Článek
Česká pošta prochází již několik let transformací. Výrazně začala v únoru 2019, kdy na post ředitele poštovního provozu a logistiky nastoupil Petr Cinkl. Jeho předchůdce, Jiří Linert, nadále zůstal jako ředitel řízení doručovací sítě. Však čím víc ředitelů, tím líp, no ne?
Nastaly však změny v doručování a s tím spojené propouštění mnohdy i letitých zaměstnanců především z řad doručovatelů hlavně pěších a střídačů, tj. těch, co znali více rajónů a zastupovali tak chybějícího kolegu.
Dne 1. 2. 2020 se zavedlo dvourychlostní doručování listovních zásilek „pomalu“, nebo „rychle“. Od této doby, pokud chcete, aby doporučený či obyčejný dopis dorazil adresátovi již druhý den, jak to doposud u podniku s povinností poskytovat univerzální poštovní službu bylo, musíte si připlatit. V praxi to znamenalo, že doručovatelka, co mívala jeden rajón a doručovala zásilky každý den, měla dva, jež střídala obden. Zásilky na denní doručení - doporučené i obyčejné s označením D+1 prioritní „rychlé“ a důchody, kam ten den doručovatelka nešla vozil tzv. „rychlík“. Ekonomické „pomalé“, co přišly na doručení na druhý rajón, zůstávaly na dodejně. Další den tak musela brát poštu za dva dny. Dennodenně. Dělat tedy každý den to, co pro nás bylo vždy neskutečně vysilující, když nastalo. Časově neurčená komplikace a zátěž trvající někdy i velmi dlouho, pokud někdo onemocněl, nebo odešel a místo bylo neobsazené a my se modlily, ať už někdo přijde a vydrží celý ten proces zaučení a zůstane, se stala oficiální a tím se tedy „krásně vyřešily“ i ony dlouhodobě neobsazené pozice.
Lidé přišli o práci
Tolik lidí přišlo o práci. Dlouholetí zaměstnanci, kteří práci rozuměli a dělali ji srdcem. Lidé pár let před důchodem. A přitom to vůbec nebylo adekvátní dané situaci, ani ku prospěchu podniku, a hlavně lidem, co očekávají své zásilky. A cožpak, když někdo nemohl ten den jít, nebo když vypadl onen rychlík. Kvalifikovaný zástup žádný. Pozice střídačů se zrušily také ještě před touto změnou. Zásilky už nebyly doručovány v takové kvalitě, jako když byla jedna stálá doručovatelka na jeden úsek. Pošta se tedy kupila a mnohdy nedoručovala i několik dní.
Avšak panu Cinklovi, který tuto změnu odstartoval a po roce a třech měsících u České pošty po vzájemné dohodě skončil, se dostalo od generálního ředitele, jehož byl pak nějakou dobu zástupcem, poděkování v podobě těchto slov: „Petr byl nejvýrazněji spojen s projektem dvourychlostního doručování dopisů a pohlednic, který uvedl v praxi. Dva roky po sobě také provedl logistiku České pošty náročným obdobím předvánočního provozu, které představuje špičku v doručování balíků. Za to všechno mu patří dík a velké uznání“. Zadání bylo: „přeměnit vnitřní nastavení logistiky tak, aby odpovídala trendům a potřebám zákazníků“, jak zaznělo z úst tehdejšího generálního ředitele. Ředitele, který již také není tváří České pošty a v roce 2023 se odporoučel s několikamilionovým odchodným. A to v době, kdy se Česká pošta potýkala se ztrátou a stát jí od roku 2018 neplatil za poskytování univerzální služby a poté, co konečně platbu obdržela, padla z velké části na splacení úvěrů, které si musela vzít, aby vůbec bylo na platy a provoz. Ano, měl to ve smlouvě. Ale otázka, proč mu takovouto smlouvu státní podnik vůbec dal. A pan Cinkl? Byl jednatelem několika společností, vystřídal několik manažerských postů například u společnosti HOPI a Agrofert, a nakonec si založil vlastní firmu zabývající se logistikou, kde je i generálním ředitelem a jak se dál vyvíjí systém, který začal a kolik lidí to negativně ovlivnilo a co všechno jim to způsobilo, ho nijak netrápí.
Prošlo D+1, D+3, tak co zkusit D+5?
Systém, kdy se zásilky v den, co přijdou na dodejnu, nechají ležet a nedoručují, protože si zákazník, šetřílek jeden, nezaplatil jejich rychlejší variantu doručení, tak bude ještě prodloužena. Však se systém osvědčil. Tvrdí se. Jenomže zásilky byly mnohdy doručovány mimo pracovní dobu. Aby se to nekupilo. A ve strachu, aby nebylo pracovníkovi vytknuto, že je pomalý, že nezvládá, i když se to fakticky zvládat nedalo. Některým to třeba zas až tak nevadilo. Pošťáci srdcaři dělali dál do roztrhání těla, aby lidičky měli své dopísky a se svou rodinou tak mohli trávit společný čas na čerstvém vzduchu při roznášení pošty, co v pracovní době vlivem nastavení onoho systému nestihli. Prostě ti, co zbyli, dělali, co mohli. Ale spousta jich to vzdala, protože už ten nápor nezvládli. Ale i když se to nezvládalo, vždy se našlo vysvětlení v podobě „pochybení jednotlivce“. Nikdo se neozval, nikdo tomu nezabránil. Nahlašování pošty, která se ten den nedoručila, což má vedoucí správně dělat a někde se to přece jen dělalo, zůstávalo bez odezvy.
A tak se 1. 7. 2023 zavedl režim D+3, tedy doručování ekonomických zásilek každý třetí den, opět propouštění a doručovatelkám tak přibyly další úseky, kam musely chodit doručovat.
A nyní je v plánu systém doručování ještě více odchýlit od toho původního, na který byli lidé před lety zvyklí. Tedy jim bude pošta chodit jednou za pět dní, pokud doručovatelka nebude chybět, anebo si vybírat dovolenou. Když se tak stane, bude to problém. Ostatní budou mít svého dost a těžko budou stíhat doručovat i za ni. Takže se tím doručení zásilky ještě o další dny prodlouží. A to vím z praktické zkušenosti. Nyní je to o to horší, když těm stávajícím přidali ještě další úseky a udělali z toho oficiální doručovací systém. Bývaly doby, kdy na poště na dodejně nesměl zůstat dopis a bývaly za to postihy. Dnes tam zůstávají celé haldy.
Listovních zásilek že ubývá
Už několik let se tvrdí, že listovních zásilek ubývá a že o ně není zájem. Ano. Lidé si již nepíší dopisy typu „Drahý můj“, anebo se zakončením „Miluji Tě“, ale posílají se zase jiné věci. Nespočet obchodních psaní. Firmy a e-shopy zasílají různé katalogy. Děti stále posílají pohledy z táborů. Lidé si objednávají předplatné časopisů. Úřady i přes existenci datových schránek stále zasílají informace a různá vyrozumění ještě i v papírové podobě. A doručit se musí.
Propouštění v roce 2025
Informace o hromadném propouštění se tehdy objevila v jedné skupině na sociální síti Facebook, avšak po pár hodinách zmizela. I její autorka. K dispozici byla i mapa změny listovní doručovací sítě s pěti rozdělenými okruhy od pondělí do pátku a tabulka s datumy procesu hromadného propouštění - informace o záměru hromadného propouštění - ÚP, odborovým organizacím a zaměstnancům 23.12. 2024, den před Vánoci a po jednom z nejnáročnějším období v roce, ukončení PPV výpovědí k datu 31. 1. 2025 a termín organizační změny 1. 4. 2025.
Takže kolik?
Z jednání jedné odborové organizace se tedy již ví, že k datu 1. 4. 2025 si bude muset hledat novou práci 2423 lidí. Nejvíce však těch, jenž jsou s tímto podnikem spjati nejvíce a odvádějí tu s k u t e č n o u a viditelnou práci. Jsou to tedy:
Pracovníci přepážek: 732
Balíkoví doručovatelé: 401
Směnaři a dispečeři: 297
Listovní doručovatelé: 285
Třídiči: 249
Nižší management: 132 + 34 (stupeň I + II)
Pracovníci vnitřní služby: 126
Kompletní seznam propuštěných zaměstnanců zde v tomto dokumentu na str. 3:
www.zo-ohz-ceske-posty.cz/images/2025/priloha_1_4_2025.pdf
Smutné, kam tento podnik dospěl. Přitom to bývala služba pro lidi. Dřina, ale poctivá práce s nutnou dávkou zodpovědnosti, pečlivosti, dobré vůle a lidskosti. Já když vídávala pošťačky v Praze, ještě než jsem tuto práci sama zakusila, jak tahaly vozík do tramvaje, jsem si pomyslela, že to musí být pěkná dřina a nuda. Tak dřina to je, ale nuda tedy rozhodně ne! Protože se téměř každý den stalo něco, co jsem si říkala, že snad ani není možné. Dřina nejen fyzická, ale i emocionální. Hlavně ta „čistá hlava“, jak se někdy v souvislosti s touto prací říkalo, se u mě tedy nekonala. Vždy bylo něco, na co jsem pak musela doma myslet. Že jsem nestihla doručit to a tohle. Vyhledávání v mapě, kde kdo bydlí. Jak se zachovala vedoucí nebo kolegyně. Jak klient, když se mu něco nepozdávalo. Nespravedlnost. Nedocenění a na každého jiný metr. Bezmocnost. Stres. To jsou pocity, co mě provázely skoro po celou dobu, co jsem v tomto podniku pracovala. Jen jedno období jsem tam byla opravdu šťastná. To když jsem dostala svůj rajón a postupně se ho učila a pak, když se mi to posléze podařilo. Nějakou dobu jsem byla opravdu spokojená a pak to šlo zase do háje. Nebyly zástupy a tím pádem ani dovolené. Odpočinek se konal, jen když nastalo nevyhnutelné marodění, tedy po dnech, kdy bylo člověku zle a pak nastala úleva, tak pár dní potom si tedy mohl trochu oddechnout.
Proč nezasáhnou odbory
Odbory na České poště. To je taková ošemetná věc. Je jich hodně, vzájemně se neshodnou a o některých se ani neví. A ty největší mimo příspěvků od členů, jak tvrdí jeden z odborářů, jsou placeny přímo Českou poštou, takže toho proti svému chlebodárci v zájmu zaměstnanců moc organizovat nebudou. Natož na něj vyvíjet nějaký tlak. Ale do médií mluví hezky a říkají přesně to, co koresponduje s nastavením, cítěním a názory poštovních zaměstnanců.
Odborové organizace neplacené podnikem, ale pouze z příspěvků svých členů, ty už by mohly něco změnit. Ale hlavní překážkou je nedůvěra. Oboustranná. Jak z řad zaměstnanců, tak představitelů odborů. Generál potřebuje silné vojsko. Jenže vojsko nevěří, že generál je natolik schopný vůdce a dokáže předložit správnou strategii a tím dosáhnout vítězství. A generál má zas za to, že je vojsko zbabělé a když nastane ona chvíle boje, uteče. Anebo bude bojovat jen napůl. A ti, co nejsou v přímém boji, ale týká se jich jeho výsledek, se jen smějí jejich zbraním a tomu, jakým způsobem je používají.
Bránit se lze jen tak, že zaměstnanci opravdu nebudou pracovat nad rámec svých povinností a mimo pracovní dobu. Je potřeba se semknout. Generál a vojsko v jeden celek.
A lidé se musí začít ptát, proč se zavádí systém, který je na úkor kvality, lidských sil i jejich vlastní spokojenosti s poštovními službami. Ne řvát na onu chuděru v modrém mundúru, když se jednou za čas objeví u vaší schránky s oznámením, abyste se alespoň dozvěděli, že nějakou zásilku máte. Ale ptát se výše, středního managementu České pošty a jejích ředitelů regionální logistiky, generálního ředitele a hlavně na Ministerstvu vnitra, pod jehož správu spadá a nespokojit se s frází, že zásilek ubývá, nebo že pochybil jednotlivec.
Zásilek ubývá České poště i proto, že se právě nedoručují tak, jak by měly, a tak se jejich doručování svěřuje jiným společnostem a pak tvrdí, že jich ubývá celoplošně. Například MediaPost. A jak to vypadá:
PNS má aktuálně na Facebooku sponzorované inzeráty na roznos dopisů, který zní:
Super brigáda, kde jsi sám svým vlastním pánem. Hledáme spolehlivého doručovatele dopisů. Stačí vyplnit krátký formulář a my se vám ozveme do druhého pracovního dne.
Chystá se systém, kdy se vaše zásilky budou zadržovat ještě déle a je dost možné, že je budou roznášet i lidé na dohodu, nejspíš úplní nepošťáci, a tak se jich třeba ani nikdy nedočkáte.
Zdroje:
https://logistika.ekonom.cz/c1-66484750-novym-sefem-logistiky-ceske-posty-se-stal-petr-cinkl-z-agrofertu-ma-zlepsit-hlavne-dorucovani
https://logistika.ekonom.cz/c1-66760950-sef-logisticke-divize-ceske-posty-petr-cinkl-skoncil-stal-na-zacatku-vnitrnich-zmen
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/roman-knap-ceska-posta-odmeny-ztrata.A230509_193304_domaci_rodi
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/422547-plan-posty-ve-velkem-propoustet-vyvolal-bouri-tohle-se-chysta
https://ekonomickydenik.cz/na-ceske-poste-neni-uz-pres-dva-roky-uzavrena-kolektivni-smlouva-neshodnou-se-odbory-kdo-vyjedna-benefity-pro-zamestnance/
https://www.pns.cz/kariera#pozice
osobní rozhovory před lety (r. 2020/2021)
vlastní zkušenosti z práce poštovní doručovatelky
