Článek
Školní výuka v Československu vypadala před listopadem 1989 v mnoha ohledech jinak než dnes. Vedle matematiky, češtiny nebo přírodních věd se žáci seznamovali také s tehdejším politickým a společenským uspořádáním. Občanská nauka či občanská výchova měly mimo jiné vysvětlovat fungování socialistického státu, postavení komunistické strany a povinnosti občanů. Výklad přitom vycházel z oficiální ideologie tehdejšího režimu.
Starší generace si možná vzpomene na školní nástěnky, pionýrské šátky, prvomájové průvody nebo hesla, která se pravidelně opakovala při slavnostních příležitostech. Později se člověk setkával s dalšími organizacemi a institucemi. Na pracovišti fungovalo ROH, v obci se záležitosti vyřizovaly na národním výboru a o hospodářských výsledcích se mluvilo v souvislosti s plněním pětiletého plánu.
Některé tehdejší pojmy přežily v běžné řeči dodnes, jiné po roce 1989 postupně zmizely. Přesto je zajímavé připomenout si, jak vlastně socialistické Československo fungovalo. Řada institucí totiž měla úplně jinou podobu než ty, které známe ze současnosti.
Dnešní kvíz proto kombinuje školní znalosti s věcmi, které lidé běžně potkávali v zaměstnání, při volbách nebo ve svém okolí. Některé otázky zvládnete okamžitě, jiné už mohou vyžadovat pořádné zamyšlení.
U každé otázky vyberte jednu ze čtyř možností. Správná je vždy pouze jedna. Za každou správnou odpověď získáte jeden bod. Řešení společně s krátkým historickým vysvětlením najdete až na konci článku.
Kvíz: Co si pamatujete ze socialistického Československa?
1. Ústava z roku 1960 výslovně určovala, kdo je vedoucí silou ve společnosti a ve státě. O kterou organizaci šlo?
A) Národní frontu
B) Komunistickou stranu Československa
C) Revoluční odborové hnutí
D) Federální shromáždění
2. Když lidé v 80. letech chodili k volbám, setkávali se s kandidáty určitého politického uskupení. Pod jakou hlavičkou byli oficiálně předkládáni?
A) Občanského fóra
B) Socialistického svazu mládeže
C) Revolučního odborového hnutí
D) Národní fronty
3. Když potřeboval obyvatel vesnice vyřídit některou úřední záležitost, často zamířil na MNV. Co tato zkratka znamenala?
A) Místní národní výbor
B) Městský národní výbor
C) Ministerstvo národního vlastnictví
D) Meziokresní národní výbor
4. Mnoho zaměstnanců dodnes vzpomíná na rekreace a zájezdy zajišťované prostřednictvím ROH. O jakou organizaci se jednalo?
A) Republikový obchodní hospodářský svaz
B) Radu občanského hospodaření
C) Revoluční odborové hnutí
D) Republikovou organizaci horníků
5. Když se v socialistickém Československu konala slavnostní pionýrská schůze, děti často přicházely v typickém stejnokroji. Jakou barvu měl jejich tradiční pionýrský šátek?
A) Zelenou
B) Červenou
C) Modrou
D) Bílou
6. Starší žáci a studenti se mohli stát členy SSM. Co tato zkratka znamenala?
A) Svaz socialistických měst
B) Sdružení studentské mládeže
C) Svaz socialistických zaměstnanců
D) Socialistický svaz mládeže
7. Na československém venkově se běžně používala zkratka JZD. Jaký typ organizace označovala?
A) Jednotné zemědělské družstvo
B) Jednotnou zásobovací dílnu
C) Jihozemský zemědělský dům
D) Jednotnou zemědělskou dopravu
8. V rozhlase, televizi i novinách se pravidelně mluvilo o plnění pětiletky. Co tento pojem označoval?
A) Pětileté funkční období všech vedoucích pracovníků
B) Povinnost odpracovat pět let ve státním podniku
C) Plán hospodářského rozvoje stanovený na pět let
D) Pětiletý cyklus školního vzdělávání
9. Československo bylo členem organizace RVHP. Jaké bylo její hlavní zaměření?
A) Vojenská obrana členských států
B) Hospodářská spolupráce socialistických zemí
C) Organizace mezinárodních sportovních soutěží
D) Společné řízení školství členských zemí
10. Od roku 1969 mělo Federální shromáždění Československa dvě komory. Jak se správně jmenovaly?
A) Sněmovna lidu a Sněmovna národů
B) Poslanecká sněmovna a Senát
C) Česká národní rada a Slovenská národní rada
D) Sněmovna pracujících a Sněmovna republik
Správné odpovědi a zajímavosti
1. B) Komunistická strana Československa
Článek 4 ústavy z roku 1960 zakotvoval vedoucí postavení Komunistické strany Československa. Nešlo tedy pouze o politickou praxi, ale přímo o ústavně stanovené privilegium. KSČ měla rozhodující vliv na státní instituce, hospodářství i společenský život. Tento článek byl z ústavy vypuštěn až 29. listopadu 1989, tedy během sametové revoluce. Jeho odstranění představovalo jeden z důležitých kroků k obnovení politické soutěže.
2. D) Národní fronty
Národní fronta představovala uskupení politických stran a společenských organizací pod vedením KSČ. Ve volbách během normalizace kandidovali lidé na kandidátkách Národní fronty a voliči neměli možnost vybírat mezi skutečně soupeřícími politickými programy. Oficiální výsledky často vykazovaly mimořádně vysokou účast i podporu kandidátů. Například při volbách v roce 1986 podle dobových údajů hlasovalo pro kandidáty Národní fronty 99,9 procenta zúčastněných voličů.
3. A) Místní národní výbor
Místní národní výbory fungovaly jako orgány státní správy a místní moci v menších obcích. Lidé zde řešili různé úřední záležitosti, například otázky související s místním hospodařením, správou obce nebo některými povoleními. Vedle nich existovaly také městské, okresní a krajské národní výbory. Po roce 1989 došlo k zásadní proměně veřejné správy a v roce 1990 byly národní výbory nahrazeny novým systémem obecní samosprávy.
4. C) Revoluční odborové hnutí
ROH bylo jednotnou odborovou organizací, která působila v socialistickém Československu. Oficiálně zastupovalo zaměstnance, ale současně bylo úzce propojené s komunistickým režimem. Pro mnoho lidí zůstalo spojené především s podnikovými rekreacemi, odborovými schůzemi a různými zaměstnaneckými výhodami. Prostřednictvím ROH bylo možné získat například příspěvek na dovolenou nebo pobyt v rekreačním zařízení. Samostatnou kapitolou však byla jeho omezená nezávislost na politické moci.
5. B) Červenou
Červený šátek patřil mezi nejznámější symboly pionýrské organizace. Děti jej nosily zejména při slavnostních schůzích, nástupech a dalších organizovaných akcích. Součástí stejnokroje bývala také světle modrá košile. Pionýrská organizace měla vedle zájmových činností výraznou ideologickou funkci a děti se v ní měly učit socialistickému vlastenectví. Mnozí pamětníci ale dodnes vzpomínají také na výlety, tábory a kamarádství, které s členstvím souvisely.
6. D) Socialistický svaz mládeže
Socialistický svaz mládeže vznikl v roce 1970 a stal se hlavní oficiální mládežnickou organizací normalizačního Československa. Navazoval na dřívější mládežnické organizace a působil například na středních i vysokých školách a na pracovištích. Členství mohlo mít význam pro společenské uplatnění a některé kariérní příležitosti. SSM organizoval také brigády, kulturní akce nebo zájmovou činnost. Stejně jako jiné masové organizace byl pod politickým dohledem komunistické strany.
7. A) Jednotné zemědělské družstvo
Jednotná zemědělská družstva se začala zakládat po přijetí zákona z roku 1949. Stala se jedním ze základních nástrojů kolektivizace československého zemědělství. Původně samostatně hospodařící rolníci byli postupně začleňováni do společného zemědělského hospodaření. Ačkoli se oficiálně zdůrazňovala dobrovolnost, kolektivizaci provázely také výrazné politické tlaky a represe. JZD potom po desetiletí tvořila běžnou součást života na československém venkově.
8. C) Plán hospodářského rozvoje stanovený na pět let
Pětiletka byla plánem, který určoval hospodářské cíle na následující pětileté období. Socialistické podniky měly plnit stanovené výrobní ukazatele a jejich výsledky byly pravidelně vyhodnocovány. V dobových zprávách se proto často mluvilo o překračování plánu, výrobních závazcích nebo úspěších pracujících. Centrální plánování však mělo také vážné nedostatky, například slabou schopnost reagovat na skutečnou poptávku a potřeby spotřebitelů.
9. B) Hospodářská spolupráce socialistických zemí
RVHP neboli Rada vzájemné hospodářské pomoci vznikla v roce 1949. Jejím cílem byla koordinace hospodářství a obchodu mezi členskými státy, především zeměmi sovětského bloku. Československo bylo jedním ze zakládajících členů. Organizace ovlivňovala rozdělení výroby a dodávek mezi jednotlivými ekonomikami. Na rozdíl od Varšavské smlouvy, která byla vojenským uskupením, se RVHP zaměřovala na ekonomickou oblast. Po změnách ve východní Evropě byla v roce 1991 zrušena.
10. A) Sněmovna lidu a Sněmovna národů
Od 1. ledna 1969 fungovalo Československo jako federace České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Nejvyšším federálním zákonodárným orgánem bylo Federální shromáždění, které tvořily Sněmovna lidu a Sněmovna národů. Druhá komora měla zajišťovat rovné zastoupení obou republik. Tento systém přetrval s pozdějšími změnami až do zániku Československa na konci roku 1992. Samostatná Česká republika dnes používá jiné označení parlamentních komor.
Vyhodnocení: Zvládli byste tehdejší občanskou nauku?
0–3 správné odpovědi: Socialistické Československo už vám tolik neříká
Některé zkratky a instituce možná znáte jen z vyprávění. Pokud jste tehdejší dobu sami zažili, mohly se vám konkrétní názvy po dlouhých letech vytratit z paměti. Kvíz vám alespoň připomněl, jak odlišně tehdejší společnost fungovala.
4–6 správných odpovědí: Něco si pamatujete, ale pár otázek vás zaskočilo
V mnoha pojmech se orientujete. ROH, pionýrské šátky nebo pětiletka vám pravděpodobně nejsou cizí. Některé politické instituce a jejich přesné názvy už ale mohou být obtížnější. Máte slušný přehled o životě v bývalém Československu.
7–8 správných odpovědí: Velmi dobrá znalost tehdejší doby
Většinu pojmů jste dokázali správně vysvětlit a orientujete se také v politickém a hospodářském uspořádání socialistického Československa. Je možné, že jste některé situace sami zažili, případně se o historii podrobněji zajímáte.
9–10 správných odpovědí: Občanskou nauku z dob socialismu máte stále v paměti
Výborný výsledek. Správně jste rozlišili jednotlivé organizace, znáte jejich zkratky a nezaskočily vás ani otázky na někdejší státní instituce. Pokud jste získali všech deset bodů, máte velmi dobrý historický přehled.
Kolik správných odpovědí jste získali? Pamatujete si ještě občanskou nauku ze školních let, pionýrské schůze nebo rekreace přes ROH? A který z tehdejších pojmů vám utkvěl v paměti nejvíce? Podělte se o své vzpomínky v komentářích.
Zdroje:
