Článek
To ráno jsme se s vnoučaty probudili do deštivého dne. Zrovna jsem byla povolána na hlídání a děti jsem měla odvést do školky. Nasnídali jsme se, umyli, oblékli, nazuli holínky a vyrazili vstříc dešti. Jelikož jsem nemohla najít pláštěnky a ani děti netušily, kde je zašantročily, rozhodla jsem se, že vyrazíme bez nich.
Na prohledávání bytu už nezbýval čas, ráno totiž bylo vskutku divoké. Když vám jedno dítě napatlá jogurt do vlasů a druhé se rozhodne, že si do školky vezme pouze spodní prádlo a křídla z karnevalu, jste rádi, že jste rádi. Obzvlášť v mém věku.
Jelikož déšť nebyl nijak silný, řekla jsem si, že ten kousek do školky přeběhneme. Jenže ouha! Jakmile jsme udělali pár kroků, spustil se takový slejvák, že deštníkem by snad nepohrdla ani ryba.
Dobrodružství, na které budeme vzpomínat
Děti byly šťastné. Nohami v holínkách cachtaly v loužích a hlásily mi, jak jim déšť stéká po nose. Já jsem měla trochu mokro v botách, ale nejsem žádná citlivka, takže mě to tolik netrápilo. Kromě toho si myslím, že vše zlé je pro něco dobré, a i děti si za čas určitě vzpomenou na to, jak s babičkou zmokly, když je tehdy (možná naposled) hlídala.
Ve školce jsem jim oblékla náhradní oblečení, odvedla je do třídy k paní učitelce a domů odešla s pocitem, že se nic neděje, a že i takové zpestření se započítá do plusových bodů. Jenže to jsem se spletla.
Snacha a její výčitky
Odpoledne mi zazvonil telefon. Volala mi snacha, která právě vyzvedla děti ze školky a dozvěděla se, jaké dobrodružství ráno zažily.
„To si děláš srandu! Ty je necháš takhle zmoknout?“
„Nemohli jsme najít pláštěnky a navíc, nejdřív jen mrholilo. Dětem se to líbilo.“
„Víš, že tohle může zanechat následky? Nezlob se, ale tohle je totální selhání.“
„Hele, a nepřeháníš to? Vždyť se nic tak hrozného nestalo a děti mají zážitek.“
Uznávám a doufám
Dnes jsem asi nepodala výkon hodný babičky s certifikací na krizové situace, ale hřeje mě vědomí, že děti byly spokojené. Smály se a světe div se, žádné z nich nemá fobii z vody. Teď jen doufám, že mě mladí ještě někdy nechají hlídat jejich děti a snad se mému „selhání“ jednoho dne zasmějí. A já slibuji, že příště už budu zodpovědnější.
