Článek
Není kratom jako kratom… Jak to? Vždyť jsem vám přece tvrdila, že kratom je prášek ze sušených listů stromu Mitragyna speciosa. Mám snad na mysli kratom různých barev nebo názvů? Opravdu se od sebe tak liší, že jeden je neškodný a druhý nebezpečný? Tomu se možná budeme věnovat někdy v budoucnu, ale – spoiler alert – největší rozdíl mezi jednotlivými barvami a názvy jsou hlavně ty barvy a názvy. Naše tělo zajímá spíš obsah účinných látek a ten se zas tak dramaticky neliší.
Dobrá, možná tím myslím pesticidy, plísně a mykotoxiny, které může neregulovaný kratom obsahovat? Ne, ani to ne. I když je fajn, že díky regulaci předchozí vlády je kratom z tohoto pohledu často bezpečnější a testovanější než lecjaká potravina, ani toto nemám na mysli.
Mluvím o kratomových extraktech a polosyntetických derivátech odvozených od kratomu. Že jste o nich ještě neslyšeli? Nejste sami. Přitom právě ony mohou být do budoucna větším problémem než samotný kratom.
Začneme extrakty. V kratomu se nachází několik desítek různých alkaloidů – některé jsou účinnější, některé méně. Sušený kratom jich však obsahuje poměrně malé množství – obvykle kolem 1-2 %. Zbytek tvoří nechutná hořká rostlinná hmota. Někoho tudíž napadlo, že by bylo fajn, kdyby se ten hořký a nedobrý kratom mohl užívat nějak jednodušeji. A tak vznikl extrakt z kratomu, který obsahuje koncentrované alkaloidy. A ten se prodává buď samotný nebo jako součást různých shotů, ochucených nápojů, tablet a sladkostí.
Tyto extrakty jsou nebezpečnější než kratom hned z několika důvodů. Prvním je snadnost užívání – místo popíjení nechutné zelené břečky, z které se vám zdvihá žaludek, si dáte pár kapek extraktu nebo ochucené pitíčko. Padá tak jedna z bariér proti užívání vysokých dávek kratomu.
Další nebezpečí extraktů spočívá ve snazším předávkování. Pár kapek sem, pár kapek tam – a když to kombinujeme třeba s alkoholem, může být na průšvih zaděláno. Vyšší dávky alkaloidů mohou zvyšovat i riziko vzniku závislosti oproti běžnému kratomovému prášku.
Třetí problém je výroba extraktů – zejména u pokoutně zakoupených výrobků nemáme jistotu, co vlastně přesně obsahují, ani jak jsou ve skutečnosti silné.
Tím to však bohužel nekončí. Alkaloidy kratomu jsou různě silné co do působení na náš mozek. Nejznámější a nejzastoupenější z nich je mitragynin. Ten není nejsilnější – co do síly účinku je řádově slabší než druhý nejznámější alkaloid kratomu 7-hydroxymitragynin (také označovaný jako 7-OH). Ten je v sušeném kratomu obsažený v daleko menším množství.
No a proč nás to zajímá? Vždyť už víme, že kratom má psychoaktivní účinky, podobné těm opioidním. To není nic nového, nemusíme přece vědět, jak se ty účinné látky jmenují. Bohužel, musíme. Výrobci si totiž řekli, že by bylo fajn prodávat něco „lepšího“, než je obyčejný extrakt. Něco, kde by byl vyšší podíl silnějšího alkaloidu 7-OH.
Chemický rozdíl mezi mitragyninem a 7-OH není velký – dokonce i naše tělo uskutečňuje tuto přeměnu při odbourávání mitragyninu. To by v tom byl čert, aby to nešlo napodobit i v laboratoři. A tak vznikly produkty obohacené o 7-OH. A tady už opravdu končí bylinka a začíná velký problém!
Polosyntetické deriváty kratomu, vyrobené oxidací mitragyninu z kratomového extraktu, totiž obsahují daleko vyšší koncentrace silných alkaloidů než by byl uživatel schopen získat běžnou konzumací kratomu. Množství 7-OH v jedné dávce může odpovídat desítkám gramů kratomového prášku.
Jedná se opět o různé tablety, nápoje, sladkosti a žvýkací tablety. Právě vysoká koncentrace účinných látek vyvolává mezi odborníky obavy z vyššího rizika rychlého rozvoje závislosti – a uživatelé jejich obavy potvrzují. Například ve Spojených státech byly produkty obsahující vysoké koncentrace 7-OH v některých státech již zakázány a federální úřady usilují o jejich zařazení mezi látky Schedule I, tedy do stejné kategorie, ve které se nachází například heroin nebo LSD. Běžný kratom však zůstává ve většině USA legální.
A jak tyto nebezpečné výrobky souvisí s regulací prodeje kratomu? V současné době si mohou plnoletí uživatelé zakoupit kratom ve specializovaných prodejnách. Co by se stalo, pokud by tuto možnost ztratili? Většina z nich by nejspíš nakupovala kratom jinou cestou – ať již na černém trhu nebo v okolních zemích jako Německo a Rakousko. A jaké zboží se nejspíš bude lépe prodávat či vozit přes hranici – objemné balíčky se sušeným kratomem nebo lahvičky koncentrovaných extraktů a malé tablety obohacené o 7-OH? Proto se domnívám, že striktní zákaz kratomu může paradoxně vést ke zvýšení podílu koncentrovaných extraktů a produktů obohacených o 7-OH na českém trhu, a tím i k nárůstu případů předávkování a závislosti.
Mohu se samozřejmě mýlit. Ale ať už to s regulací kratomu do budoucna dopadne jakkoli, jedno víme už teď. Na trhu jsou podstatně nebezpečnější látky odvozené od kratomu, kterým je dobré se vyhýbat.
Prameny a další čtení:
1. FDA, FDA Issues Warning Letters to Firms Marketing Products Containing 7-Hydroxymitragynine, 2025.
5. Vrbová, Tereza. Kratom: droga nebo bylinka?, 2026.
