Článek
Příběh o nežádoucích účincích statinů znám shodou okolností z první ruky. Před lety jsme poslali naši babičku – bývalou sportovkyni – na letní tábor s rodiči či prarodiči. Znělo to ideálně: děti měly program s výlety a hrami, do kterého se dospělí mohli podle chuti zapojit. Na konci jsme se ale od babičky dozvěděli, že to za nic nestálo, protože ji ukrutně bolely nohy. Na nějaké hry či výlety neměla ani pomyšlení.
Díky své vytrvalosti nakonec společně s doktorkou odhalila pravděpodobnou příčinu – statiny. Po jejich vysazení bolest zmizela. Přísahám, tento příběh opravdu není vymyšlený. Zároveň nic nedokazuje – mohla to být náhoda a statiny v tom byly nevinně. Každopádně se jim babička vyhýbá jako čert kříži. A její příběh zná celá rodina. Nejspíš i její kamarádky.
Statiny: jejich pověst je předchází
A teď si představte, že statiny patří mezi nejčastěji předepisované léky u nás. Mezi lety 2021 a 2025 stoupla spotřeba léků upravujících hladinu lipidů (což jsou nejčastěji statiny) o 28 %. Jen samotný atorvastatin, nejrozšířenější statin u nás, užívá přes milion Čechů. To je ohromné množství a prakticky každý z nás tak zná někoho, kdo statiny bral nebo bere. A když se třeba od kolegy z práce dozvíme, že mu tyto léky nedělaly dobře, budeme mít nejspíš spoustu otázek, až sami dostaneme první recept.
Lékař to vidí z jiného úhlu. Určí diagnózu a chce postupovat lege artis – podle osvědčené praxe a v souladu se stavem vědeckého poznání. Zatímco doktor zná studie o četnosti vedlejších účinků, pacient zná souseda, kterému lék uškodil. Lékař má na pacienta deset minut, pacient na statiny zbytek života.
Není divu, že my pacienti hledáme informace i jinde. Obzvláště když máme pocit, že odborník naše obavy bagatelizuje. Z průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2021 vyplynulo, že naprostá většina Čechů čte příbalový leták u nového léku. A zrovna statiny nejspíš patří mezi ty léky, u kterých se opravdu začteme. Nejen proto, že jsme slyšeli o jejich vedlejších účincích, ale i proto, že je máme užívat prakticky do smrti.
Zmíněný průzkum také uvedl, že 44 % z těch, kteří alespoň někdy čtou příbalové letáky, se kvůli tomu v minulosti rozhodlo předepsaný lék neužívat. A podle české studie z roku 2025 zhruba třetina pacientů nedodržovala řádně statinovou léčbu (tito pacienti neměli léky k dispozici po více než pětinu sledované doby). A to výzkumníci předem vyloučili pacienty, kteří si vyzvedli jen jedno balení a v léčbě nepokračovali.
Příbalový leták od Aloise Jiráska
Začetli jste se někdy do příbalového letáku atorvastatinu? Obsahuje přes šedesát různých nežádoucích účinků. Od bolesti hlavy a zažívacích potíží po rhabdomyolýzu – rozpad kosterního svalstva. Člověk se až diví, že tam nenajde nárůst státního dluhu a globální oteplování. Někteří lidé pak raději lék ani nezačnou užívat. Opačným extrémem je mávnout nad tím rukou a říct si: „Radši to nebudu číst. Vždyť přeci ani není možné, aby schválený lék způsoboval takové hrůzy.“
A jak to tedy je? Nežádoucí účinek se může na příbalový leták probojovat několika způsoby. Tím nejspolehlivějším je výsledek randomizované klinické studie. Když se určitá zdravotní komplikace vyskytuje prokazatelně častěji u pacientů užívajících lék než u těch, kteří dostávají placebo, je těžké to ignorovat. U statinů mezi takové nežádoucí účinky patří například bolesti a slabost svalů, myopatie (poškození svalů) a diabetes.
Jenže tu nastává problém, se kterým jsme se setkali již u některých studií účinnosti statinů. Některé výsledky nebyly statisticky významné. Pokud statiny pomáhají i lidem s velmi nízkým rizikem srdeční příhody, může být jejich přínos tak malý, že ho odhalí až mnohem rozsáhlejší studie. Když třeba lék pomůže jednomu z desetitisíce, nestačí jej testovat na desetitisíci lidí. Potřebujeme daleko větší vzorek. A u nežádoucích účinků to je obdobné. Některé z nich jsou natolik vzácné, že je ani rozsáhlé studie nemusejí odhalit.
V takovém případě může vzniknout podezření při sledování pacientů v lékařské praxi, ve studiích zkoumajících skutečné pacienty při běžné léčbě (epidemiologických studiích) nebo na základě jednotlivých hlášení lékařů a pacientů. Důležitou stopou je i to, že obtíže po vysazení léku ustoupí a po jeho opětovném nasazení se znovu vrátí. Pokud navíc existuje věrohodné vysvětlení, jak by lék mohl obtíže způsobit, je to další argument pro jejich zařazení do příbalového letáku.
Regulační orgány všechny dostupné důkazy vyhodnotí, a pokud existuje alespoň rozumné podezření, že daný problém skutečně souvisí s užíváním léku, vyžadují zařazení nežádoucího účinku do příbalového letáku. Zároveň to však znamená, že ne u všech nežádoucích účinků z příbalového letáku je prokázáno, že je daný lék způsobuje – a někdy je skutečně nezpůsobuje. Pokud nové poznatky původní podezření rozptýlí, může být informace o takovém nežádoucím účinku z textu odstraněna.
Vyvrácený mýtus, nebo možná realita?
Musíme mít ale pořád na paměti, že je velký rozdíl mezi „neprokázat“ a „prokázat neexistenci“. Stejně jako jsme v případě účinnosti statinů v primární prevenci říkali „výsledek nebyl statisticky významný“ a netvrdili jsme „studie prokázala, že jsou statiny neúčinné“. Protože to by nebyla pravda.
Příkladem takového možného vzácného nežádoucího účinku u statinů je přechodná ztráta paměti. Randomizované studie ani metaanalýzy zvýšené riziko nepotvrdily. Některé zdravotnické materiály označují ztrátu paměti v souvislosti se statiny za vědecky vyvrácený nebezpečný mýtus. Přesto existují publikované kazuistiky i hlášení pacientů, u nichž se během užívání statinů poruchy paměti objevily. Jedním z nich byl Duane Graveline – lékař a vědec, o kterém si budeme ještě povídat v některém z příštích článků.
Zkrátka, statiny jsou předepisované tak dlouho a v takovém množství, že se mohou projevit i extrémně vzácné nežádoucí účinky, na které by se u novějších či méně předepisovaných léků možná ani nepřišlo. Zároveň však přibývá i hlášení zdravotních obtíží, které s užíváním statinů ve skutečnosti třeba ani nesouvisejí.
Myslím, tedy jsem – nemocný
No a pak tu je ještě jedna velká otázka: co když je zdravotní problém „jenom“ v hlavě pacienta? Neodsuzujte mě, prosím. Neříkám, že si pacienti své potíže vymýšlejí, a hned vysvětlím, co tím myslím. Všichni známe placebo efekt – už samotné očekávání, že nám léčba pomůže, může vést ke zlepšení zdravotních potíží. Méně známý je však jeho protiklad – takzvaný nocebo efekt, kdy naše očekávání, že nám lék uškodí, dokáže vyvolat nebo zesílit skutečné zdravotní potíže.
Představte si třeba, že byste se museli najíst v restauraci, která má velmi špatnou pověst a váš kamarád si v ní nedávno přivodil otravu jídlem. Možná byste také měli po jídle žaludek na vodě a radši si dali živočišné uhlí. A někteří z nás by strávili zbytek večera na záchodě – i když jídlo bylo v naprostém pořádku.
Vzhledem k tomu, jak jsou statiny rozšířené a jejich nežádoucí účinky dobře známé, je velmi pravděpodobné, že nocebo efekt přispívá k pozorovaným potížím. Ale jak ověřit, do jaké míry? Vliv placebo efektu se ve studiích omezuje tak, že se pacienti náhodně rozdělí na dvě skupiny: jedni dostávají zkoumaný lék, druzí placebo, aniž by věděli, co užívají. A účinek léku se porovnává mezi těmito skupinami. U nocebo efektu se ptáme obdobně: bude mít pacient obtíže, i když se bude jen domnívat, že užívá lék, a ve skutečnosti bude brát placebo?
Velké výsledky malé studie
Velkou pozornost vzbudila studie SAMSON z roku 2021. Britští vědci do ní zařadili 60 pacientů, kteří v minulosti přestali užívat statiny kvůli nesnesitelným nežádoucím účinkům. Během jednoho roku se v náhodném pořadí střídaly tři režimy, vždy po jednom měsíci: užívání statinu, placeba a žádných tablet. A výsledek? V průměru pociťovali pacienti při statinu i placebu téměř stejně silné obtíže, které byly v měsících bez tablet výrazně mírnější. Po odečtení obtíží zaznamenaných v měsících bez tablet činil nárůst jejich intenzity při placebu přibližně 90 % nárůstu při statinu. Polovina účastníků se po ukončení studie a seznámení s výsledky dokonce vrátila k užívání statinů.
Znamená to tedy, že 90 % potíží se statiny si „vymýšlíme“? Nebo je to celé trochu složitější? Ke studii SAMSON se ještě vrátíme. A ukážeme si několik překvapivých souvislostí, které na první pohled nejsou vůbec zřejmé.
Ať je to jakkoli, pacient s nocebo efektem skutečně trpí – jeho bolest (nebo jiný příznak) je skutečná. Těžko bychom dnes záchvat úzkostné paniky řešili poukazem na to, že se pacientovi přece nic neděje. Nebo sdělili člověku s depresí, ať se probere a začne něco dělat.
Nocebo efekt nejspíš ke statinům neodmyslitelně patří. Pro pacienta může být uklidňující, když se od lékaře dozví, že třeba 90 % obtíží lze připsat nocebo efektu. Jenže i kdyby toto číslo bylo správně, obtíže právě tohoto pacienta mohou mít úplně jinou příčinu – včetně skutečného nežádoucího účinku léku. Myslím, že v ideálním světě by měli lékaři s pacienty jednat na rovinu a nezlehčovat jejich potíže tím, že je automaticky připíšou nocebo efektu.
Jak informovat a zároveň nevyděsit?
Na druhou stranu, není divu, že nocebo efekt může lékaře motivovat k určitému zlehčování nežádoucích účinků. A můžeme chápat i doktora, který se obává, že podrobným popisem možných komplikací posílí u úzkostnějšího pacienta očekávání obtíží. Někteří se dokonce učí minimalizovat toto riziko pomocí různých technik. Lékař nám například nejprve vysvětlí přínos léku a teprve poté možné nežádoucí účinky. Jiné metody jsou podle mého již lehce manipulativní a zavání marketingem: místo abychom se dozvěděli, že 10 % pacientů trpí třeba únavou, sdělí nám doktor, že devět z deseti pacientů lék snáší bez jakékoli únavy.
Existuje také metoda zamlčení nežádoucích účinků se souhlasem pacienta. Pacientovi se vysvětlí princip nocebo efektu a lékař se s ním dohodne, že mu některé nežádoucí účinky raději zamlčí. Studie s betablokátorem (lékem na vysoký krevní tlak a některá srdeční onemocnění) ukázala sílu samotné informace: poruchy erekce hlásilo přibližně 31 % mužů upozorněných na tento nežádoucí účinek, ale pouze 16 % mužů, kteří o této možnosti nebyli informováni. Přiznám se, že si vlastně nejsem jistá, zda je těch 16 % mužů, kteří o možné souvislosti svých potíží s lékem nevěděli, dobrým argumentem pro tuto techniku.
Každopádně to vytváří skutečné dilema: pacient má právo na informace, ale způsob jejich podání může ovlivnit jeho prožívání. Patříte mezi lidi, kteří se cítí lépe, když vědí, na čem jsou? Pak budou další články určeny právě vám. Postupně budeme procházet ty nejdůležitější možné nežádoucí účinky statinů. A začneme svalovými potížemi, které je provázejí od samého počátku. Co zjistily původní studie? Co hlásí pacienti? A nakolik může jít o projev nocebo efektu? Na to všechno se zaměříme příště.
1. StatniFinance.cz. Léky ATC C10 (látky upravující hladinu lipidů): spotřeba a hodnota. Datový přehled založený na otevřených datech SÚKL (DIS-13), průběžně aktualizovaný.
2. STEM/MARK; Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Zdroje a využívání informací v oblasti léčiv – veřejnost. Výzkumná zpráva, průzkum veřejnosti, 2021.
3. Medira. Látky upravující hladinu lipidů – spotřeba v Česku. Statistický přehled ATC C10 založený na datech ÚZIS, údaje za rok 2025.
4. Servier. Mýty spojené s užíváním statinů. Informační brožura. Odborný garant: doc. MUDr. Jan Piťha, CSc., Interní klinika FN Motol. Bez uvedení roku vydání.
5. Tichopád, A., Donin, G., Žigmond, J., Ráfl, J., Rybář, M., Šedová, P., et al. Statin adherence improves with age and subsequent treatment sequences: A retrospective cohort study using Proportion of Days Covered (PDC). PLOS ONE, 2025.
6. Howard, J. P., Wood, F. A., Finegold, J. A., Nowbar, A. N., Thompson, D. M., Arnold, A. D., Rajkumar, C. A., Connolly, S., Cegla, J., Stride, C., Sever, P., Norton, C., Thom, S. A. M., Shun-Shin, M. J., & Francis, D. P. Side Effect Patterns in a Crossover Trial of Statin, Placebo, and No Treatment. Journal of the American College of Cardiology, 2021.
7. Cholesterol Treatment Trialists’ (CTT) Collaboration. Assessment of adverse effects attributed to statin therapy in product labels: a meta-analysis of double-blind randomised controlled trials. The Lancet, 2026.
8. Silvestri, A., Galetta, P., Cerquetani, E., Marazzi, G., Patrizi, R., Fini, M., & Rosano, G. M. Report of erectile dysfunction after therapy with beta-blockers is related to patient knowledge of side effects and is reversed by placebo. European heart journal, 2003.
9. Burke, M. J., Sandra, D. A., Peciña, M., Olson, J. A., Mollica, A., Butler, M., et al. Harnessing placebo effects and mitigating nocebo effects: Implications for clinical practice in psychiatry and medicine. The Lancet Psychiatry, 2026.





