Článek
Na břehu Vltavy stojí dům, kolem kterého byste možná prošli bez povšimnutí. Beton, dřevo, ticho. A přesto se právě tady psal začátek příběhu nejbohatšího Čecha — i kus historie české architektury devadesátých let. Vila ve Vraném nad Vltavou, navržená Josefem Pleskotem pro Petra Kellnera, se po třiceti letech znovu objevuje na trhu. A s ní se vrací vzpomínka na dobu, kdy se lidi nebáli experimentovat, kdy se svoboda dala číst nejen z křivek, ale i z použitého materiálu.
Dům, který stál na začátku jednoho příběhu
Byla první polovina devadesátých let. Všechno bylo nové, trochu divoké a plné očekávání. Mladý podnikatel Petr Kellner tehdy chtěl dům, který nebude symbolem moci, ale místem, kde se dá dýchat. Oslovil Josefa Pleskota – tehdy architekta na startu, který už tenkrát mluvil o architektuře jako o rozhovoru s krajinou.
Vila vyrostla na svahu nad Vraným nad Vltavou. Žádná rezidence s kolonádou, spíš klidná, promyšlená stavba, která neruší okolí. „Cílem nebyl luxus, ale harmonie,“ říkal Pleskot později. A možná právě proto vila stárne s grácií.
Beton, dřevo a ticho
Z ulice působí dům zdrženlivě – skoro odtažitě. Syrový beton tvoří zeď, která chrání klid uvnitř. Ale jakmile projdete brankou, otevře se prostor a světlo. Hlavní obytné křídlo míří do zahrady, kde se hmota domu rozpadá na menší části z dřeva a skla.
Interiér drží stejnou logiku. Masivní trámy, přiznaný beton, velká okna, která nechávají dovnitř vstoupit světlo i zeleň. Pleskot o ní kdysi řekl: „Dům měl splynout s krajinou. Beton je tu jako skála, dřevo jako strom.“ A to opravdu sedí – člověk má pocit, že dům dýchá a žije společně s okolím.
Symbol 90. let, který nezestárl
V polovině devadesátek šlo o stavbu, jaká tu do té doby nebyla. Vila ve Vraném získala čestné uznání v soutěži Grand Prix Obce architektů a ukázala, že i po revoluci se dá stavět s rozumem, ne s okázalostí.
A přesto o ní většina lidí nikdy neslyšela. Možná právě proto, že nikdy nechtěla být na výsluní. Skrytá mezi stromy, mimo ruch Prahy, zůstala rodinným domem, který si žil vlastním tempem.
Znovu na prodej
Po třiceti letech se vila objevuje v realitních nabídkách znovu. Třípodlažní dům s užitnou plochou téměř 480 m² stojí na pozemku o rozloze 1 600 m². Má garáž, bazén, zahradu, a stav označený jako „před rekonstrukcí“. Architektura, i ta nejlepší, prostě čas od času potřebuje oprášit.
Cena? 49,9 milionu korun. Mnoho? Možná. Ale když člověk ví, o jakou kapitolu české architektury jde, není to jen číslo.
Architektura, která vypráví
Kellnerova vila dnes není jen dům na prodej. Je to otisk jedné doby – devadesátek, kdy se zkoušelo všechno a nikdo se nebál být trochu jiný. Beton, který nerezignuje na krásu. Dřevo, které nestárne. A myšlenka, která zůstala živá: že dům může být prostý a přesto mimořádný.
Zdroje:
https://www.archiweb.cz/b/vila-ve-vranem-nad-vltavou?utm_source=chatgpt.com
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kellnerova-vila-ve-vranem-nad-vltavou-je-na-prodej-tripodlazni-budova-stoji_2511041837_jar?utm_source=chatgpt.com
https://cc.cz/prodava-se-vila-petra-kellnera-kterou-navrhl-josef-pleskot-cena-50-milionu-korun/?utm_source=chatgpt.com
