Hlavní obsah

V hotelu v Itálii jsem se styděla za krajany. Jeden si u snídaně sypal do tašky celý koš pečiva

Foto: KamranAydinov/Magnific.com

Bylo to jedno z těch klidných italských rán, kdy se slunce opíralo do oken jídelny a vzduch voněl kávou, čerstvým pečivem a mořem, které bylo nedaleko.

Článek

Ráno v italském hotelu

Seděla jsem u menšího stolku sama, s kávou v šálku a s pocitem, že dovolená má být především úlevou. V jídelně bylo slyšet tiché cinkání příborů, šumění konverzace v několika jazycích a občasné kroky personálu. Měla jsem před sebou jednoduchou snídani a plánovala jsem si den tak, aby byl co nejméně rušný. Právě proto mě o to víc překvapilo, co se začalo dít o pár stolů dál.

Koš s pečivem

Poblíž seděla skupina českých turistů. Zpočátku jsem je ani neregistrovala, dokud jeden z mužů nevstal a nepřitáhl si k sobě koš s pečivem. Nebyl to malý talířek ani běžná porce na snídani. Byl to celý koš, který byl zjevně určený pro více hostů. Muž si ho postavil tak, aby mu nikdo nestál v cestě, a začal jeho obsah přesypávat do látkové tašky. Nejprve jsem to považovala za neobratnost nebo za snahu odložit si něco na později. Jenže taška se plnila dál a dál. Rohlíky, croissanty, kousky sladkého pečiva i menší bochánky mizely jeden po druhém. Muž postupoval soustředěně, téměř systematicky, jako by šlo o zcela samozřejmou věc.

Zásah personálu

Obsluha si toho všimla poměrně rychle. Jedna z žen za pultem se k němu vydala a zdvořile ho upozornila, že jídlo je určené ke snídani v restauraci a že si ho hosté nemají odnášet v takovém množství. Mluvila klidně, bez jakéhokoli útoku, spíš tak, jak se připomíná pravidlo, které je běžné. Muž však místo toho, aby tašku odložil nebo se zarazil, pokračoval. Jeho pohyby byly najednou rychlejší a podrážděnější. Začal se rozčilovat, rozhazoval rukama a bylo zřejmé, že se cítí dotčený. Personál se snažil situaci uklidnit, ale on si stál za svým. V jídelně se na chvíli změnila atmosféra. Několik hostů zvedlo hlavu, jiní se raději věnovali svým talířům. Já jsem zůstala sedět bez hnutí a cítila jsem, jak mi tuhne obličej.

Mé mlčení a stud

Místo abych se ozvala, sklopila jsem oči. Dívala jsem se na svůj šálek kávy, na drobky na ubrusu, na vlastní ruce. V tu chvíli jsem poprvé na dovolené pocítila stud, že ostatní hosté možní vědí, odkud jsme. Nebyl to stud za sebe, ale za situaci, kterou jsem nemohla zastavit a kterou jsem nechtěla podporovat. Vadilo mi, že jeden člověk dokáže přetáhnout pozornost celé jídelny a že se to pak může přilepit na všechny, kdo mluví stejným jazykem. Zároveň mi bylo nepříjemné, že jsem zůstala sedět a mlčela. Nevěděla jsem, co bych měla udělat. Jakýkoli zásah by mohl vypadat jako scéna, a scén jsem se bála stejně jako toho, že budu považována za součást jeho chování. Personál nakonec situaci nějak urovnal, muž si tašku odnesl a jídelna se pomalu vrátila ke svému rannímu rytmu. Pro mě ale to ráno skončilo jinak, než začalo.

Pozdější zamyšlení

Ještě dlouho jsem na tu chvíli myslela. Nešlo mi o koš pečiva ani o pravidla hotelu. Šlo mi o ten pocit, který se ve mně usadil a nechtěl odejít. Uvědomila jsem si, že cizina zvětšuje každý detail. Člověk si najednou víc všímá toho, jak ho vidí ostatní, a mnohem silněji vnímá odpovědnost za to, co dělají lidé, s nimiž ho spojuje jazyk. Zároveň jsem si přiznala, že mlčet není vždycky slabost. Někdy je to jediná možnost, jak se nepostavit na špatnou stranu. Ten den jsem se naučila, že dovolená není jen o místech, která navštívím, ale i o situacích, ve kterých se poznávám sama. A že stud, který jsem tehdy cítila, nebyl jen studem za krajany. Byl i studem za vlastní nejistotu, kterou jsem si odnesla domů spolu s fotografiemi a suvenýry.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz