Plný košík a zároveň hezký výlet. Kam vyrazit na houby, které začínají růst?

Když rostou, je to paráda, a když košík zeje prázdnotou, je to pěkná otrava a člověk si říká, alespoň jsem se prošel hezkým ránem po lese. Zkusila jsem to ještě trochu vylepšit a najít přesné tipy, v kterých oblastech, krásných na výlety, je teď hlášeno, že houby začínají růst. Přidávám i odkazy na zdroje, kde se tyhle informace nejlépe hledají. Takže když nenajdete, budete mít výlet se vší parádou. A když ano? Dobrou chuť!

Hrubý Jeseník: houby a pořádná horská výprava

Hrubý Jeseník patří mezi oblasti, které na aktuální mapě pravděpodobnosti růstu hub „svítí“ velmi příznivě, mezi nejlepšími. A výletuje se tam dobře. Rozsáhlé lesy střídají horské louky, rašeliniště a otevřené hřebeny. Ráno můžete vyrazit jen tak do lesa a odpoledne pokračovat například směrem k Pradědu, na Červenohorské sedlo nebo k některému z mnoha horských cílů. Pokud nechcete podniknout náročnou túru, stačí si vybrat kratší trasu v okolí Karlovy Studánky nebo Ovčárny. Jen pozor, aktuálně hrozí plný košík, a tak si promyslete, kde v chládku a stínu poblíž auta ho dobře schováte, zatímco budete na túře - tak jsme to alespoň vždy dělali my. V kufru auta by za doznívajících vysokých teplot nemuselo být houbám nejlíp. Mezi konkrétnější tipy může patřit Rejvíz, lesy v okolí Bělé pod Pradědem a Filipovic, či Červenohorské sedlo.

Orlické hory: lesem k rozhledně

Také Orlické hory patří podle aktuálního modelu mezi oblasti s velmi vysokou pravděpodobností vhodných podmínek pro růst hub. Zároveň jsou ideální pro výletníky, kteří nechtějí celý den pouze chodit mezi stromy. Vyrazit můžete například do okolí Deštného v Orlických horách a po ranním houbaření pokračovat třeba na Velkou Deštnou, kde stojí rozhledna. Další možností je hřebenová trasa přes Šerlich. V okolí Louisiny cesty jsou hlášeny lišky.

Lužické hory: Jedlová, Tolštejn a lesy mezi nimi

Lužické hory jsou dalším z míst, která aktuální mapa řadí mezi velmi nadějné houbařské oblasti. A na rozdíl od anonymního „někam do lesa“ tady můžete spojit houbaření s několika velmi konkrétními cíli. Jednou z možností je okolí Jedlové a Tolštejna. Můžete vystoupat k rozhledně na Jedlové, na jejíž severních svazích byly nyní hlášeny hřiby, prohlédnout si zříceninu hradu Tolštejn nebo pokračovat po některé z turistických tras. Krajina je plná lesů, skal a vyhlídek a nabízí dost možností i pro rodinný výlet. Nadějné by nyní mělo být zvláště okolí Kamenického Šenova.

Krušné hory: ráno mezi smrky, odpoledne na hřebenech

Krušné hory se po letošním suchém začátku sezony také dostaly mezi oblasti, kde jsou podmínky pro růst hub příznivé. Pokud se vydáte například do okolí Božího Daru, nemusí být houbaření jediným programem dne. Po návratu z lesa můžete pokračovat k Božímu Daru, na Klínovec nebo k některému z krušnohorských rašelinišť. Zajímavé jsou například naučné stezky, které připomínají zdejší specifickou krajinu. A pokud bude košík prázdný? Aspoň jste se prošli v zajímavých horách. Konkrétnějším typem jsou lesy nad lázněmi Jáchymov, tam by měly nyní růst.

Šumava: tradiční houbařský ráj, který má co nabídnout i bez hub

Šumavu není třeba českým houbařům představovat. Rozsáhlé lesy a vysoká nadmořská výška z ní dělají tradiční cíl houbařských výprav a aktuální mapa ji opět řadí mezi oblasti s velmi vysokou pravděpodobností růstu.Tady je ale obzvlášť důležité před cestou ověřit konkrétní situaci. Šumava je obrovská a podmínky se mohou mezi jednotlivými částmi výrazně lišit. Pokud už sem jedete, můžete si jako druhou část programu vybrat například Modravu, některé ze šumavských jezer nebo některou z naučných stezek. Houbařský košík tak může být jen začátkem dne. Konkrétnějšími tipy je okolí měst a obcí Železná Ruda, Prášily a Modrava.

Kokořínsko a "Roverky": houby mezi pískovci

A teď jeden tip pro ty, kteří nechtějí do hor. Oblast Kokořínska je zajímavá kombinací pískovcových skal, roklí a lesů. A v trampských „Roverkách“ vždy „rostly“. Právě skalní převisy, rokle a lesní zákoutí jsou jedním z důvodů, proč sem lidé vyrážejí nejen za turistikou či trampingem, ale i za houbami. Tady je krajina tak atraktivní sama o sobě, a můžete pod skalami objevovat jeden převis za druhým, že se třeba děti rozhodně nebudou nudit.

Jak zjistit, jestli právě teď opravdu rostou

Pro houby bohužel tak úplně neplatí jízdní řád. To, co platilo před týdnem, může být za pár dní jinak, a ani dobré podmínky v celém pohoří neznamenají, že budou houby růst stejně v každém lese. Nejlepší je před cestou zkombinovat několik informací.

Prvním místem, kam se podívat, je mapa pravděpodobnosti růstu hub Českého hydrometeorologického ústavu (viz níže). ČHMÚ ji sestavuje podle vláhových podmínek a teplot. Základem je nasycení půdy srážkami za předchozích 30 dní v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní. Model vzniká ve spolupráci s odborníky z České mykologické společnosti. Důležité ale je, že nejde o mapu skutečných nálezů. Zelená znamená, že jsou pro houby vhodné podmínky, nikoli že v daném lese včera někdo naplnil košík.

Proto se hodí podívat také na mapy skutečných nálezů a čerstvá hlášení houbařů. I tam ovšem sledujte hlavně datum. Aktuální NaturAtlas například ukazuje, jak výrazně se mohou výsledky lišit i mezi blízkými místy.

A pak je tu ještě jeden jednoduchý pomocník: srážkový radar. Neřekne vám, kolik hřibů za tři dny vyroste, ale pomůže zjistit, kde v posledních dnech skutečně pršelo. Právě lokální srážky mohou být při plánování houbařského výletu důležitější než předpověď pro celý kraj.

Na závěr pár pravidel. Sbírat se smí jen pro vlastní potřebu. Sbírejte jen to, co bezpečně znáte. Chráněné druhy hub se sbírat nesmí, ale ty běžné a jedlé chráněné nejsou. Nesmí se vstupovat mimo značené cesty tam, kde je to zakázané, typicky na rašeliništích, v hlavních zónách NP či na některých skalních rezervacích. A samozřejmě se nesmí les ničit: žádné hrabání, kopání do pařezů, vytrhávání mechu či odhazování odpadků.

ZDROJE: