Článek
Ztráty, které se nedaly přehlédnout
Zahrada je pro nás radost i práce. Každý víkend tam trávíme celé hodiny, manžel s nářadím, já u květin. Všechno mělo své místo v malé dřevěné kůlně za domem. Jenže během pár týdnů se začaly ztrácet věci. Nejdřív drobnosti, pak i větší kusy. Nechápali jsme to. Všechno jsme poctivě hledali, přemýšleli, jestli jsme něco nepůjčili. Ale když zmizelo i nové kolečko, manžel se zamračil a řekl, že tohle už je moc.
Podezřelé stopy
Za plotem máme souseda, se kterým jsme dřív dobře vycházeli. Půjčovali jsme si věci, povídali si přes plot, občas jsme si navzájem donesli ovoce ze zahrady. Poslední dobou se ale něco změnilo. Přestal zdravit, občas stál u plotu a díval se, co děláme. Nepřikládala jsem tomu význam, ale manžel jednou ráno našel stopy v hlíně, které vedly od naší kůlny přímo k jeho dílně.
Zkouška
Manžel se rozhodl, že to ověří. Vzal starou lopatu, kterou skoro nepoužíval, a nechal ji ležet u kůlny na očích. Večer jsme šli spát a ráno byla pryč. To už byla poslední kapka. Manžel přešel k plotu a nahlédl přes něj. Na lavici u dílny ležela naše lopata. Nedalo se to přehlédnout.
Otevřená konfrontace
Manžel zašel k sousedovi a klidně mu řekl, že by rád dostal zpět své věci, než to bude muset řešit jinak. Soused nejdřív tvrdil, že o ničem neví, ale když manžel řekl, že lopatu viděl, dlouho mlčel. Nakonec otevřel dveře své dílny a přiznal, že si „pár věcí půjčil“ a zapomněl je vrátit. Uvnitř bylo všechno – naše hrábě, pila, kleště i sekačka, kterou jsme marně hledali.
Ticho po všem
Soused všechno přinesl zpět. Manžel nic neřekl, jen přepočítal věci a zamkl kůlnu. Od té doby spolu mluvíme jen krátce a slušně, když se potkáme. Je mezi námi zvláštní ticho, které tam dřív nebylo. Není to nepřátelství, spíš odstup.
Když zůstane jen plot
Zahrada zase vypadá tak, jak má, ale důvěra zmizela. Plot, který jsme kdysi měli jen symbolicky, je teď skutečnou hranicí. Každý večer slyším, jak manžel zamyká kůlnu, a vždycky mě to trochu zamrzí. Protože dřív jsme věřili, že mezi sousedy žádný zámek být nemusí. Teď už víme, že občas musí.
