku z tělocviku, myslela jsem, že si dělá legraci. Když ale dodal, že ji dostal za to, že neudělal kotrmelec, málem mi upadl hrnek z ruky.

Článek

Pětka za kotrmelec

Můj syn nikdy nebyl sportovec. Na matematiku a čtení je šikovný, ale když přijde na běhání nebo gymnastiku, bývá spíš nejistý. Vím o tom, nikdy jsem z něj nechtěla dělat atleta. Ten den přišel domů se sklopenou hlavou a v ruce držel žákovskou. Stálo tam: „Nesplnil požadovaný úkol – kotrmelec vzad.“ A známka pět.

Ptala jsem se, proč to nezkusil. Řekl, že měl strach, že si něco udělá, protože při pokusu o kotrmelec mu prý křuplo v krku a rozbolela ho hlava. Řekla jsem si, že to asi přehání. Jenže pak dodal, že učitelka mu řekla, že výmluvy ji nezajímají, a pokud to neudělá, dostane pětku.

Cesta do školy

Než jsem stačila cokoliv promyslet, už jsem seděla v autě. Hlavou mi běželo jen jedno: jak může někdo dát dítěti špatnou známku za to, že se bojí udělat něco, co mu není přirozené? V duchu jsem si slíbila, že to tentokrát nenechám být.

Cestou do školy jsem se snažila uklidnit. Nechtěla jsem udělat scénu, jen pochopit, proč považuje kotrmelec za tak zásadní věc, že kvůli němu dítě propadá.

Setkání s učitelkou

Zaklepala jsem na dveře tělocvičny, kde právě končila hodina. Učitelka mě přivítala s napjatým úsměvem. Řekla jsem jí, že bych ráda promluvila o té známce. Zpočátku se tvářila mile, ale jakmile jsem zmínila kotrmelec, změnila tón. Prý jsou to stanovené požadavky a že děti musí umět zvládnout základní gymnastické prvky.

Odpověděla jsem, že chápu, ale že pokud má dítě strach nebo zdravotní omezení, měl by se hledat jiný způsob hodnocení. Ona se na mě podívala, jako bych jí právě řekla největší hloupost světa. „Všichni ostatní to zvládli,“ pronesla.

Nepříjemná pravda

V tu chvíli jsem cítila, jak mi stoupá tlak. Snažila jsem se ovládnout, ale nešlo to. Řekla jsem jí, že možná místo porovnávání dětí by bylo lepší podívat se na to, co každé z nich zvládá individuálně. Že školství není o tom, aby se všichni točili přes hlavu, ale aby se cítili v bezpečí a mohli se učit podle svých možností.

Ona se jen ušklíbla a řekla, že kdyby každý rodič takhle omlouval své dítě, nikdo by už nic neuměl.

Když to viděla ředitelka

V tu chvíli se dveře otevřely a vešla ředitelka, zřejmě přilákána hlasitým tónem. Zeptala se, co se děje. Krátce jsem jí popsala situaci a čekala, že mě pošle pryč. Místo toho se ale na učitelku obrátila a řekla jí, že pětka za kotrmelec opravdu není přiměřená. Navrhla, aby se hodnocení upravilo na základě přístupu, ne výkonu.

Učitelka zrudla a kývla. Já se cítila zvláštně – ne vítězně, spíš unaveně. Nechtěla jsem nikoho ponížit, jen jsem chtěla, aby se k mému dítěti přistupovalo s pochopením.

Jak to dopadlo

Syn nakonec dostal trojku a mohl místo kotrmelce udělat sérii protahovacích cviků. Když přišel domů, usmíval se a řekl, že už se tělocviku tolik nebojí.

A já? Sedla jsem si večer na gauč a přemýšlela, kolik dětí asi dostává pětky ne proto, že by nechtěly, ale protože se bojí. Možná by školství potřebovalo míň přemetů a víc empatie.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz