Článek
Volby jsou zrcadlem společnosti – a v Česku platí dvojnásob. Když se podíváme na volební chování nejmladších a nejdynamických demografických skupin, zjistíme, že mladí lidé se neřídí tradičními dělicími liniemi. Mileniálové (narození 1981–1996) a generace Z (narození 1997–2012) vstupují do politiky s odlišnými prioritami i komunikačním stylem. Často se ptáme: proč si nerozumíme, i když máme společný svět sociálních sítí?
Digital versus analog: cesty k informaci
Mileniálové si pamatují počátky internetu. Facebook, e‑mail a blogy byly jejich nástrojem pro hledání názorů. Tehdy byla důležitá důvěra v redakce a osobní doporučení. Generace Z je první plně „digitální“ generací: YouTube, Instagram a TikTok jsou pro ně primárním zdrojem informací i politické satiry. Odtud plyne jedna z hlavních příčin nedorozumění:
- Mileniálové vyžadují hloubková vysvětlení, analýzy, textové články. Čtou komentáře, debaty, publikace.
- Generace Z reaguje rychle na krátká videa, memy, grafiku. Politiku vnímá jako součást popkultury.
Pro mileniála může video o politickém tématu na TikToku působit povrchně, pro Zéčka je to ideální formát – krátké, emotivní, snadno sdílené.
Hlavní témata: klima versus stabilita
Obě generace mají silné hodnotové okruhy, ale liší se v jejich hierarchii:
- Generace Z: environmentální aktivismus, duševní zdraví, sociální spravedlnost. Často podporuje nové, nekonvenční strany či hnutí.
- Mileniálové: ekonomická stabilita, bydlení, zaměstnanost, vyvážená rodinná politika. Často volí etablované strany, které jim nabídnou konkrétní programy na zlepšení životních podmínek.
Příklad: Zéčci mohou preferovat zelené či protestní hnutí, mileniálové konzervativnější volby zaměřené na ekonomiku.
Zapojení a apatie: paradox účasti
Statistiky ukazují, že mileniálové jsou v průměru aktivnější voličská skupina, zatímco generace Z má vyšší míru apatie – až 40 % Zéček žádné volby neúčastní. Proč?
- Ztráta iluzí: Mladí, kteří zažili dvě krize (finanční 2008, pandemie COVID‑19), mohou mít pocit, že politika nefunguje.
- Fragmentace komunikace: Přesycení dezinformacemi a rychlými zprávami vede k vyhoření.
Mileniálové, kteří už mají první hypotéky a děti, vnímají volby jako cestu k zabezpečení, Zéčka výsledky politiky přímo nezasáhnou – cítí se „mimo hru“.
Mezigenerační dialog: mezi empatií a nepochopením
Problém není jen v odlišných preferencích, ale i v komunikaci mezi nimi:
- Mileniálové často mluví o tom, že Zéčka nerozumí realitě přechodu fází dospělosti. Vidí je jako „příliš idealistické“.
- Generace Z občas považuje mileniály za „přehnaně cynické“ a zklamané, které už dávno rezignovaly na změnu.
Dialog je ztížen, protože každá generace předpokládá od druhé, že chce to samé: nápravu systému. Ale mileniálové vsázejí na reformy „zdola postupně“, Zéčci chtějí okamžitý zlom.
Kam směřovat, abychom si rozuměli?
- Společné projekty: Mezigenerační politické kluby, debatní fóra, workshopy, kde si mladí a starší vysvětlí své priority.
- Digitální gramotnost: Vzdělávání v ověřování informací i v tvorbě obsahu – aby chápali formát i kvalitu.
- Viditelní reprezentanti: Podpora politiků, kteří sami představují most mezi generacemi – narození koncem 80. či začátkem 90. let.
Důležité je najít společný zájem – například klimatická opatření, která zohlední i ekonomickou dostupnost. Nebo digitální regulace, které zároveň ochrání svobodu i pravdivost.
Volby 2025 ukážou, jestli se obě generace naučily překonávat rozdíly, nebo jestli zůstanou rozdělené. Klíčem je otevřená komunikace, respekt k formátům i obavám druhé strany a hledání cesty kupředu společně, ne vedle sebe.
