Článek
Když jsme chodili do školy, museli jsme si pamatovat hlavní města, historické letopočty, chemické značky i významné osobnosti. Některé znalosti se nám vryly do paměti natolik, že je dokážeme vybavit okamžitě. Jiné postupně zapomínáme, protože je v každodenním životě příliš často nepotřebujeme.
Všeobecný přehled ale není jen o tom, co jsme se naučili z učebnic. Důležitou roli hraje také životní zkušenost, zájem o svět a schopnost spojovat informace z různých oblastí. Právě proto mohou být podobné kvízy zajímavé i pro lidi, kteří školní lavice opustili před mnoha lety.
Tentokrát jsme vybrali deset otázek z historie, zeměpisu, vědy a kultury. U každé najdete čtyři možnosti, ale pouze jedna je správná. Zkuste odpovídat bez vyhledávání na internetu. Za každou správnou odpověď získáte jeden bod a na konci zjistíte, jak jste dopadli.
Kvíz: Jak dobrý máte všeobecný přehled?
1. Začneme zeměpisem. Mnoho lidí si myslí, že hlavním městem Kanady je Toronto nebo Montréal. Které město je ale skutečným hlavním městem této země?
A) Toronto
B) Vancouver
C) Ottawa
D) Montréal
2. Ve škole jsme se učili názvy planet sluneční soustavy. Která planeta má nejvyšší průměrnou povrchovou teplotu, přestože není nejblíže Slunci?
A) Merkur
B) Venuše
C) Mars
D) Jupiter
3. Dvanáctého dubna 1961 se odehrála významná událost v dějinách kosmonautiky. Kdo se tehdy stal prvním člověkem, který obletěl Zemi ve vesmírné lodi?
A) Jurij Gagarin
B) Neil Armstrong
C) Alexej Leonov
D) John Glenn
4. Slavná česká opera Rusalka patří mezi nejvýznamnější díla naší hudební historie. Který skladatel ji napsal?
A) Bedřich Smetana
B) Leoš Janáček
C) Bohuslav Martinů
D) Antonín Dvořák
5. Země je pokryta několika oceány. Který z nich je největší podle rozlohy a zároveň nejhlubší?
A) Atlantský oceán
B) Tichý oceán
C) Indický oceán
D) Severní ledový oceán
6. V chemii se používají značky prvků, které jsme se učili už na základní škole. Který chemický prvek má značku Fe?
A) Fluor
B) Fosfor
C) Železo
D) Francium
7. Po skončení druhé světové války vznikla Organizace spojených národů, která měla přispět k zachování mezinárodního míru. Ve kterém roce byla založena?
A) 1945
B) 1919
C) 1948
D) 1955
8. Některé významné vědecké osobnosti získaly Nobelovu cenu více než jednou. Která vědkyně obdržela Nobelovu cenu za fyziku v roce 1903 a za chemii v roce 1911?
A) Lise Meitnerová
B) Rosalind Franklinová
C) Irène Joliot-Curieová
D) Marie Curie-Skłodowská
9. Lidské srdce je tvořeno dutinami, kterými proudí krev. Kolik oddílů má zdravé lidské srdce při běžném anatomickém uspořádání?
A) Dva
B) Čtyři
C) Tři
D) Pět
10. Poslední otázka se týká počasí. Meteorologové používají různé přístroje k měření atmosférických veličin. K čemu slouží barometr?
A) K měření rychlosti větru
B) K měření vzdušné vlhkosti
C) K měření atmosférického tlaku
D) K měření množství srážek
Správné odpovědi a zajímavosti
1. C) Ottawa
Hlavním městem Kanady je Ottawa, nikoliv Toronto nebo Montréal, jak se lidé někdy domnívají. Ottawa se nachází v provincii Ontario a je sídlem kanadského parlamentu i federální vlády. Toronto je sice největším městem země a významným hospodářským centrem, ale statut hlavního města nemá. Ottawa byla vybrána jako hlavní město provincie Kanada už v roce 1857 rozhodnutím britské královny Viktorie. Později se stala hlavním městem nově vytvořené kanadské federace.
2. B) Venuše
Nejteplejší planetou sluneční soustavy je Venuše. Přestože se Merkur nachází blíže Slunci, nemá dostatečně hustou atmosféru, která by dlouhodobě zadržovala teplo. Venuše má naopak velmi hustou atmosféru tvořenou převážně oxidem uhličitým, která způsobuje mimořádně silný skleníkový efekt. Průměrná povrchová teplota se pohybuje kolem 464 stupňů Celsia. Takové podmínky jsou natolik extrémní, že by se na povrchu planety mohlo roztavit i olovo.
3. A) Jurij Gagarin
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se 12. dubna 1961 stal prvním člověkem, který se dostal na oběžnou dráhu Země. Jeho let v kosmické lodi Vostok 1 trval přibližně 108 minut. Událost představovala mimořádný úspěch sovětského kosmického programu a důležitý okamžik v soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Američan Neil Armstrong vstoupil na povrch Měsíce až v roce 1969. Gagarinův historický let dodnes připomíná Mezinárodní den letu člověka do vesmíru.
4. D) Antonín Dvořák
Operu Rusalka složil Antonín Dvořák na libreto Jaroslava Kvapila. Světová premiéra se uskutečnila 31. března 1901 v pražském Národním divadle. Pohádkový příběh vypráví o vodní víle, která se zamiluje do lidského prince a touží získat lidskou podobu. Jednou z nejznámějších částí opery je árie Měsíčku na nebi hlubokém, kterou znají i lidé, kteří běžně operu neposlouchají. Rusalka patří mezi nejhranější české opery ve světě a dodnes je důležitou součástí repertoáru významných operních scén.
5. B) Tichý oceán
Tichý oceán, označovaný také jako Pacifik, je největším a nejhlubším oceánem na Zemi. Rozprostírá se mezi Asií, Austrálií a Amerikou a pokrývá přibližně třetinu zemského povrchu. Nachází se v něm také Mariánský příkop, jehož nejhlubší známou částí je prohlubeň Challenger Deep. Tichý oceán je významný nejen svou rozlohou, ale také rozmanitostí mořského života. Na jeho okrajích se navíc nachází rozsáhlá oblast označovaná jako Ohnivý kruh, kde se soustřeďuje mnoho aktivních sopek a zemětřesení.
6. C) Železo
Chemická značka Fe označuje železo. Pochází z latinského názvu ferrum, a proto se na první pohled nepodobá českému pojmenování. Železo je jedním z nejdůležitějších kovů využívaných v průmyslu. Používá se především při výrobě oceli a nachází uplatnění ve stavebnictví, strojírenství i dopravě. Železo je zároveň nezbytným prvkem pro lidský organismus, protože je součástí hemoglobinu, který pomáhá přenášet kyslík v krvi. V periodické tabulce má protonové číslo 26.
7. A) 1945
Organizace spojených národů vznikla v roce 1945 po skončení druhé světové války. Jejím hlavním cílem bylo vytvořit prostor pro mezinárodní spolupráci a předcházení dalším ozbrojeným konfliktům. Charta OSN byla podepsána 26. června 1945 v San Francisku a vstoupila v platnost 24. října téhož roku. Právě 24. říjen se každoročně připomíná jako Den Organizace spojených národů. Československo patřilo mezi původní zakládající členy organizace.
8. D) Marie Curie-Skłodowská
Marie Curie-Skłodowská byla významnou vědkyní polského původu, která působila především ve Francii. V roce 1903 získala společně s Pierrem Curiem a Henrim Becquerelem Nobelovu cenu za fyziku za výzkum radioaktivity. O osm let později obdržela Nobelovu cenu za chemii za své objevy v oblasti radioaktivních prvků. Stala se první ženou oceněnou Nobelovou cenou a první osobností, která získala Nobelovy ceny ve dvou různých vědeckých oborech. Její výzkumy zásadně ovlivnily moderní fyziku i chemii.
9. B) Čtyři
Zdravé lidské srdce má při běžném anatomickém uspořádání čtyři oddíly: pravou a levou síň a pravou a levou komoru. Pravá část srdce přijímá odkysličenou krev z těla a přečerpává ji do plic. Levá část naopak přijímá okysličenou krev z plic a vypuzuje ji do celého organismu. Srdeční chlopně pomáhají udržovat správný směr proudění krve. Přestože srdce často zobrazujeme jako jednoduchý symbol, ve skutečnosti jde o složitý svalový orgán, který během života nepřetržitě pracuje.
10. C) K měření atmosférického tlaku
Barometr slouží k měření atmosférického tlaku. Jeho hodnoty meteorologům pomáhají při sledování vývoje počasí. Pokles tlaku může souviset s příchodem tlakové níže a změnou počasí, zatímco vyšší tlak bývá často spojen s ustálenějšími podmínkami. Samotná hodnota tlaku však nestačí k přesné předpovědi.
Vyhodnocení kvízu:
0–3 správné odpovědi: Některé znalosti už vám vypadly z paměti. Otázky z různých oborů vás dokázaly překvapit a u některých jste pravděpodobně museli hádat. Možná jste si ale připomněli informace, které jste naposledy slyšeli ještě ve škole.
4–6 správných odpovědí: Máte solidní všeobecný přehled. V řadě oblastí se orientujete, přesto vás některé otázky zaskočily. Základní znalosti vám ale zůstaly a dokážete je dobře využít.
7–8 správných odpovědí: Máte velmi dobré všeobecné znalosti. Dokázali jste správně odpovědět na většinu otázek z různých oborů. Máte přehled o historii, kultuře, zeměpisu i přírodních vědách.
9–10 správných odpovědí: Všeobecný přehled máte výborný. Poradili jste si téměř se všemi nebo dokonce se všemi otázkami. Vaše znalosti jsou široké a dokážete si vybavit i informace, které člověk v běžném životě nepotřebuje každý den.
Kolik správných odpovědí jste získali? Napište svůj výsledek do komentářů. A která otázka vám připadala nejjednodušší? Byl to zeměpis, dějepis, nebo některá z přírodních věd?
Zdroje:





