Hlavní obsah

Severem Prahy od Prdlavé studánky ke Koztoprtskému rybníku. Víte, co byly kozí prtě?

Foto: Tereza

Nemůžu za to, že se místa u mé rodné čtvrti jmenují takto. Prdlavá studánka je oficiálně zapsaná v mapách a Koztoprtský rybník, ač zní jako něco, co byste dítěti raději zakázali vyslovovat preventivně, je naprosto nevinný. A procházka je tam krásná.

Článek

Vyrazili jsme z Větrné ulice v Čimicích. Byli jsme čtyři, šel s námi táta i můj syn. Plánovali jsme procházku akorát tak pro listopad - po obědě, asi na hodinku a půl. „Větrolamem“ - netuším, zda se tak alej jmenuje oficiálně - z ulice Ke Mlýnu jsme sešli dolů do Drahaňského údolí, rovnou k Prdlavé studánce. Tudy jsem k ní chodila už jako dítě. Že se jmenuje takhle, jsem zjistila až někdy kolem čtyřicítky, když jsem si ji našla na mapě. Zrovna tohle jméno by mi přitom v dětství udělalo velikou radost. Osopuju se trochu na tátu, že mi tohle tajemství neřekli dříve.

Ze zrezivělé trubky teče voda do mělké tůňky. Nad ní si sedí Buddha a v klíně má červený květ. Doufám ale, že to nepije. Podle Národního registru pramenů a studánek říkali místní studánce Prdlavá kvůli tomu, jak její voda údajně působila na zažívání. Jak, to už nechám na fantazii každého čtenáře. Na pití bych si každopádně vzala vodu z domova. Jednak nechcete testovat, zda je název pravdivý, a druhak podklady Dolních Chaber u pramene uvádějí dlouhodobě zvýšené koncentrace dusičnanů a chloridů.

Foto: Tereza

Prdlavou studánku střeží Buddha

Mlýn s letopočtem ve štítu a anděl za potokem

Kousek od studánky vykukuje nad vysokým dřevěným plotem bílý štít s letopočtem 1676. Tehdy tu postavili zděný Drahaňský mlýn na místě staršího dřevěného. V zápisu z onoho roku je dokonce jméno mlynáře Tomáše Kocourka, který místo koupil, aby na něm mlýn postavil. Dnes se v domě bydlí. Z cesty je pěkně vidět štít a žlutá turistická značka přímo na plotě.

Listí je v téhle části údolí už skoro všechno na zemi. Mezi stromy na druhém břehu zahlédneme kovová křídla, a tak po jednom opatrně přeskáčeme potok. Padlý anděl – Anděl hněvu, stojí na dřevěné cedulce. Pod tím rok 2010, jméno Kristýny Kužvartové a ještě dovětek „Vstup jen pro odvážné“. Samotný anděl klečí v listí, hlavu má skloněnou a jeho křídla jsou na koncích ostrá jako plech nastříhaný obřími nůžkami.

Foto: Tereza

Padlý anděl

Deset divočáků a jedno dlouhé parkování

Od anděla se vracíme. Na konci údolí nám přes cestu přeběhne asi deset divočáků. Jeden za druhým a rovnou do svahu, který od oka vypadá na pětačtyřicet stupňů. Pádí, jako kdyby běželi po oválu. My vzápětí taky prudce stoupáme z údolí. Rozdíl v tempu je značný. Radši hlučíme - nechceme se s nimi setkat blíže.

Pak je na řadě zastávka u trabanta. Z auta zbývá kostra a uvnitř leží stejná vrstva listí jako všude kolem. Táta říká, že ho tu někdo před třiceti lety zaparkoval a od té doby tu je. O to, jak dlouho tu stojí, se s tátou přít nebudu. Mám takovej divnej dojem, jestli jsme do něj vážně jako děti nelezli., Spíš by mě zajímalo, jak sem tehdy dojel.

Foto: Tereza

Trabant

Co byly kozí prtě

Cestičkami dojdeme ke Koztoprtskému rybníku. Na hladině se odrážejí holé větve a přes les už prosvítá poslední růžové světlo. Začíná se smrákat. My u vody zpomalíme, můj syn má pořád energie na rozdávání a běhá kus před námi a zase zpátky. Studujeme ceduli a zjišťujeme, podle čeho se rybník vlastně jmenuje. Tím tajemstvím jsou kozí prtě. Byly to pěšiny, které kozy vyšlapaly ve svahu. Podle tabule u rybníka se tu kdysi hospodařilo a stráně i dna údolí sloužily jako pastviny. Právě po těch kozích pěšinách dostal rybník jméno. Na mapách je zakreslený už v roce 1750. Dnešní lesní okolí získal až ve 20. století, když se tu přestalo hospodařit a břehy zarostly. Časem se poškodila i hráz a z rybníka zbylo něco mezi rybníkem a lesní tůní. Město ho v roce 2011 obnovilo a odbahnilo.

Foto: Tereza

Koztoprtský rybník

Malým údolím domů

Od rybníka pokračujeme Malým údolím zpátky do Čimic. Na konci cesty je malé prostranství, které si někdo pronajímá a nechal ho otevřené. Je tam altánek, pár herních prvků pro děti a slepice v ohrádce. Líbí se mi, jak to někdo vymyslel. Ohrádka stačila slepicím, zbytek zůstal otevřený.

Pak už jdeme mezi čimickými domy. Přes větrolam jsem se ke studánce za život nachodila dost. Tentokrát k tomu přibylo deset divočáků, jeden trabant a slovo, které už si snad zapamatuju. Prtě.

Zdroje:

https://www.estudanky.eu/1623-studanka-prdlava

https://www.dchabry.cz/sites/default/files/prilohy/2023/08/01/dlouhodovy_plan_rozvoje_praha_dolni_chabry_final.pdf

https://www.vodnimlyny.cz/no/mlyny/estates/detail/338-drahansky-mlyn

https://www.praha-priroda.cz/priloha/51f95c9c98d43/31-kostoprtsky-5302738293065.pdf

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz