Článek
Dvě desetiletí na vrcholu, které režim nevydržel
Do pražského Divadla na Vinohradech přišla v roce 1950 a hned patřila ke špičce souboru. Dvacet let tam ztvárnila role, které definovaly celou éru české činohry: Marii Stuartovnu, Annu Kareninu, Roxanu v Cyranovi z Bergeracu nebo Hanu Jelkesovou v Noci s leguánem.
Byla miláčkem publika a zároveň i filmovou hvězdou. V šedesátých letech ji diváci viděli v Až přijde kocour, Klapzubově jedenáctce nebo jako Lakmé ve Spalovači mrtvol.
Všechno skončilo v srpnu 1968. Když do Prahy vtrhly tanky Varšavské smlouvy, vyrazila jako asistentka svého muže, kameramana Stanislava Miloty, do ulic. Spolu natáčeli okupanty, aby se materiál dostal ven přes železnou oponu.
Odešla z KSČ. Z Vinohrad také, na protest proti odvolání ředitele Františka Pavlíčka zkusila krátké angažmá v Krejčově Divadle za branou. Když komunisti divadlo po dvou letech zrušili, byla její cesta k divadelní práci uzavřená.
Poslední role před zákazem byla Matka Kuráž
Ještě stihla odjet do Chebu a zahrát v Brechtově hře Matka Kuráž. Pak spadla klec.
Zákaz vystupovat se týkal se všeho – filmu, televize i rozhlasu. V následujících dvou dekádách prakticky přestala jako herečka existovat. Tohle ticho ji doslova umlčelo a to nejen profesně. Na čas přestala mluvit úplně a měla potíže s chůzí.
Lampy ze skleněných střepů místo potlesku
Peníze nebyly odkud brát. Manžel z barrandovských studií také vyletěl a jeho poslední film Spalovač mrtvol byl zároveň i jeho kariérním koncem. Začali tedy pracovat rukama.
Na chalupě v severních Čechách sbírali zbytky ze sklárenské výroby a doma z nich tvořili skleněné lampy. Bylo to jejich hlavní živobytí.
Lampy kupovali hlavně známí, přátelé z disidentského kruhu, kterým svítidla sloužila zároveň jako projev solidarity. Pak se začalo dít něco podivného. Státní bezpečnost si všimla, že podobně vypadající lampy nachází téměř v každém bytě, kam přijde na domovní prohlídku. Začala je rozebírat a hledala v nich skrytá mikrofilmová poselství nebo jinou tajnou zprávu.
Bytové divadlo mezi pokojem a výslechem
V roce 1976 začala hrát doma. Ne pro publikum v sále, ale pro dvě tři desítky lidí v obýváku v Čelakovského sadech v Praze.
Premiéru měla literární montáž ze Seifertovy knihy Všecky krásy světa, věnovaná básníkovi k 75. narozeninám. Následovaly Apelplatz II, Kohoutova Hra na Macbetha a Pavlíčkovo monodrama Dávno, dávno již tomu.
S herečkou spolupracovali vyobcovaní kolegové, jako třeba Pavel Kohout, František Pavlíček, Pavel Landovský nebo písničkář Vlasta Třešňák. Publikum bylo vždy pozvané a konspirace samozřejmostí.
V lednu 1977 přidala podpis pod Chartu 77. Tlak na rodinu se zvedl. Bytové divadlo se po necelých čtyřech letech muselo v roce 1979 po zásahu Státní bezpečnosti rozpustit.
Zdeněk Řehoř a Vlasta Chramostová
Tragédie, která ji předcházela ještě před zákazy
O jejím nejtěžším životním údělu se ale psalo jen zřídka. V květnu 1963, ještě na vrcholu kariéry, způsobila dopravní nehodu, při níž zemřel její čtyřletý syn Konrád. Řídila a při jízdě ji oslnilo slunce. Z té ztráty se podle svých slov už nikdy úplně nevzpamatovala.
Návrat po dvaceti letech
Dvacetiletá pauza skončila v listopadu 1989. Pak přišel třetí život, jak sama říkala, život návratů.
V květnu 1990 se stala čestnou členkou Národního divadla. Hrála tam až do osmdesátky. Třeba v Lucerně, Shawově Pygmaliónu, Shakespearově Hamletovi.
V roce 1998 dostala od prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka. Žila 92 let a zemřela 6. října 2019 v Praze.
Kdo dnes hledá její odkaz, najde ho v archivech Národního divadla i v knihách, které po sobě zanechala. Pro mladší generace ale zůstává skoro zapomenutou postavou. A to je možná ta nejjasnější lekce z jejího příběhu: i nejsilnější hvězda se dá na dvě desetiletí uhasit, pokud někdo stiskne vypínač. Zajímejme se o lidi, kteří prošli tlakem, dokud s námi ještě mohou mluvit. Pamětníci mizí rychleji než jejich příběhy.
Zdroje
https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/1259-vlasta-chramostova
https://plus.rozhlas.cz/film-a-totalita-sest-pribehu-podvoleni-i-vzdoru-ceskych-filmaru-9569590/3
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/vlasta-chramostova-ten-kdo-vyhrava-je-cas-159742
https://www.narodni-divadlo.cz/cs/profil/vlasta-chramostova-1594256
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1176221164-uvolnete-se-prosim/207562222000003/
https://www.ahaonline.cz/clanek/aha-pro-zeny-vip-svet/153684/herecka-vlasta-chramostova-91-prisla-o-syna-i-divadlo.html
https://encyklopedie.idu.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1331:bytove-divadlo-vlasty-chramostove&Itemid=108&lang=cs
https://magazin.aktualne.cz/kultura/prozila-jsem-tri-zivoty-vlasta-chramostova/r~722b4694e81811e984c6ac1f6b220ee8/
Obrázek
Autor: SedlacekVojtacropped by Bazi – Vlastní dílocropped from Stanislav Milota a Vlasta Chramostová 2010.png, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82930210
